Každá kultura má své vlastní rozpoznatelné chutě a jen máloco připomene vzpomínku na vyrůstání na venkově v Rusku stejně jako černý rybíz z keře. Ale například v Americe mnoho lidí ani neví, o jaký druh bobulí jde – to vše proto, že je to v některých státech zakázáno. Pojďme si říct proč.

Počátkem minulého století byl těžařský průmysl v USA zasažen sloupcovou rzí. Toto je název patogenní houby, která je destruktivní pro borovici, kvůli které její kůra zežloutne, jehly zhnědnou a odumírají a na větvích se objevují vředy. Biologové začali pátrat po příčině a zjistili, že rybíz infikuje stromy.

Proto byla v roce 1911 tato bobule v zemi zakázána, souběžně s tím byla vyhlášena kampaň na vyhubení různých divokých rybízu, ale i angreštu a četných kříženců – celkem asi 190 druhů, z nichž čtvrtina byla rozšířena v lesy Severní Ameriky. Jen v šesti východních státech Spojených států – v místech, kde je epidemie rzi nejrozšířenější – bylo pokáceno asi 36 milionů keřů. Američané nakonec málem zapomněli, jak černý rybíz chutná, a mohli ho jíst pouze ve formě džemu dovezeného ze zahraničí.

V roce 1966 byli státní zákonodárci pověřeni regulací růstu populace rybízu – od té doby se o osudu keřů muselo rozhodovat lokálně. A přestože ne všichni hejtmani se řídili pokyny, na boj s rybízem byly vynaloženy nemalé částky.

Veřejné mínění o chutných bobulích se však v průběhu let začalo měnit: mnozí se začali zajímat o místní produkty a zde dostala zneuctěná rostlina druhou šanci. V mnoha státech se podařilo dosáhnout téměř úplného zrušení zákazu jejího pěstování, ale v některých – New Hampshire, Severní Karolína a Západní Virginie – funguje dál. Chcete-li vysadit keře černého rybízu v Delaware, Massachusetts, New Jersey a Rhode Island, budete muset získat speciální povolení.

V Evropě se rybíz dlouhou dobu nepěstoval a distribuoval se výhradně jako planě rostoucí rostlina. Začali ji zkoumat jako kulturu v polovině 18. století. V Rusku byly bobule nejprve také divoké, ale poté se začaly pěstovat v klášterech, zejména v Pskově a Novgorodu. Starší pravděpodobně oceňovali bobule pro jejich léčivé vlastnosti, přinejmenším v lékařských knihách 15. století zaujímal rybíz přední místo.

ČTĚTE VÍCE
Kdy a jak zasadit cibuli před zimou?

Z keře černého rybízu můžete sbírat od 3 do 5 kg a z keře červeného rybízu – od 5 do 12 kg Foto: © Kolinchev Andrii / Shutterstock / FOTODOM

Výhody a ublížení

Černý rybíz obsahuje spoustu vitamínů, především vitamín C. Jeho denní dávka je obsažena v pouhých 20 gramech. Kromě toho bobule obsahuje pět minerálů: draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo.

Černý rybíz se doporučuje konzumovat při nachlazení a kardiovaskulárních onemocněních. Má pozitivní vliv na zrak a je schopen, jak lékaři poznamenávají, zabránit rozvoji cukrovky.

Rybíz ale musíte jíst s mírou. Denní porce pro dospělého by neměla přesáhnout 400 gramů, pro dítě – ne více než 200 gramů. Při nadměrném užívání bobulí se zvyšuje kyselost žaludeční šťávy a tím hrozí zažívací potíže.

Doposud je rybíz mnohem rozšířenější ve východní Evropě, i když byla období, kdy v západní Evropě vzkvétal. Během druhé světové války se tak tento keř stal jednou z nejdůležitějších rostlin bohatých na vitamíny ve Velké Británii. V Sovětském svazu se pěstoval v zahradách a dodnes můžete vidět keře, které z té doby zbyly na městských dvorech. A samozřejmě, mnoho lidí pěstuje rybíz na svých chatách.

Rybíz se také pěstuje v průmyslovém měřítku. Rusko je v této oblasti světovým lídrem. Naše země představuje více než polovinu celosvětové produkce. V posledních letech se prodej tohoto bobule v Ruské federaci zvýšil o 19% a dosáhl 162 tisíc tun.

Rybíz je nenáročný, roste i na Sibiři a tam přenáší i nebezpečnou houbu. Sibiřské druhy jehličnatých stromů – borovice a cedry – si však proti němu dokázaly vypěstovat imunitu, což se těm severoamerickým nepovedlo (zatímco v Rusku jsou pro některé okrasné druhy borovic stále nebezpečný rybíz a angrešt). Má se za to, že škodlivá houba, na kterou dodnes neexistuje lék, pocházela z Číny a nejprve se rozšířila po Eurasii a teprve poté migrovala do Severní Ameriky, která na ni byla zcela nepřizpůsobená.

16 1