Jaký vliv mají rostliny na člověka?

Ve světě, kde je životní prostředí poškozováno a trpí, je místo jak pro ostrov pozitivity, tak pro ostrov pro udržení vašeho zdraví. Mluvíme o pokojových rostlinách! Okamžitě proměňují prostor: čistí vzduch, protože uvolňují kyslík a fytoncidy, které jsou pro člověka prospěšné. Díky nim se vlivem odpařování vlhkosti přes listy zvyšuje i vlhkost prostoru kolem nás.

Květiny pěstujeme také proto, že je milujeme nejen pro jejich krásu, ale také jednoduše proto, že rostou, kvetou a voní, díky čemuž je náš život radostnější, krásnější a zábavnější. Později v článku vám povíme podrobněji o vlivu květin na člověka a o tom, co rostliny dávají člověku. Pokud máte zájem o své zdraví, budete potřebovat znalosti a dovednosti ke zlepšení situace životního prostředí jak ve vašem bytě, tak v práci.

Jak na nás působí vůně květin?

Někdo si myslí, že příjemná vůně květin a rostlin je trochu uvolňuje, zlepšuje náladu a zbavuje je těžkých myšlenek. Vědci dokázali, že to není všechno, jak se zdá – a květiny na nás mají právě takový vliv: uvolňují, uklidňují a umožňují zapomenout na shon a starosti. V jejich společnosti se cítíme bezpečně. Vůně pelargónie například podporuje klid ve stresové situaci.

Jak pokojové rostliny působí na člověka?

Denní rozjímání o krásách přírody má ještě strategičtější dopad. Když jsou lidé v prostředí a jsou obklopeni zelenými rostlinami, stávají se laskavými, optimistickými a veselými, začínají se radovat z maličkostí a pociťují krásu okamžiku, například vzhled dalšího malého listu nebo květiny.

Pokojové rostliny, které zlepšují náladu:

• Crassula
• Kalanchoe
• Sansevieriya
• Aglaonema
• Ficus
• Vriesia
• Spathiphyllum
• Anthurium

Naděje do budoucna

Studie ukázaly, že přemítání o pokojových rostlinách, jako je kytice květin, vede nemocného k pozitivním myšlenkám na uzdravení a plány do života.

A k zotavení přispívá i vlastní péče o rostliny a pěstování různých druhů rostlin: pohyb života květiny potěší a zvedne náladu.

Vyskytuje se kvůli nejcennější a nejužitečnější kvalitě rostlin – k čištění vzduchu. Promluvme si o některých. Například aglaonema je podkeř s dvoubarevnými listy, které vylučují fytoncidy, které dezinfikují vzduch. A pokud umístíte Crassula, sukulent s tlustými zaoblenými listy, do interiéru, pak se po chvíli kvalita vzduchu v místnosti zlepší. Chlorophytum je nejen svěží a krásná květina, blahodárně působí i na lidi, kteří mají problémy s dýchacím ústrojím. Zabíjí bakterie a dezinfikuje okolní vzduch.

Mohou květiny zlepšit zdraví?

Jak jsme psali výše, květiny v květináčích vydávají nejen pro člověka prospěšný kyslík a fytoncidy, ale také vydávají vzdušné ionty. Jedná se o účinné látky, díky nimž všichni členové domácnosti v okolí pociťují příliv síly a energie, zlepšení jejich celkové fyzické i morální kondice.

A aroma pelargónie vám pomůže rychleji usnout: její fytoncidy dezinfikují místnost. Pokud ji položíte k dítěti, které je nachlazené, rychleji se zotaví. Spolu s pelargónií dobře čistí vzduch také fíkusy, kapradiny a různé druhy palem.

Nezapomínejme na kaktusy. Všechny domácí spotřebiče při provozu každým dnem postupně zhoršují kvalitu vzduchu. Samostatný notebook nebo TV je ionizující záření. Kaktus zde přijde velmi vhod: pohlcuje ionizující záření. A proto se doporučuje umisťovat kaktusy do blízkosti televize a počítače.

Jak květiny ovlivňují výkon

Vliv hrnkových rostlin na nás je vždy příjemný a pozitivní. Pomohou vám například lépe a rychleji se soustředit na aktuální úkoly a úkoly. Výsledek je mnohem lepší. A co víc, každým dnem se zlepšuje. Možná ti, kdo pracují v kanceláři, ani netuší, jak mocně a blahodárně působí na ně a jejich kolegy pečlivě vysazené rostliny.

Kupte si pokojové rostliny

Pokud přemýšlíte o zdravějším domácím prostředí, pak vás zveme k nahlédnutí do sekce Květiny v květináčích v obchodě s květinami a dárkovým zbožím ArtFlora. Máme velký výběr rostlin, které udělají váš byt pohodlnější a vaši náladu pozitivnější. Najdete zde také mnoho možností různých barev na dárky, kterými potěšíte své přítelkyně, přátele a blízké.

Podobná témata vědecké práce o průmyslových biotechnologiích, autorkou vědecké práce je Ekaterina Aleksandrovna Dorozhkina

Environmentální aspekty moderní interiérové ​​krajiny (recenze)
Moderní přístupy k využití pokojových rostlin ve školní výuce biologie
Úloha fytotechnologií při zlepšování životního prostředí člověka

Vliv pokojových rostlin na vnitřní mikroklima, stejně jako na lidské zdraví a psycho-emocionální stav

Lékařský fytodesign využívající rostliny pro sanitaci prostor a prevenci infekčních chorob

i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.

Text vědecké práce na téma „Vliv rostlin na vnitřní mikroklima a lidský organismus“.

Hlavní parametry vnitřního architektonického prostoru stanovené ve fázi návrhu jsou:

1. Geometrie prostoru – měřítko, tvar a velikost místnosti nutné pro jeho fungování.

2. Mikroklima – stav vzdušného prostředí nutný k tomu, aby se člověk v omezeném prostoru cítil co nejlépe.

3. Akustika – zvukový režim, podmínky slyšení v místnosti a případně izolace od nadměrného hluku.

4. Insolace – míra přirozeného osvětlení místnosti, světelný režim nezbytný pro fungování zrakových orgánů člověka.

Druhým aspektem je pohled z perspektivy propojení vnitřního prostoru interiéru a vnějšího prostoru: přírody, krajiny a prostředí. Vztah mezi vnitřními prostory a vnějšími objemy je jedinečný pro každý konkrétní případ architektury. Přímo závisí na funkčním účelu budovy a na potřebném dojmu z vnímání uměleckého obrazu hotového předmětu. Předpokladem je kompoziční jednota mezi vnitřním prostorem a vnějším objemem budovy. Jednoty je obvykle dosaženo prostřednictvím harmonické kombinace velikostí a tvarů vnějšího objemu s vnitřním objemem. V obou případech jsou vnitřní a vnější prostor budovy úzce propojeny.

Vytvořit prostor, který je pohodlný k bydlení a splňuje potřebné funkce, je primárním úkolem každé stavby. Díky architektonickým strukturám a jimi vytvořeným vnitřním prostorům vzniká jednotný organismus stavby. Tam, kde vnitřní prostor neexistuje bez vnější formy a naopak, nemá vnější prostor žádný význam bez vnitřního obsahu.

1. Burdina, N. A. Aspekty mentálního dopadu geometrie tvaru vnitřního prostoru na život člověka / N. A. Burdina // Jekatěrinburg, 2004 – 163 s.

2. Manokhin, V.P. Mironchik, P.V. Metodické pokyny pro praktická cvičení, samostatnou práci a RGZ v oboru „Vnitřní a barevná věda“ / V.P. Manokhin, P.V. Mironchik // – Charkov, KhNAGH, 2010. – 54 s.

© E. V. Besedina, 2015

Dorozhkina Ekaterina Aleksandrovna Postgraduální studentka, Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vyššího odborného vzdělávání MGSU, Moskva, Rusko

VLIV ROSTLIN NA VNITŘNÍ MIKROKLIMA A LIDSKÉ TĚLO

Tento článek pojednává o hlavních dopadech, které mají rostliny na stav životního prostředí, mikroklima prostor a člověka. Zejména jsou zvažovány hlavní typy dopadů, zejména hygienicko-hygienické a esteticko-psychologické.

Rostliny, krajinářství, vnitřní mikroklima, vnitřní prostředí. Byliny hojí smutek, květiny rozdávají smích. (z orientálních textů)

Vzhledem k kontinuální urbanizaci měst, omezování volného času určeného k trávení volného času, jakož i nedostatku zeleně začleněných do městské zástavby, se otázka zavádění rostlin do životního prostředí stává aktuální. V tomto aspektu se s terénními úpravami počítá nejen do interiérů, ale i do exteriérů. Vzniká tak přímá interakce mezi terénními úpravami

jak na lidském těle, tak na kvalitě jeho biotopu, což má přímý dopad na lidské zdraví.

Stojí za to zdůraznit dva typy vlivu rostlin na člověka:

Sanitární a hygienický dopad se týká zlepšení stavu ovzduší, čištění od znečištění včetně dezinfekce. Mezi hlavní parametry vnitřního mikroklimatu by měla patřit teplota vzduchu a výsledná pokojová teplota, rychlost pohybu vzduchu v místnosti a relativní vlhkost vzduchu. Na všechny tyto ukazatele mají určitý vliv rostliny. Podle dostupných pozorování je teplota vzduchu v zelených plochách v létě o 1,5-3 0C nižší. Vlhkost vzduchu je o 10-15% vyšší než vlhkost v obytných oblastech. Stejný poměr je dodržován i pro vnitřní prostředí obytných a veřejných budov, do kterých je zavlečena vegetace. Prostory, kde nejsou poskytovány terénní úpravy, zároveň často neodpovídají teplotním a vlhkostním podmínkám prostor (standardní hodnoty pro odpovídající ukazatele mikroklimatu obytných prostor jsou uvedeny v příloze 2 SanPiN 2.1.2.2645- 10).

Složení vzduchu kromě stálých složek (kyslík, dusík, oxid uhličitý), inertních plynů (helium, argon, vodík a další) a dalších plynů, jejichž obsah je nízký, zahrnuje i nečistoty jiného původu a bakterie.

Důležitým ukazatelem při hodnocení znečištění životního prostředí je koncentrace oxidu uhličitého (oxidu uhličitého). Nachází se v nízkých koncentracích, asi 0,03 %, v čistém vzduchu. Při dýchání vzniká vzduch s průměrným obsahem oxidu uhličitého asi 3 %. Se zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého dochází ke znatelnému zhoršení blahobytu lidí. Pozorují se bolesti hlavy, zpomalení pulsu a s dalším zvýšením koncentrace dochází k otravě a ztrátě vědomí. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu je standardizovaný ukazatel a charakterizuje jeho kvalitu.

Z kurzu biologie víme, že rostliny mají schopnost fotosyntézy – tvorby organických látek pod vlivem slunečního záření. Organické látky včetně kyslíku vznikají z oxidu uhličitého (oxid uhličitý) a vody pomocí energie světelných kvant. Když uvažujeme o rostlinách, mluvíme o kyslíkové fotosyntéze. Reakčním produktem je v tomto případě kyslík. Existuje tedy vztah mezi ozeleněním prostoru a nasycením vzduchu kyslíkem. V důsledku toho dochází k obnovení optimálního chemického složení vzduchu, které je příznivé pro normální pohodu lidí.

Mezi znečišťující látky, které lze uvažovat, patří domácí prach, vysoké úrovně chemických prvků emitovaných stavebními materiály a emise z vozidel, průmyslových podniků a tepelných elektráren. Mezi mikroorganismy stojí za to zdůraznit stafylokoky a plísňové houby, které se tvoří při vysoké vlhkosti půdy. Uvedené organismy mají škodlivý vliv na lidské zdraví, včetně vzniku respiračních a alergických onemocnění.

Rostliny jsou zdrojem fytoncidů. Ovlivňují imunitu rostlin a mají také dezinfekční účinek na vzduch, zpomalují růst a vývoj patogenů.

Dalším důležitým parametrem příznivého mikroklimatu je ionizace vzduchu. Ionizací se rozumí proces výroby záporně nabitých iontů, které při svém pohybu přenášejí náboj na cizí částice vzduchu (prach, bakterie, alergeny, pyl a další pevné látky). V důsledku toho dochází k přitažlivosti mezi záporně a kladně nabitými částicemi. Anoda v prostorách se vztahuje na všechny konstrukční prvky budovy.

Příkladem fytoncidů jsou silice získané z rostlin. Mezi živé příklady ionizujících rostlin patří borovice, topol, jeřáb a vrba. Podle pozorování je obsah iontů v městské zeleni cca 800-1200 tisíc/cm3, zatímco v uzavřených prostorách s velkou koncentrací lidí je to 25-100 tisíc/cm3.

Podle studií o vlivu terénních úprav na parametry vnitřního prostředí prostor dochází k obecnému poklesu bakteriální mikroflóry ovzduší. Baktericidní účinek při zavádění rostlin na stanoviště je asi 20 %. Zároveň dochází k poklesu obsahu bakterií v ovzduší o 56 %, plísní o 70 %.

Mezinárodní vědecký časopis “SYMBOL OF SCIENCE”_№4/2015_ISSN 2410-700X

Z pozitivních faktorů krajinných úprav je důležité zaznamenat také protihlukový účinek vegetace a také schopnost čistit půdu.

Můžeme tedy konstatovat, že prostředí s integrovanou krajinnou úpravou je pro člověka příznivější jak z hlediska chemického a biologického složení, tak z hlediska optimálních teplotních a klimatických parametrů.

Při klasifikaci rostlin podle jejich vlivu na fyzickou kondici člověka lze rozlišit tři typy:

1. mít pozitivní dopad;

2. neutrální účinek;

3. S negativním dopadem.

Mezi rostliny, které mají pozitivní vliv na mikroklima lidského prostředí, patří pokojové rostliny. Mezi nimi stojí za to zdůraznit begonie, brambořík, Kalanchoe, spathiphyllum a další. Kromě toho lze rostliny klasifikovat podle jejich schopnosti čistit vzduch od různých chemikálií, které zhoršují kvalitu ovzduší v souladu s tabulkou. 1.

Klasifikace rostlin podle vstřebávání škodlivých chemikálií

Chemická látka Název rostliny

Amoniakální chryzantéma, Ficus, Dracaena, Azalea, Anthùrium

Formaldehyd Daisy (Béllis), Dracaena (Dracaena), Břečťan (Hedera L.), Spathiphyllum (Spathiphyllum), Chlorophytum (Chlorophytum), Filodendron (Philodendron), Ficus (Ficus)

Xylen, toluen Dieffenbachia, anthurium, fíkus

Benzenová gerbera (Gerbera), chryzantéma (Chrysanthemum), chlorofyt (Chlorophytum)

Oxid uhelnatý Geranium (Geranium)

Ibišek z těžkých kovů

Do této skupiny patří i kaktusy, jejichž pozitivní vlastností je snížení expozice radiaci. Také v této skupině můžeme rozlišit rostliny vhodné ke konzumaci v potravinách a také rostliny používané k léčbě různých chorob.

Do druhé skupiny patří rostliny, které na člověka nemají výrazný vliv.

Mezi rostliny, které mají negativní vliv na člověka, patří rostliny, které neovlivňují dýchací ústrojí lidí, včetně těch, které přispívají k rozvoji závažných onemocnění, rostliny, které způsobují podráždění kůže, zejména jedovaté rostliny. Často jsou rostliny, které mají pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, pro člověka nebezpečné. Mezi nimi stojí za to zdůraznit fíkus, který je dobrým absorbérem amoniaku, formaldehydu, xylenu a toluenu. Podobný jev je pozorován u rostlin používaných k léčebným účelům. Zpravidla patří do skupiny jedovatých rostlin. V tabulce 2 ukazuje klasifikaci rostlin, které negativně ovlivňují člověka.

Klasifikace rostlin, které mají negativní vliv na člověka a životní prostředí

Negativní účinky Název rostliny

Obsahuje jedovatou šťávu Oleandr (Nérium), Dieffenbachia (Dieffenbachia)

Šťáva obsahuje látky, které dráždí pokožku Čeleď Euphorbia (euphorbia, codiaum aj.)

Listy vylučují látky, které způsobují zarudnutí a podráždění pokožky Primula obconica

Obsahují látky, které mají negativní vliv na srdeční činnost čeleď Kurt (oleandr, pachypodium, catharanthus atd.)

Jedovaté plody čeledi hluchavkovitých (browallie, brunfelsie, kapie)

Mají kontraindikace při použití pro lékařské účely Aloe (Alôe), Kalanchoe (Kalanchoë)

V noci Ficus a Viola absorbují velké množství kyslíku.

Vzhledem k vlivu rostlin na lidské tělo z estetického a psychologického hlediska je důležité poznamenat obrovský vliv rostlin na náladu lidí. V současné době rostliny

Mezinárodní vědecký časopis “SYMBOL OF SCIENCE”_№4/2015_ISSN 2410-700X

prezentovány v různých formách, jsou nedílnou součástí biotopu. Zde můžeme vyzdvihnout jak pěstování rostlin, jak v exteriérech, tak přímo v interiérech, přípravu kytic a kompozic.

Seznam použité literatury:

1. GOST 30494-96 „Obytné a veřejné budovy. Parametry vnitřního mikroklimatu”

2. Drozdová T.M. Sanitace a hygiena potravin: Učebnice. Ve 2 dílech. Část 1 / Technologický institut potravinářského průmyslu Kemerovo. – Kemerovo, 2005. – 108 s.

© E.A. Dorozhkina, 2015

Živica Viktoria Viktorovna

Postgraduální student katedry městského plánování Fakulty architektury a Stavební akademie stavebnictví a architektury v rámci Krymské federální univerzity pojmenované po V.I. Vernadského

Simferopol, Ruská federace E-mail: vzhivisa@mail.ru

ZÁSADY ORGANIZACE KOMUNIKACE „MUZEUM-POMÍNKA“ (NA PŘÍKLADU KRYMSKÝCH HISTORICKÝCH A ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK ANTICKÉHO OBDOBÍ)

Článek analyzuje historické pozadí vzniku a rozvoje prvních osad a měst na území Krymu. Byla sestavena mapa umístění největších historických a archeologických památek na území Krymu. Zvažují se hlavní typy muzeí vystavujících historické a kulturní dědictví a také vlastnosti jejich umístění na poloostrově. Jsou navržena doporučení pro organizaci spojení „muzeum-památník“.

Historická a archeologická památka, muzeum, antické období, turistický a rekreační komplex,

Na území Krymského poloostrova se nachází několik historických a archeologických muzejních rezervací (Kara-Tobe, Panticapaeum, Tiritaka, Mirmekiy, Melek-Chesme Kurgan, Tsarsky Kurgan). Pro každou z nich byly vyvinuty úspěšné metody konzervace kamenných ruin. Tyto historické a kulturní památky jsou pravidelně objevovány, udržovány a jejich území navštěvují turistické výlety. V tomto ohledu je částečně vyřešen problém financování dalších restaurátorských prací.

Ochrana antických památek vyžaduje nemalé finanční prostředky. Jsou nezbytné pro obnovu a konzervaci, udržování v expozičním stavu a trvalou ochranu kulturních památek. Tyto prostředky jsou omezené. Vystačí jen na malou část památek, zatímco drtivá většina ostatních zůstává zanedbaná a zničená. Důvodů je několik:

1. Nízký stupeň znalosti historické a kulturní památky;

2. Porušení památkových zón při výstavbě v přilehlých územích;

3. Porušování pravidel chování na historických a archeologických památkách ze strany turistů a místních obyvatel:

• Chůze po stěnách výkopů;

• Provádění jakýchkoli výkopových prací;