Jaké podmínky jsou potřeba pro pěstování rajčat?

Optimální teplotní režim pro půdu, ve které rostou rajčata, je + 20-22 ° С. Teplota půdy pod +16°C vede k tomu, že se zhoršuje vstřebávání fosforu a dusíku, nevyvíjejí se adventivní kořeny, je omezený přístup k vodě a to zhoršuje přežití sazenic.

Teplota + 10-12 ° C přispívá k tomu, že kořeny zcela přestanou absorbovat živiny.

Přehřátá půda není pro rostliny o nic méně nebezpečná.

ZAPALOVÁNÍ A OSVĚTLENÍ.

Většina odrůd pěstovaných rajčat nese ovoce jak s dlouhými denními hodinami, tak s krátkými. Chcete-li získat dobrou sklizeň, vyplatí se zvýšit intenzitu osvětlení rostlin.

Intenzita osvětlení přímo úměrně ovlivňuje výnos a plodnost rajčat. Při nedostatku světla je růst rostlin velmi rychle narušen. Oblačné počasí může prodloužit dobu od začátku květu do zrání rajčat až o 10-17 dní. Chuť a kvalita ovoce se za nepříznivého počasí znatelně zhorší.

Rajčata jsou relativně odolná proti vlhkosti, ale přesto mají dostatečně velkou potřebu vody. Frekvence zavlažování a objem vody závisí na specifických vlastnostech půdy, úrovni slunečního záření a stavu rostliny jako celku.

Pokojová rajčata se doporučuje zalévat ráno, jednou až dvakrát týdně, hlavně za teplého počasí. V otevřeném terénu lze rostliny zalévat večer až do 19-20 hodin. Teplota vody by měla dosahovat +20°C.

Příliš častá zálivka může vést ke zhoršení vzdušného režimu půdy a nepříznivě ovlivnit celkovou činnost kořenového systému.

Vlhkost vzduchu, stejně jako teplota, má přímý vliv na hnojení květů rajčat. Optimální vlhkost pro pěstování této plodiny je 60-70%. Při vyšší vlhkosti (80-90 %) se pyl na květech slepí a přestane se rozlévat. Také při vysoké vlhkosti je vysoká pravděpodobnost plísňových a bakteriálních onemocnění. Nízká vlhkost vede k tomu, že pyl, který spadl na pestík, vůbec neklíčí, a proto plody nepadnou.

O FOTOSYNTÉZE A JEJÍ REGULACE.

Oxid uhličitý hraje důležitou roli v procesu fotosyntézy. Přirozený obsah plynu ve vzduchu je 0,03 %, toto množství nestačí na to, aby rajčata dala vysoký výnos. Pro tuto plodinu je optimální podíl plynu 0,1-0,2 %. Takové množství nelze přirozeně dosáhnout. Pomoci vám ale mohou různé uhličité doplňky stravy. S jejich pomocí můžete dosáhnout rychlé kultivace a brzkého dozrávání plodů.

ČTĚTE VÍCE

Jak se zbavit bažinné trávy na webu?

Obsah oxidu uhličitého při pěstování rajčat můžete zvýšit aplikací hnoje na stanoviště.

Ve sklenících můžete používat suchý led nebo pravidelně spalovat petrolej či plyn, který neobsahuje téměř žádnou síru. Takové vrchní oblékání rajčat se doporučuje provádět během dne, od 14 do 16 hodin. Zvláště důležité je hnojení ve sklenících v zimě a na jaře.

Přednost by měla být dána hlinitým a písčitým půdám, protože mají vysokou vlhkost a prodyšnost.

Amoniak je také důležitý pro normální růst rostlin. Je však třeba si uvědomit, že při hnojení půdy ve skleníku čerstvým hnojem byste měli počkat alespoň týden, než začnete pěstovat rajčata. Jinak je možná otrava rostlin čpavkem, projevuje se ve formě popálenin na spodních listech.

V otevřeném terénu lze rajčata pěstovat téměř na jakékoli půdě, ale přednost by měla být dána hlinitým a písčitým hlínám, protože mají vysokou vlhkost a prodyšnost. Ve sklenících můžete tuto zeminu použít i po smíchání s minerálními a organickými hnojivy.

Rajčata se nejčastěji vysazují na zahradě, kde loni rostly okurky nebo zelí.

Za nejlepší kyselost se považuje pH 6,0-6,5. Pokud je kyselost zvýšená, pak se doporučuje půdu vápnit, jinak nebude rostlině k dispozici většina živin.

Po výsadbě rajčat se nedoporučuje 2-3 týdny zalévat. Pro zakořenění a růst stačí voda, kterou jste nalili do jamek těsně před výsadbou. Rostliny zalévejte později, ale nepřehánějte to.

Zalévání rajčat se doporučuje u kořene pomocí usazené vody o pokojové teplotě. Při zálivce z konve (kropení) rostliny trpí, protože teplota půdy i vzduchu prudce klesá. To má špatný vliv na kvetení, plodnice se vyskytuje mnohem později, většina květů opadává, plody dozrávají pozdě.

Vysoká vzdušná vlhkost vyvolává zastavení růstu zelených rajčat, praskání již červených plodů, šíření hniloby.

Po každém zalévání nezapomeňte uvolnit půdu a zničit plevel. První uvolnění – 8-13 cm, další – 5-6 cm. První uvolnění přispívá k zahřátí horní vrstvy půdy, aby se normalizoval teplotní režim pro rajčata. Následné kypření je nutné pro odvětrání kořenového systému.

Spodní listy, které stárnou a tmavnou, by měly být včas odstraněny (stačí jednou týdně).

ČTĚTE VÍCE

Jak kuřata snášejí vejce každý den nebo každý druhý den?

Rajčata mají velmi rádi hnojivo. Rostlina potřebuje především draslík, zejména pro období plodů. Draslík má pozitivní vliv na růst v první fázi vývoje, na tvorbu stonků, vaječníků, plodů a pomáhá rostlině přežít nedostatek světla.

Dusík je rostlinou využíván pro tvorbu vegetativních orgánů od okamžiku klíčení do začátku květu. Rostlinu byste neměli „krmit“ dusíkem, protože taková velkorysost povede k vytvoření velmi svěží zeleně a květiny ze spodních květenství mohou dokonce spadnout. Pokud se přesto rozhodnete zvýšit hnojení dusíkem, pak to udělejte po nasazení plodů na prvních květenstvích.

Kromě toho rajčata vyžadují vrchní oblékání ve formě hnojiv obsahujících vápník, hořčík a železo.

Minerální hnojiva se často podávají v tekuté formě ihned po zálivce. První zálivka se provádí 2 týdny po výsadbě rajčat do půdy, to je přibližná doba, kdy se na rostlině začnou tvořit vaječníky (na prvním květenství). V této době se doporučují fosforo-draselná hnojiva (15-20 g síranu draselného a 20-25 g superfosfátu na 1 m2). Dusíkatá hnojiva je vhodné přidávat, když jsou půdy chudé a to výrazně ovlivňuje růst rostliny (přidáváme až 10 g na 1 m2 dusičnanu amonného).

Další krmení provádíme během růstu a dozrávání plodů.

Další a podrobné informace v článcích: