Pesticidy jsou toxické chemikálie (pesticidy) určené k ošetření zemědělských plodin. Pesticidy se používají k ochraně proti hmyzu – škůdcům, různým chorobám plodin, plevelům, hlodavcům. Účelem používání pesticidů v zemědělství je zachování výnosu pěstovaných rostlin. Bez použití pesticidů se dnes neobejde ani jedno vysoce produktivní zemědělství. To je neoddiskutovatelný fakt.
Existuje několik skupin pesticidů, jejichž působení je zaměřeno na konkrétní účely. Některé mají například ochranné vlastnosti proti hlodavcům, zatímco jiné ošetřují semena rostlin, aby byla zachována podobnost nebo aby se podpořil růst plodů. Nejběžnějšími a nejúčinnějšími pesticidy jsou organochlorové, organofosforové a organortuťové skupiny. V zemědělství se pesticidy používají v různých formách a látkách: prášek, plyn, emulze, aerosol, roztok.
To vše je samozřejmě dobré a účinné pro růst rostlin a snížení jejich infekce různými chorobami, ale jak působí na člověka? Pokud jsou pesticidy nebezpečné pro hmyz a hlodavce, pak jsou potenciálně nebezpečné pro lidi. Do lidského těla se dostávají několika způsoby: dýchacími cestami, kůží a potravou.
Organochlorové pesticidy se tedy používají k hubení škůdců zeleniny a obilnin, ovocných stromů a vinic. Jakmile se dostanou do lidského těla, hromadí se v tukových zásobách. Pravidelný příjem do lidského těla, i v malých dávkách, vede k chronické otravě.
Organofosforové pesticidy nejsou tak odolné vůči životnímu prostředí, téměř všechny pesticidy se rozpadají za 1-2 měsíce. Zbytky organofosforových pesticidů v potravinářských výrobcích jsou tepelným zpracováním zcela zničeny. Přes kůži ale velmi snadno pronikají do těla.
Přítomnost pesticidů v potravinách nebo jejich vstup do těla jinými cestami vede k akutní otravě. Příznaky otravy závisí na cestě vstupu do těla:
– při požití dýchacími cestami dochází k potížím s dýcháním, následně k poškození centrálního nervového systému;
— při pronikání kůží způsobují pesticidy v místě vstupu svalovou fibrilaci;
– při konzumaci s jídlem – střevní křeče, nevolnost, zvracení, průjem.
Úplným klinickým obrazem otravy je celková úzkost, bolest hlavy, dušnost. Závažnější případy otravy mají za následek těžké křeče a paralýzu. Akutní otrava je doprovázena zvýšením tělesné teploty na 40 stupňů a ještě vyšší. Oběti mohou pociťovat silné bolesti hlavy, žízeň, zvonění v uších, delirium, zarudnutí kůže a možné kóma. Neustálý příjem pesticidů do lidského těla je doprovázen prudkým poklesem tělesné hmotnosti, sluchu, rozvojem šedého zákalu a alergickými reakcemi.
Přítomnost pesticidů ve spotřebitelských potravinách, jako je mléko, chléb, zelenina a ovoce, je nebezpečná zejména pro děti a seniory. Některé druhy pesticidů lze nalézt v mléce zvířat. Důsledky přítomnosti pesticidů v potravinách a vodě při dlouhodobém zavádění do lidského těla, byť v malých dávkách, vedou k celkovému oslabení imunitního systému.
V domácích podmínkách je možné snížit příjem pesticidů do těla. Jakoukoli zeleninu a ovoce zakoupené v obchodě je velmi důležité dobře opláchnout pod tekoucí vodou nebo na 10-15 minut namočit do studené vody. Zahradníci a zahradníci by měli pokud možno omezit používání pesticidů k ošetření svých pozemků. Úroda se dá zachránit, ale dá se sníst? V dnešní době lidé stále více začínají myslet na své zdraví, a proto se postoj většiny populace k „chemizovaným“ zemědělským produktům stává negativní. Oblíbené jsou proto produkty šetrné k životnímu prostředí („zelené“), které jsou pěstovány bez intenzifikátorů a chemických ochranných prostředků a spotřebitel je vnímá jako zdravotně nezávadné.
K ochraně potravin před znehodnocením nebo zničením škůdci se na celém světě používá více než 1000 druhů pesticidů. Každý pesticid má své vlastní vlastnosti a toxikologické vlastnosti.
Mnoho starších a méně nákladných (patentově nechráněných) pesticidů, jako je dichlordifenyltrichlorethan (DDT) a lindan, může přetrvávat v půdě a vodě několik let. V zemích, které podepsaly Stockholmskou úmluvu z roku 2001, mezinárodní smlouvu zaměřenou na zákaz nebo omezení výroby a používání perzistentních organických polutantů, bylo používání těchto chemikálií zakázáno.
Toxicita pesticidů závisí na jejich zamýšleném použití a dalších faktorech. Například insekticidy jsou pro člověka obvykle toxičtější než herbicidy. V závislosti na dávce, tzn. množství látky působící na člověka, stejná chemická sloučenina může mít různé účinky. Toxicita může také záviset na cestě vstupu do lidského těla, jako je gastrointestinální nebo dýchací trakt nebo přímý kontakt s kůží.
V současné době není žádný z pesticidů schválených pro použití při ochraně potravin v mezinárodním obchodu genotoxický (tj. schopný poškodit DNA, což může způsobit mutace nebo rakovinu). Nežádoucí účinky z expozice těmto pesticidům nastávají pouze při překročení určité bezpečné dávky. Kontakt s velkým množstvím pesticidu může způsobit akutní otravu nebo dlouhodobé negativní účinky na zdraví, včetně rakoviny a poškození reprodukce.
Rozsah problému
Pesticidy jsou jednou z hlavních příčin úmrtí v důsledku otravy, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy.
Vzhledem k tomu, že pesticidy jsou z definice toxické a do životního prostředí se uvolňují prostřednictvím záměrných akcí, musí výroba, prodej a používání pesticidů podléhat přísné regulaci a kontrole. Nezbytný je také pravidelný monitoring reziduí pesticidů v potravinách a životním prostředí.
WHO má dva cíle týkající se pesticidů:
- zákaz pesticidů, které jsou pro člověka nejtoxičtější, a také pesticidů, které mohou zůstat v životním prostředí nejdéle;
- ochrany veřejného zdraví stanovením maximálních přípustných hodnot zbytkových koncentrací pesticidů v potravinách a vodě.
Kdo je v ohrožení?
Nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří jsou přímo vystaveni pesticidům. Do této kategorie patří pracovníci v zemědělství, kteří postřikují pole pesticidy, a lidé, kteří se během postřiku pesticidy a bezprostředně po něm nacházejí v okolí.
Obyvatelstvo jako celek, tzn. Lidé, kteří nežijí v oblastech, kde se používají pesticidy, jsou vystaveni pesticidům konzumací potravin a vody obsahující tyto chemikálie ve výrazně nižších zbytkových koncentracích.
Prevence a kontrola
Nikdo by neměl být vystaven nebezpečným úrovním pesticidů.
Lidé, kteří ošetřují plodiny pesticidy a aplikují je doma nebo na svých zahradách, by měli používat vhodné ochranné prostředky. Osoby, které nejsou osobně zapojeny do aplikace pesticidů, by se během aplikace a bezprostředně po ní neměly zdržovat v oblasti aplikace.
Potraviny prodávané komerčně nebo darované (např. prostřednictvím potravinové pomoci) musí rovněž splňovat předpisy o pesticidech, a zejména maximální limity reziduí pesticidů. Ti, kteří si pěstují vlastní potraviny, by se měli při používání pesticidů řídit pokyny a nosit ochranné prostředky, jako jsou rukavice a obličejové masky.
Spotřebitelé mohou dále omezit vystavení reziduím pesticidů v potravinách mytím a loupáním ovoce a zeleniny, což také pomáhá snížit expozici dalším potravinovým rizikům, jako jsou patogenní bakterie.
Globální implikace
Populační divize Organizace spojených národů odhaduje, že světová populace dosáhne do roku 2050 9,7 miliardy, což je o 30 % více než v roce 2017. Téměř celý tento demografický růst bude probíhat v rozvojových zemích.
Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v rozvojových zemích bude 80 % nárůstu produkce potravin vyžadovaného tímto populačním růstem pocházet ze zvýšených výnosů a opětovné výsadby plodin na poli. Dodatečné produkce potravin bude dosaženo pouze o 20 % zvýšením osevních ploch.
Používání pesticidů zabraňuje rozsáhlým ztrátám na úrodě, a proto budou pesticidy i nadále hrát roli v zemědělství. Dopad pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí však zůstává předmětem znepokojení.
Používání pesticidů při výrobě potravin, jak pro místní spotřebu, tak pro vývoz, by mělo probíhat v souladu se zásadami správné zemědělské praxe bez ohledu na ekonomickou situaci země. Zemědělci by měli omezit množství pesticidů, které používají, na minimum nezbytné k ochraně jejich plodin.
Za určitých okolností je také možné vyrábět potraviny bez použití pesticidů.
odpověď WHO
WHO je ve spolupráci s FAO odpovědná za posouzení rizika pro lidské zdraví z přímé expozice pesticidům a reziduí pesticidů v potravinách a za doporučení vhodných ochranných opatření proti těmto expozicím.
Hodnocení rizik expozice reziduím pesticidů v potravinách provádí nezávislá mezinárodní skupina vědeckých odborníků, Společné setkání FAO/WHO o reziduích pesticidů (JMPR). Toto hodnocení je založeno na všech údajích předložených k registraci pesticidů po celém světě a také na všech vědeckých studiích publikovaných v recenzovaných časopisech. Po posouzení úrovně rizika SSOP stanoví hodnoty přípustné denní dávky, to znamená ty hodnoty, při kterých množství pesticidů vstupujících do lidského těla potravou po celý život nevede k negativním zdravotním následkům.
Tyto přijatelné hodnoty denního příjmu používají státy a mezinárodní orgány pro řízení rizik, jako je Komise pro Codex Alimentarius (mezivládní orgán, který stanovuje normy pro potraviny) ke stanovení hodnot přijatelné koncentrace reziduí (ARC) pro pesticidy v potravinách. Normy Komise Codex Alimentarius se používají jako referenční normy pro mezinárodní obchod s potravinami, což znamená, že spotřebitelé na celém světě si mohou být jisti, že potraviny, které kupují, splňují uznávané normy bezpečnosti a kvality, bez ohledu na to, kde byly vyrobeny. V současné době byly přijaty normy Komise Codex Alimentarius pro více než 100 druhů pesticidů.
WHO a FAO společně vypracovaly Mezinárodní kodex chování pro nakládání s pesticidy. Tento dobrovolný kodex byl naposledy zveřejněn v roce 2014. Je určen pro vládní regulační orgány, soukromý sektor, občanskou společnost a další zúčastněné strany, aby poskytoval informace o osvědčených postupech pro nakládání s pesticidy ve všech fázích jejich životního cyklu, od výroby až po likvidaci.
- Komise pro Codex Alimentarius
- Mezinárodní kodex chování pro nakládání s pesticidy
- Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech
