Dobrý den, milí čtenáři. Pokud stojíte před otázkou: „Jak a kdy je nejlepší zakořenit řízky hroznů?“, tento a další články ze série materiálů o zakořeňování odpoví na všechny vaše otázky.
Jelikož jsou články určeny především vinařům, kteří dělají teprve první krůčky k zvládnutí této fascinující činnosti, budou se zabývat malými objemy zakořeněného materiálu.
Pro zkušenější kolegy, jejichž „chuť k jídlu“ přesáhla sto nebo i tisíc řízků, budou v budoucnu vydány samostatné materiály.
Za prvé, pojďme se okamžitě rozhodnout o účelu rootování, protože na tom bude záviset jeho načasování a metody.
Pokud si neklademe za cíl získat dočasný „výběh“ a uměle navýšit vegetační dobu, pak lze datum zahájení zakořeňování posunout na pozdější dobu (duben, začátek května) a následně zakořeněné řízky zasadit přímo do do půdy rostliny nebo na trvalé místo.
Nejčastěji se tak děje v jižnějších regionech vinařství (jižní Ukrajina, Krasnodarský kraj atd.). V podmínkách Běloruska to lze také, ale dle mého názoru pouze u velmi raných odrůd, které mají krátkou vegetační dobu a nadprůměrné zrání révy.
Bohužel většina nejlahodnějších a nejplodnějších stolních odrůd se nemůže pochlubit dobrou vyzrálostí révy, zejména v prvním roce života, proto je tento způsob zakořeňování opodstatněný pouze u odrůd baltského, amerického a amurského výběru z hroznů, popř. ani pak ne všechny.
Pokud se rozhodnete použít tuto konkrétní metodu, pak doporučuji začít s zakořeňováním v polovině dubna a následně zasadit do země v polovině nebo koncem května, kdy se půda dostatečně prohřeje.
Pro nás je ale podle mého názoru nejpřijatelnější metoda zakořeňování následovaná pěstováním vegetativních sazenic v nádobách doma, což uměle prodlužuje dobu vegetace a dává výrazný „náskok“ v čase pro dobré vyzrání rostlin. vinná réva.
Právě této metodě se chci podrobněji věnovat.
Hrozny mají jako většina rostlin období hlubokého klidu (od okamžiku přirozeného opadu listů do ledna) a v tomto období je obtížnější rostlinu zakořenit, pupeny se neprobouzejí ochotně a rovnoměrně, vzniká kořenový systém je pomalý, což nemá nejlepší vliv na konečnou jako sazenice.
Poté nastává období nuceného klidu (od ledna do nástupu stabilních veder +10 stupňů) v tomto období je rostlina již připravena na začátek vegetačního období, ale vzhledem k teplotním podmínkám našeho klimatického pásma je nucena oddálit „start“ začátku růstových procesů (vegetace) do „lepších časů“, „kdy se průměrná denní teplota přiblíží +10 (teplota nula u hroznů).
Zdálo by se, že čím dříve začneme s procesem zakořeňování, tím více prodloužíme vegetační období rostliny, a tím dosáhneme lepších výsledků, ale není tomu tak.
Tzn., že teoreticky můžeme začít s odnožováním již v lednu, uměle vytvořit teplotní podmínky vhodné pro začátek vegetačního období, ale je tu jedno ALE osvětlení. Délka denního světla v zimě je extrémně nedostatečná pro proces fotosyntézy a budete muset organizovat další umělé osvětlení pomocí osvětlovacích zařízení.
Kromě toho proces šmejdění se sazenicí doma trvá dlouho, protože jaro je daleko, týráte sebe i rostlinu. Jak se kořenový systém vyvíjí, budete muset rostlinu přesadit do stále větších objemů nádob. Potřebuješ to?
Pokud ano, pak si tyto „hemoroidy“ můžete uspořádat pro sebe těsně před Novým rokem a užít si to minimálně do začátku května. Dávám přednost zahájení procesu zakořeňování na začátku března. Vysvětlím proč.
Vzhledem k tomu, že preferuji kilčování, proces zakořeňování trvá 15-25 dní a koncem března dostávám zakořeněné řízky se zcela spícími pupeny.
Po výsadbě do nádoby trvá dalších 7-10 dní, než se poupata probudí, a to je již začátek dubna, délka denního světla v této době již víceméně postačuje pro normální proces růstu rostlin. A ještě nám zbývá celý měsíc na vývoj dobrého kořenového systému a mohutné, nikoli však přehnané zelené hmoty.
Pojďme to shrnout.
- V našem klimatickém pásmu má časné zakořenění řízků s následným pěstováním sazenic v nádobách nespornou výhodu oproti pozdnímu zakořeňování, bez pěstování, s výsadbou ve volné půdě.
- Velmi brzký začátek zakořeňování (leden-únor) se ospravedlňuje, pokud jsou k dispozici umělé osvětlení pro sazenice a vytápěný skleník pro jejich pěstování.
- Optimální doba zakořeňování v Bělorusku je z mého pohledu od 20. února do 20. března (kořenuji 1. března).
- Velmi pozdní zakořeňování (duben-květen) se používá při absenci pěstování v nádobách s výsadbou zakořeněného materiálu přímo do volné půdy.
No, přišli jsme na to, jak a kdy zakořenit řízky hroznů. Přemýšlejte, rozhodujte se a udělejte první krok k budoucí sklizni, VAŠÍ sklizni této nádherné rostliny – hroznů. Hodně štěstí!
