Hloubka výsadby semen kukuřice kriticky závisí na půdních a klimatických podmínkách. Poměrně velká zrna kukuřice vyžadují ke klíčení hodně vody a kyslíku. V tomto ohledu je na jedné straně nutné, aby semena našla potřebný kontakt s půdou a jejím neporušeným kapilárním systémem, který zajišťuje přístup půdní vláhy, na druhé straně musí být vrstva půdy nad nimi kyprá a ne velmi husté, aby mohl proudit kyslík nezbytný pro klíčení.
Optimální hloubka setí kukuřice na lehkých suchých půdách je 6 cm, na středně hlinitých půdách – 5 cm a na těžkých půdách -4 cm.Při příliš malé hloubce setí se zvyšuje riziko poškození při preemergentním ošetření síťovými branami . V každém případě je nutné zajistit, aby semena byla zcela pokryta zeminou. Ostré botky secích strojů umožňují rovnoměrný výsev semen a jejich dobré zapravení do půdy. Hloubku uložení osiva při výsevu je nutné neustále sledovat.
Výsev, hustota rostlin a vzdálenost řádků
Hustota postavení rostlin závisí na skupině zralosti, typu hybridu v růstu (rozložitý nebo kompaktní) a na zásobě vody. Optimální hustota rostlin pro podmínky střední Evropy je uvedena v tabulce 1.
Stůl 1
Optimální hustota porostů kukuřice na siláž za různých podmínek pěstování, tisíc rostlin/ha
| Skupina zralosti (číslo FAO) | Poskytování vlhkosti | |
| nejlepší | kritický | |
| 200-220 | 100-120 | 70-90 |
| 230-250 | 90-100 | 60-80 |
| 260-290 | 80-90 | 60-70 |
Při volbě hustoty porostu je nutné vzít v úvahu půdní a klimatické podmínky, výšku růstu a skupinu zralosti hybridu kukuřice. Brzy dozrávající hybridy lze vysévat hustěji než pozdní. Výška rostlin kukuřice ovlivňuje i hustotu jejich postavení, čím je vyšší, tím méně rostlin by mělo být na 1 m2 (tabulka XNUMX).
Stůl 2
Závislost optimální hustoty porostů kukuřice na výšce rostlin a zásobě vláhy, rostliny/mXNUMX. m
| Hybridní typ | Poskytování vlhkosti | |
| nejlepší | kritický | |
| Vysoký | 7-8 | 6-7 |
| Střední výška | 8-11 | 7-8 |
| Krátký | 11-13 | 8-10 |
Hustota rostlin výrazně ovlivňuje výnos a kvalitu kukuřice na siláž. Pokus provedený se dvěma raně zrajícími odrůdami v Německu (obr. 1) ukázal, že za podmínek vylučujících extrémně suché počasí se výnos škrobových jednotek zvyšuje s nárůstem počtu rostlin na 14 ks. na 1 mXNUMX Ale zvýšení hustoty vede k horšímu dozrávání, snížení podílu klasů v SM plodině, nižšímu obsahu SM a nižší odolnosti proti poléhání.
Obr. 1. Vliv hustoty rostlin na výnos a kvalitu kukuřice na siláž
Zvýšení hustoty rostlin o 10 % snižuje podíl zrna ve sklizni o 1 %, snížení tohoto ukazatele z 10 na 8 rostlin/m1 zvyšuje obsah SM o 0,1 % a koncentraci energie o XNUMX %. Při volbě hustoty nastojato je proto nutné najít variantu, ve které by byla optimální jak velikost plodiny, tak její kvalita.
Nejvíce SM a klasů lze získat při hustotě porostu 80 až 100 tisíc rostlin/ha. Čím dříve je setí provedeno a čím vyšší je úrodnost půdy, tím větší může být hustota stání. Je třeba počítat s přísunem vláhy rostlinám kukuřice během vegetace a zejména s předpokládaným množstvím srážek v červenci a srpnu, kdy je potřeba minimálně 200 mm/ha. Vláhově náročnější černozemě Ukrajiny a Ruska umožňují větší hustotu stání než písčité a písčitohlinité půdy v Bělorusku. Čím dále se kukuřice pohybuje do suchých oblastí, tím nižší by měla být hustota stání. Výsevek (SR) lze vypočítat v kg/ha nebo v počtu zrn/ha pomocí následujících vzorců:
Pokud se počet zrn vydělí 50 tisíci (počet zrn v jedné osevní jednotce), získá se požadovaný počet osevních jednotek na 1 hektar. Zajištění přesnosti setí semen zajišťuje rovnoměrné rozestupy mezi rostlinami. V tomto ohledu, stejně jako při určování hloubky uložení semen, je nutné neustálé sledování vzdálenosti mezi semeny v řádcích. Údaje o vztahu mezi vzdáleností semen v řádcích a hustotou rostlin při různých vzdálenostech řádků jsou uvedeny v tabulce 3.
Stůl 3
Vztah mezi vzdáleností semen v řádcích (cm) a hustotou rostlin při různých vzdálenostech řádků
| Rozteč řádků, cm | Požadovaná hustota rostlin na 1 hektar, tisíc ks. | |||
| 80 | 90 | 100 | 110 | |
| 62,5 | 20 | 18 | 16 | 15 |
| 70,0 | 18 | 16 | 14 | 13 |
| 75,0 | 17 | 15 | 13 | 12 |
| 80,0 | 16 | 14 | 12,5 | 11 |
Při pěstování kukuřice se z technologických důvodů dává největší přednost rozteči řádků 70 cm Údaje o vztahu mezi počtem semen a jejich rozložením v závislosti na vlivu různých faktorů uvádí tabulka 4.
Stůl 4
Počet a rozložení semen při setí
| ukazatele | Počet semen na 1 m² | |||||
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
| Hustota rostlin, ks/m², s polní klíčivostí, %: | 95 | 7,6 | 8,6 | 9,5 | 10,5 | 11,4 |
| 90 | 7,2 | 8,1 | 9,0 | 9,9 | 10,8 | |
| 85 | 6,8 | 7,7 | 8,5 | 9,4 | 10,2 | |
| Vzdálenost mezi semeny při rozteči řádků, cm: | 80 | 15,6 | 13,9 | 12,5 | 11,4 | 10,4 |
| 75 | 16,7 | 14,8 | 13,3 | 12,1 | 11,1 | |
| 70 | 17,9 | 15,9 | 14,3 | 13,0 | 11,9 | |
| 68 | 18,5 | 16,3 | 14,7 | 13,4 | 12,3 | |
| 62,5 | 20,0 | 17,8 | 16,0 | 14,5 | 13,3 | |
| Počet semen na běžný metr při rozteči řádků, cm: | 80 | 6,4 | 7,2 | 8,0 | 8,8 | 9,6 |
| 75 | 6,0 | 6,8 | 7,6 | 8,3 | 9,0 | |
| 70 | 5,6 | 6,3 | 7,0 | 7,7 | 8,4 | |
| 68 | 5,4 | 6,1 | 6,8 | 7,5 | 8,1 | |
| 62,5 | 5,0 | 5,6 | 6,3 | 6,9 | 7,5 | |
Tabulka 5 uvádí počet výsevních jednotek v závislosti na klíčivosti pole a požadované hustotě rostlin. Při velmi raném setí a nepříznivých podmínkách pěstování pro kukuřici je pro dosažení požadované hustoty rostlin nutné zvýšit počet semen o 10 %.
Stůl 5
Požadovaný počet osevních jednotek na 1 ha setí kukuřice
| Polní klíčivost, % | Výsevní jednotky pro dosažení hustoty nastojato (tisíc rostlin/ha) | ||||
| 80 | 90 | 100 | 110 | 120 | |
| 95 | 1,7 | 1,9 | 2,1 | 2,3 | 2,5 |
| 90 | 1,8 | 2,0 | 2,3 | 2,5 | 2,7 |
| 85 | 1,9 | 2,1 | 2,4 | 2,6 | 2,8 |
- konkurence mezi rostlinami o vlhkost a živiny se zvyšuje,
- růst výšky se snižuje,
- vývoj klasů je snížen a
- je pozorováno předčasné zrání (smrt) rostlin; a s dostatečným přísunem vlhkosti
- konkurence o solární energii roste,
- podporuje vegetativní růst rostlin,
- vývoj klasů je potlačen a
- dozrávání se zpomaluje
| Rostliny pro 5 lineárních m | Hustota nastojato (rostlina/m²) při rozteči řádků, cm | ||||
| 80 | 75 | 70 | 68 | 62,5 | |
| 24 | 6,0 | 6,4 | 6,9 | 7,1 | 7,7 |
| 26 | 6,5 | 6,9 | 7,4 | 7,6 | 8,3 |
| 28 | 7,0 | 7,5 | 8,0 | 8,2 | 9,0 |
| 30 | 7,5 | 8,0 | 8,6 | 8,8 | 9,6 |
| 32 | 8,0 | 8,5 | 9,1 | 9,4 | 10,2 |
| 34 | 8,5 | 9,1 | 9,7 | 10,0 | 10,9 |
| 36 | 9,0 | 9,6 | 10,3 | 10,6 | 11,5 |
| 38 | 9,5 | 10,1 | 10,9 | 11,2 | 12,2 |
| 40 | 10,0 | 10,7 | 11,4 | 11,8 | 12,8 |
| 42 | 10,5 | 11,2 | 12,0 | 12,4 | 13,4 |
| 44 | 11,0 | 11,7 | 12,6 | 12,9 | – |
| 46 | 11,5 | 12,3 | 13,1 | – | – |
| 48 | 12,0 | 12,8 | – | – | – |
| 50 | 12,5 | 13,3 | – | – | – |
- lepší rozložení rostlin po krmné ploše,
- rovnoměrnější vstřebávání živin rostlinami z celého objemu vlhkosti,
- dokonalejší používání aplikovaných hnojiv,
- dřívější uzavírání řad a lepší mikroklima,
- snížená eroze,
- snížení pozdního zanášení,
- snížení nákladů na herbicidy,
- nižší zbytkové množství dusičnanů v půdě po sklizni,
- zvýšená odolnost vůči suchu. Možné nevýhody užšího řádkování:
- zvýšené náklady na setí,
- nutnost používat speciální secí stroje,
- sklizeň je možná pouze s přídavnými zařízeními nezávislými na řádku ke sklízecím řezačkám (polní řezačky),
- Hnojit dusíkem a fosforem v blízkosti zrn při setí je nemožné.
| Hybridní | Rozteč řádků, cm | Hustota nastojato, rostlina/m² | Obsah SM v celé rostlině, % | Produktivita, CM celé rostliny, c/ha | Produktivita, cm klasů, c/ha | Podíl SM klasů, % |
| Rada | 75 | 10 | 42 | 170 | 95 | 56 |
| 75 | 13 | 43 | 202 | 112 | 55 | |
| 30 | 10 | 42 | 187 | 103 | 55 | |
| 30 | 13 | 43 | 223 | 123 | 56 | |
| Šéfe | 75 | 10 | 42 | 172 | 97 | 56 |
| 75 | 13 | 42 | 189 | 108 | 57 | |
| 30 | 10 | 41 | 189 | 108 | 57 | |
| 30 | 13 | 41 | 218 | 126 | 58 |
Výsledky experimentů jsou stále nejednoznačné. V severních oblastech Německa (Šlesvicko-Holštýnsko a Braniborsko) výnosy klesaly se snížením rozteče řádků a byl zde obecný trend ke snížení kvality plodin z hlediska obsahu škrobu a energie (tabulky 8, 9, 10). .
Stůl 8.
Produktivita a krmná hodnota kukuřice na siláž při různých vzdálenostech řádků v severním Německu
| Indikátory * | Rozteč řádků, cm | ||
| 75 | 37,5 | 12 | |
| Výnos SM, c/ha | 150,3 a | 151 a | 116,8 b |
| Obsah SM, % | 27,7 a | 26,6 b | Xnumx |
| Energetická koncentrace, MJ NEL/kg SM | 6,09 a | 6,01 b | Xnumx |
| Obsah škrobu, g/kg SM | 279 a | 250 b | Xnumx |
| * Průměr pro 1998-2000, odrůdy Naxos a Agat, hustota stání 10,12 a 14 rostlin/m² Různá písmena – spolehlivé hodnoty | |||
Stůl 9
Vliv meziřádkové vzdálenosti, hustoty nastojato a odrůd kukuřice na výnos CM, Paulinenaue, 1999-2001, humózní písek
| Rozteč řádků, cm | Hustota nastojato, rostlina/m² | Сорт | Produktivita*, střed cm/ha | ||
| 1999 | 2000 | 2001 | |||
| 75 | 1 | 170 | 168 | 142 | |
| 37,5 | 1 | 167 | 165 | 136 | |
| 37,5 | 7 | 1 | 161 | 160 | 133 |
| 10 | 1 | 171 | 169 | 138 | |
| 13 | 1 | 174 | 169 | 144 | |
| 37,5 | 1 | 160 a | 162 a | 145 a | |
| 2 | 171 b | 166 b | 134 b | ||
| 3 | 175 b | Xnumx | 136 b | ||
| F-test** | |||||
| Rozteč řádků | nd | nd | nd | ||
| Hustota stání | nd | nd | nd | ||
| Сорт | д | д | д | ||
| Rozteč řádků × hustota ve stoje | nd | nd | nd | ||
| Rozteč řádků × rozmanitost | nd | nd | nd | ||
| Hustota stání × rozmanitost | nd | nd | nd | ||
| *Různá písmena označují významné rozdíly; ** nd = nespolehlivé, d = spolehlivé | |||||
Stůl 10.
Vliv vzdálenosti řádků, hustoty nastojato a odrůd kukuřice na koncentraci energie, Paulinenaue, 1999-2001, humusový písek
| Rozteč řádků, cm | Hustota nastojato, rostlina/m² | Сорт | Energetická koncentrace, MJ NEL/kg SM | ||
| 1999 | 2000 | 2001 | |||
| 75 | 1 | 6,5 a | 6,8 | 6,6 a | |
| 37,5 | 1 | 6,3 b | 6,7 | 6,4 b | |
| 37,5 | 7 | 1 | 6,5 | 6,8 | 6,6 a |
| 10 | 1 | 6,4 | 6,8 | 6,5 ab | |
| 13 | 1 | 6,3 | 6,9 | 6,4 b | |
| 37,5 | 1 | 6,3 | 6,7 a | 6,5 | |
| 2 | 6,4 | 6,7 a | 6,5 | ||
| 3 | 6,5 | 6,9 b | 6,6 | ||
| F-test** | |||||
| Rozteč řádků | д | nd | д | ||
| Hustota stání | nd | nd | д | ||
| Сорт | (nd) | д | nd | ||
| Rozteč řádků × hustota ve stoje | nd | nd | nd | ||
| Rozteč řádků × rozmanitost | nd | nd | nd | ||
| Hustota stání × rozmanitost | nd | nd | nd | ||
| *Různá písmena označují významné rozdíly; ** nd = nespolehlivé, d = spolehlivé. | |||||
Dosavadní výsledky pokusů se setím kukuřice se stejnou vzdáleností mezi řádky a mezi rostlinami v řádku jsou také nejednoznačné (obr. 2), i když pokusy v Bavorsku ukázaly průměrné zvýšení energetického výnosu o 6 %. Takové setí vyžaduje zachování stejné vzdálenosti řádků a vzdáleností mezi zrny v řádcích s různým umístěním v sousedních řádcích (tabulka 11). To je možné pouze u speciálních přesných secích strojů.
Rýže. 2. Schéma rozložení rostlin kukuřice s rovnoměrnou vzdáleností mezi rostlinami v řadách a rozestupy řádků
Stůl 11.
Výpočet vzdálenosti řádků a vzdálenosti mezi rostlinami v řadách s jednotnou vzdáleností mezi rostlinami
| Počet rostlin na 1 m² | Rozteč řádků, cm | |||||||
| 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | |
| Vzdálenosti v řadě, cm | ||||||||
| 7 | 51 | 49 | 48 | 46 | 45 | 43 | 42 | |
| 8 | 45 | 43 | 442 | 40 | 39 | 37 | 36 | |
| 9 | 40 | 38 | 37 | 35 | 34 | 33 | 32 | |
| 10 | 36 | 33 | 32 | 31 | 30 | 29 | 29 | |
| Vzdálenost mezi sousedními rostlinami, cm | ||||||||
| 7 | 38 | 38 | 38 | 39 | 39 | 40 | ||
| 8 | 36 | 36 | 37 | 37 | 38 | 39 | 39 | |
| 9 | 34 | 35 | 36 | 36 | 37 | 38 | 38 | |
| 10 | 33 | 34 | 34 | 35 | 36 | 36 | 37 | 38 |
| *Stejná vzdálenost mezi rostlinami kukuřice v řádcích a mezi řádky | ||||||||
Při rozhodování, zda takovou technologii použít, je třeba zodpovědět následující otázky:
- Je možné ji kombinovat se stávající sklízecí technikou na farmě?
- Je možné semena rovnoměrně rozmístit v řádku?
- Je možné aplikovat pásové krmení rostlin fosforem a jinými hnojivy do hloubky 5 cm a ve stejné vzdálenosti ke straně řádků?
- Jsou potřeba další náklady na péči a hnojení stonků?
Za účelem snížení nákladů byly v posledních letech prováděny pokusy na setí kukuřice secími stroji na zrno, které prokázaly velmi nerovnoměrné rozložení rostlin, což způsobovalo na jedné straně mnoho lysin a pozdní zanášení, na straně druhé , zahuštěné plodiny (obr. 3). Snížené náklady na setí byly doprovázeny nízkými výnosy.
Rýže. 3. Distribuce rostlin kukuřice (10 semen/mXNUMX) s různými způsoby setí
1 – tečkovaný výsev s roztečí řádků 75 cm,
2 – setí secím strojem na zrno s roztečí řádků 37,5 cm,
3 – rozteč 25 cm,
4 – rozteč řad 12,5 cm
Sdílet:
- Podmínky setí
- Hloubka setí, výsev, hustota rostlin a vzdálenost řádků
- Secí technologie
Výsev osiva je počet semen vypěstovaných na 1 hektaru, které poskytují plnou sklizeň.
Výsevek se vyjadřuje počtem životaschopných semen (v milionech kusů) a hmotností semen (v kg).
Výsevek – to je počet semen vypěstovaných na 1 hektaru, která poskytují plnou sklizeň.
Výsevek se vyjadřuje počtem životaschopných semen (v milionech kusů) a hmotností semen (v kg).
Výsevek semena závisí na mnoha faktorech:
- z důvodu pěstování rostlin,
- na kvalitě osiva,
- z metod setí,
- z klimatických podmínek,
- na stavu půdy,
- z vybavení, které má farma k dispozici (secí stroje)
U stejné pěstované plodiny se může výsevek lišit. Při pěstování plodin na siláž bude výsevek vyšší než při pěstování na zrno. V jižních oblastech země je míra setí nižší ve srovnání se severními oblastmi.
Výsevek se stanoví hmotností (hmotnost 1000 semen) a počtem semen vysetých na hektar.
Hmotnost výsevu (SNR) se určuje podle vzorce:
HBB = M x K Kde
M – hmotnost 1000 semen,
K – počet milionů čistých a životaschopných semen zasetých na 1 hektar v určité zóně Ruska (viz tabulka níže)
Přibližné kvantitativní výsevy osiva (v milionech na 1 ha) podle zón
| Kultura | Oblast Volhy | lesostep | Centrální černý zemní pás | Centrální oblasti mimočernozemní zóny |
|---|---|---|---|---|
| zimní žito | 4,5 | 5,0 | 4,8 | 5,5 |
| Zimní pšenice | 4,5 | 5,0 | 5,0 | 5,0 |
| Jarní pšenice | 4,5 | 5,0 | 6,0 | 6,5 |
| Ječmen | 4,0 | 4,0 | 5,0 | 5,5 |
| Oves | 4,0 | 3,5 | 5,0 | 6,0 |
| Proso | 1,5-3,0 | 2,5-3,0 | 2,0-3,0 |
Vypočtená hmotnostní norma semen určuje počet kilogramů čistých semen se 100% klíčivostí, vysévaných na 1 hektar.
Ve skutečnosti má osivový materiál vhodnost setí pod 100 %. Proto je nutné upravit výsevek s ohledem na skutečný výsevní výkon (SG).
Úprava pro skutečnou vhodnost setí se vypočítá pomocí vzorce:
PG= (čistota x klíčivost) / 100
Příklad: Vypočítejme hmotnostní normu pro setí semen ozimé pšenice pro oblast Volhy. Čistota semen je 98 %, klíčivost semen je 96 %. Hmotnost 1000 semen je 50 g.
- Vypočítejme korekci na skutečnou vhodnost setí: PG= 98 x 96/100=94 %
- Počítejme výsevek osiva pro vhodnost výsevu 94 %. HB=50 x 4,5 x 100/94 = 239 kg/ha
Níže jsou tabulky výsevů osiva pro 12metrový secí stroj 3S-4000HD s pohonem typu 1.
Výpočet výsevku osiva je tedy důležitým problémem, kterému farmy čelí. Sklizeň v příštím roce závisí na správném stanovení výsevek.
Jiná semena
Semena travní směsi
Travní směs je směs semen různých rostlin. Složení bylinných směsí závisí na funkčním účelu bylin, na cílech, kterých chce Zákazník dosáhnout.
Semena elita
Super elitní semena (neboli originální semena) jsou semena první fáze rozmnožování, vyznačující se nejlepšími odrůdovými, výsevními a semennými vlastnostmi. Jsou standardem, „předchůdcem“.
Semena obilné trávy
Obiloviny hrají důležitou roli ve výživě hospodářských zvířat. Tyto trávy se pěstují na seno, senáž, siláž a zelené krmivo. Pícniny rostou na přirozených senáčích a pastvinách.
Kontaktní informace
- 8 (8362) 41-50-80
- 415080@mail.ru
- Yoshkar-Ola, ulice Lomonosov, 2G
- Zásady ochrany osobních údajů
