Abstrakt vědeckého článku o biotechnologii v medicíně, autor vědecké práce – Umirov Nurulla Usanovich, Alimkulov Sirojiddin Olimjon Ugli, Usanov Ulugbek Nurulla Ugli, Mamatmurodova Farida Barot Kizi
Článek analyzuje interakce snadno rozpustných a těžko rozpustných fosforových hnojiv, vliv superfosfátu a fosfátové horniny na rostliny v závislosti na kyselosti a zásaditosti půdy, jejich transformaci a biologické fixaci.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o biotechnologiích v medicíně, autorem vědecké práce je Umirov Nurulla Usanovich, Alimkulov Sirojiddin Olimjon Ugli, Usanov Ulugbek Nurulla Ugli, Mamatmurodova Farida Barot Kizi
Vliv fosforečných hnojiv na kyselé a neutrální typy půd
Použití fosforečných hnojiv: tomasová struska, fosfátová struska a defluorované fosfáty
Fosforitová mouka: způsoby její výroby a použití
Vliv superfosu na výnosy plodin při základní aplikaci
Sledování úrodnosti sodno-podzolických a šedých lesních půd
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Text vědecké práce na téma “Vliv superfosfátu a fosfátové horniny na rostliny v závislosti na typu půdy”
Účinky superfosfátu a fosfátové horniny na rostliny v závislosti na typu půdy
Umirov N. U., Alimkulov S. O., Usanov U. N., Mamatmurodova F. B.4
1Umirov Nurulla Usanovich / Umirov Nurulla Usanovich – učitel;
2Alimkulov Sirojiddin Olimjon ugli – student;
3Usanov Ulugbek Nurulla ugli – student;
4Mamatmurodova Farida Barot qizi / Mamatmurodova Farida Barot qizi – studentka, Katedra metod výuky chemie, Katedra metod výuky biologie, Přírodovědecká fakulta, Státní pedagogický ústav Jizzakh, Republika Uzbekistán
Abstrakt: Článek analyzuje interakce snadno rozpustných a těžce rozpustných fosforových hnojiv, vliv superfosfátu a fosfátové horniny na rostliny v závislosti na kyselosti a zásaditosti půdy, jejich přeměně a biologické fixaci.
Klíčová slova: snadno rozpustný, těžce rozpustný, fosforečnan, superfosfát, biologická fixace, půdní typy, dusičnan amonný, chlorid draselný.
Při aplikaci fosforečnanových hnojiv do půdy bez ohledu na to, zda se použijí fosforečnany snadno rozpustné nebo málo rozpustné, dochází u nich k určitým přeměnám, jejichž povaha závisí na vlastnostech půdy a hnojiv. V kyselé půdě tedy budou procesy přeměny fosfátové horniny a superfosfátu opačné [1].
Pokud jde o srovnávací účinnost takových forem hnojiv, jako je superfosfát a fosfátová hornina, je účinek vodorozpustných hnojiv v dávce 45 kg P2 O5 na 1 ha znatelně vyšší na hlubinné a obyčejné černozemě, ale přibližně stejný s účinkem. fosforečnanů v dávce 90 kg P2 O5 na 1 ha na kyselých sodno-podzolických a šedých lesních půdách, degradovaných a vyplavených černozemích (tab. 1).
Tabulka 1. Účinky superfosfátu a fosfátové horniny na ozimé žito v závislosti na
Půdy Výnos na kontrolních plochách (v centech na 1 ha) Nárůst výnosu (v %)
Ze superfosfátu (45 kg P2O5 na 1 ha) Z fosfátové horniny (90 kg P2O5 na 1 ha)
Sod-podzolic 9,3 37,6 33,3
Šedý les 11,0 22,6 19,0
— znehodnoceno a vyluhováno 13,6 27,6 24,4
— výkonný 16,0 25,4 16,5
— obyčejné 15,2 23,8 8,4
V pokusech prováděných s ovsem na sodno-podzolové půdě byl účinek různých forem fosforečných hnojiv v dávce 45 kg P2O5 na 1 ha na pozadí dusičnanu amonného a chloridu draselného dosti podobný (tabulka 2).
Je tedy jasně patrné, že na půdách podzolického typu jsou alkalické formy fosfátů a fosfátové horniny (zejména ve dvojnásobné dávce) svým účinkem velmi blízké superfosfátu, zatímco na půdách černozemního typu se jeví výhoda rozpustných forem hnojiv [ 1].
Tabulka 2. Vliv různých forem fosforečných hnojiv na výnos ovsa
Hnojivo Výnos zrna (v centech na 1 ha) Zvýšení výnosu zrna na 1 ha
Bez fosforu 18,7 — —
Superfosfát 26,3 7,6 41
Superfosfát (1/2 dávky) 21,4 2,7 14
Defluorovaný fosfát 26,0 7,3 39
Thomasslag 24,1 5,4 29
Fosfátová struska z otevřeného ohniště 25,0 6,3 34
Poněkud zvláštní postavení mezi ostatními fosforečnými hnojivy zaujímá sraženina, která stejně dobře funguje pro zvýšení výnosů rostlin na podzolových i černozemních půdách. Je třeba poznamenat, že účinek těžko rozpustných fosforečných hnojiv v letech po aplikaci (aftereffect) je obvykle delší než u hnojiv obsahujících fosfor ve vodě rozpustné formě. V tomto ohledu má superfosfát v prvních 2-3 letech po aplikaci obvykle výhodu oproti hnojivům jako Thomas a struska z otevřeného ohniště, defluorované a tavené fosfáty a fosfátové horniny. Pokud ale sledujete zvyšování výnosu rostlin v delším časovém období, rozdíl v účincích různých forem hnojiv se výrazně vyrovná [2].
Z výše uvedeného lze pochopit, že účinek hnojiv na zvýšení výnosu zrna byl vysledován během všech let pozorování, zatímco fosforečnan ve dvojnásobné dávce nebyl horší než účinek superfosfátu.
Následný účinek takových forem hnojiv, jako je tomasslag, fosfátová struska a defluorovaný fosfát, je velmi dlouhý.[2] Všechna tato hnojiva mají zásadité vlastnosti a při dlouhodobém použití na kyselých půdách mají i pozitivní vliv na úrodu díky zlepšení běžných životních podmínek rostlin. Vzhledem ke zvláštnostem rostlin využívajících kyselinu fosforečnou, málo rozpustné fosforečnany, se tato hnojiva obvykle doporučuje aplikovat ve vyšších dávkách než superfosfát.
Jak je z výše uvedeného patrné, rozhodující vliv na volbu způsobu jejich aplikace má rozpustnost hnojiv s kyselinou fosforečnou. Všechna fosforečná hnojiva lze rozdělit do tří skupin podle rozpustnosti.
Do první skupiny patří jednoduchý granulovaný a dvojitý superfosfát, obsahující především fosfor ve formě monokalciumfosfátu, který je vysoce rozpustný ve vodě. Tato hnojiva lze použít na všech typech půd, se všemi způsoby aplikace.
Druhou skupinou jsou fosforečnany polorozpustné, obsahují kyselinu fosforečnou, která je ve vodě prakticky nerozpustná nebo velmi málo rozpustná, ale rozpouští se vlivem slabých kyselin a alkalického roztoku citranu amonného. Do této skupiny hnojiv patří sraženiny, odpadní strusky, fosfátové strusky, tavené a defluorované fosfáty. Tato hnojiva se aplikují při hlavním zpracování půdy, není vhodné je používat pro výživu rostlin a jako předseťové hnojivo pro jejich nerozpustnost ve vodě.
Třetí skupinou jsou hnojiva, jejichž fosfor je rozpustný pouze v silných kyselinách. Patří sem fosfátová hornina a kostní moučka, které se používají k hluboké výsadbě jako hlavní hnojivo.
Fosforečná hnojiva se také dělí na kyselou, neutrální a zásaditou formu. Například práškový superfosfát je kyselý, sraženina je neutrální a thomaslag nebo defluorovaný fosfát je alkalický.
Při dlouhodobém používání vysokých dávek fosforečných hnojiv se doporučuje používat na půdách s neutrální nebo mírně zásaditou reakcí kyselé formy, na kyselých naopak formy zásadité. To samozřejmě nevylučuje možnost aplikace superfosfátu na kyselé půdy, zejména v případech, kdy jsou vápenaté půdy hnojeny nebo neutralizačními přísadami (popel, vápno, fosfátová hornina v množství 10-15% hmotnosti hnojiva) se používají k odstranění kyselosti superfosfátu.
Znáte-li vlastnosti hnojiva, formu rozpustnosti kyseliny fosforečné, reakci půdního roztoku, můžete si vybrat nejen optimální metodu, ale také nejracionálnější načasování aplikace fosforečných hnojiv a také rozhodnout, jaké formy hnojiv jsou nejvhodnější pro použití na určitých typech půd.
1. Sokolov A. V. Agrochemie fosforu. Moskva, -1950. S. 314.
2. Umarov Sh. I., Alimkulov S. O. Použití fosfátových hnojiv: tomasshlak, fosfatshlak a fosfáty bez fluoru. // Evropský výzkum. Moskva. 23.-24. února 2016. s. 15-17.
