V tropických deštných pralesech Indonésie a na Filipínách žije úžasná rostlina – rafflesia, které se někdy také říká mrtvolná lilie – její květy vydávají takový nechutný zápach. Rafflesia si nedokáže samostatně syntetizovat potřebné organické látky, a tak vše potřebné pro vývoj získává životem na poškozených kořenech a stoncích révy rodu Tetrastigma z čeledi hroznovitých. Jakmile jsou na révě, semena rafflesie vyklíčí a pomocí speciálních přísavek pronikají sazenice do pletiv hostitelské rostliny.
Rafflesiaceae zahrnují tři blízce příbuzné rody – Rafflesia, Rhizanthes a Sapria. Samotný rod Rafflesia se skládá z 12 druhů. Nejznámější je Rafflesia Arnoldii, která produkuje největší květy ve světě rostlin. Když se zelí podobný pupen Rafflesia Arnoldi otevře, dosahuje průměru více než metr a váží až deset kilogramů.
Květ a poupata Rafflesia Arnoldi
Rafflesia roste pomalu: kůra vinné révy, pod kterou se vyvíjí semeno této květiny, nabobtná až po roce a půl a vytvoří jakési poupě, které dozrává v poupě dalších 9 měsíců. Pak přímo na zemi kvete cihlově červená květina jen 3-4 dny. Květy raflésie připomínající hnijící maso přitahují svou mrtvolnou vůní mouchy, které květ opylují. Sedm měsíců po opylení se ve vaječníku vyvine plod obsahující 2 až 4 miliony semen.
Zajímavé je, že pro množení rafflesie je potřeba pomoc nějakého velkého zvířete (nejčastěji slona), které plody rozdrtí a semena přenese na jiné místo. Tam si potomci Rafflesia znovu zopakují celý kruh svého vývoje. Z celé masy semínek však vyklíčí jen pár.
Rafflesia byla poprvé objevena na ostrově Sumatra. Důstojník Stamford Raffles a botanik Joseph Arnold sestavili první vědecký popis rostliny a změřili ji. Dostal zvučné jméno – Rafflesia Arnoldi. Místní obyvatelé však o jeho existenci již dlouho věděli a nazvali ho neméně majestátně – „bunga patma“, tedy „lotosový květ“.
Původ a vztahy Rafflesia dlouho zůstávaly záhadou. Květiny jsou téměř to jediné, co v Rafflesii a jejích příbuzných zbylo z „normálních“ krytosemenných rostlin. Rafflesia, která se přizpůsobila parazitickému způsobu života v pletivech vinné révy, ztratila své kořeny, listy a stonek a také schopnost fotosyntézy. Ve skutečnosti jsou “tělo” parazita hrudky a větvené řetězce buněk pronikající do tkání hostitelské rostliny.
Tyto rysy Rafflesia stavěly botaniky do obtížné pozice: neměli k dispozici prakticky žádné morfologické rysy, na základě kterých by bylo možné přiřadit úžasný květ té či oné skupině dvouděložných rostlin. Jediný přežívající orgán – květina – v Rafflesii je tak silně hypertrofovaný, modifikovaný a specializovaný (přizpůsobený velmi specifické metodě opylení), že se na jeho základě ukázalo jako nemožné s jistotou určit místo Rafflesia v systému rostlinného světa. .
Jediné, co může v takové situaci pomoci, je použití metod molekulární fylogenetiky, tedy zarovnání nukleotidových sekvencí DNA. Na této cestě však výzkumníci narazili na řadu obtíží. Ukázalo se, že mezi Rafflesií a jejími hostiteli došlo k horizontální výměně genů, takže analýza jednotlivých genů poskytla protichůdné výsledky. Až dosud srovnávací genetické studie s jistotou prokázaly pouze to, že Rafflesia patří k řádu Malpighialové – ale to je obrovská skupina dvouděložných, včetně mnoha čeledí, které si nejsou příliš podobné.
K objasnění taxonomického postavení Rafflesia provedla skupina amerických botaniků a molekulárních biologů vedená Dr. Charlesem Davisem rozsáhlou studii s využitím sekvencí pěti mitochondriálních a jednoho plastidového genu ze 111 rostlinných druhů reprezentujících všechny čeledi řádu Malpighiales. Rekonstrukce založená na těchto datech ukázala, že Rafflesiaceae jsou součástí čeledi Euphorbiaceae (patří sem také např. Hevea, ze které se získává kaučuk, ricinový olej, ze kterého se vyrábí ricinový olej, kořen muzhik a mnoho dalších, málo podobných navzájem).přítel rostlin). Žádný ze strukturních rysů Rafflesiaceae takový vztah nenaznačoval. Navíc téměř všechny euforbie mají velmi malé květy. Podle autorů studie se průměr květu během vývoje rodu Rafflesia zvětšil 80krát!
Dnes jsem si vzpomněl na tak nádhernou rostlinu, jakou je rafflesie (proč je asi čas na Sumatru?). A rozhodl jsem se zjistit, kolik druhů rafflesií už botanici popsali a kde který druh roste.
Každý ví, co je to raflézie. Nebo skoro všechno. Ale pro každý případ uvedu pár velmi stručných informací (internet je plný informací). Rafflesia je neobvyklá parazitická rostlina, která se usazuje na vinicích v jihovýchodní Asii (poloostrov Malacca, Sumatra, Jáva, Kalimantan, Filipíny). Nejznámějším zástupcem rodu Rafflesia je Rafflesia arnoldii. Květ tohoto druhu dosahuje gigantických velikostí (až 90 cm v průměru a váží 10 kg). Takže na otázku – co je největší květina na světě – je třeba odpovědět s jistotou: Rafflesia Arnoldi. Měli jsme to štěstí, že jsme ho viděli několikrát během našich výletů na Sumatru. A při jedné z našich návštěv Thajska jsme viděli další druh – Rafflesia kerria (Rafflesia kerrii). Je poněkud menší, až 75 cm v průměru.
Jaké další druhy raflésií jsou známé a kde? Oznamuji celý seznam. Prosím:
Rok popisu | Typ a autor popisu | Kde nalezen |
1821 | Rafflesia arnoldii Hnědý | Sumatra, Borneo (Kalimantan) |
1825 | Rafflesia patma Květina | Sumatra, Jáva |
1841 | Rafflesia manillana Teschermacher | Leyte (Filipíny) |
1845 | Rafflesia philippensis Blanco | Luzon (Filipíny) |
1850 | Rafflesia rochussenii Teijsmann & Binnendjik | Sumatra, Jáva |
1868 | Rafflesia tuan-mudae Beccari | Borneo |
1879 | Rafflesia hasseltii Suringer | Sumatra |
1884 | Rafflesia schadenbergiana Goeppert | Mindanao (Filipíny) |
1910 | Rafflesia cantleyi Solms-Laubach | pevninská Malajsie |
1918 | Rafflesia borneensis Koorders | Borneo |
1918 | Rafflesia ciliata Koorders | Borneo |
1918 | Rafflesia witkampii Koorders | Borneo |
1984 | Rafflesia gadutensis Meijer | Sumatra |
1984 | Rafflesia keithii Meijer | Borneo |
1984 | Rafflesia kerrii Meijer | Malajský poloostrov |
1984 | Rafflesia micropylora Meijer | Sumatra |
1984 | Rafflesia pricei Meijer | Borneo |
1989 | Rafflesia tengku-adlinii Mat Saleh & Latiff | Borneo |
2002 | Rafflesia speciosa Barcelona a Fernando | Panay (Filipíny) |
2005 | Rafflesia mira Fernando & Ong | Mindanao (Filipíny) |
2006 | Rafflesia lobata Galang a Madulid | Panay (Filipíny) |
2006 | Rafflesia baletei Barcelona, Cajano a Hadsall | Luzon (Filipíny) |
2008 | Rafflesia leonardi Barcelona a spol. | Luzon (Filipíny) |
2009 | Rafflesia aurantia Barcelona a spol. | Luzon (Filipíny) |
2010 | Rafflesia verrucosa Balete a kol. | Mindanao (Filipíny) |
Celkem 25. Tak jsme počítali.
Tento exemplář rafflesie se objevuje v časopise „Science and Life“, č. 8, 2009 (Vasilenko, Natalya. Freeloaders, oportunists and prostě fešák [Text] / Natalya Vasilenko; foto Alexander Aljakrinskij, Igor Konstantinov // Science and Life. – 2009 – N 8. – S. 76-80, 4. obecní kraj: 15 fotografií.
A. Aljakrinskij, 2012-07-15
Sestavit tento seznam mi pomohla kniha, která je v mé knihovničce již mnoho let – Rafflesia of the World (Nais, J. 2001. Rafflesia světa. Sabah Parks, Kota Kinabalu). A také neocenitelný zdroj všemožných znalostí – Wikipedie (Rafflesia).