Koupil jsem dům o 6 hektarech, je tam malá zeleninová zahrádka, jabloně, třešně, švestky. Na podzim jsem odstranil všechny vršky rajčat, okurek, paprik, zryl celou plochu zahrady a na podzim ji srovnal hráběmi a odstranil veškerý plevel. Dnes přinesli jeden Kamaz hnoje, prý je dva roky starý. Rozhodl jsem se to rozházet po celé oblasti, kde jsem vykopal. Řekněte mi prosím, je to správné nebo ne?
Řekněte nám krok za krokem, jak mohu hnojit půdu hnojem, aby byla úroda. Napřed rozhrnout hnůj na zem a vyhrabat, nebo nejdříve vyhrabat a pak hnůj rozhrnout NA PODZIM?
Je také možné dávat hnůj pod stromy?
Odpověď na otázku najdete v komentářích.
To může být užitečné:
- Je přípustné aplikovat shnilý hnůj na jaře?
- Hnůj je králem organických hnojiv
- Po aplikaci hnoje pod rajčata se objevilo velké množství pakomárů. Jak se jich zbavit?
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, druhy materiálů, hnůj, výběr redaktora
4 komentářů 6 děkuji za otázku 3 oblíbených 184260 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
15. října 2013, 13:51
Poděkovat! Poděkoval jsi 6
Otázka přidána do oblíbených
Добавить в избранное
Všechny odpovědi a komentáře (4)
15. října 2013, 15:01
Pokud je hnůj dva roky starý, považuje se za již shnilý. Je v zásadě univerzální, hodí se téměř pro všechny kultury. I když to trochu přeháníte, nezpůsobuje to negativní důsledky. Opatrnosti je třeba pouze při manipulaci s jehličnatými a vřesovými rostlinami. Hnojení hnojem na podzim je v některých ohledech výhodnější než na jaře: všechny užitečné látky se do půdy dostanou postupně, pomalý rozklad pomáhá zlepšit úrodnost půdy. U všech plodin se aplikuje přibližně kbelík hnoje na 1 mXNUMX. půda. Je lepší ho nenechávat nepohřbený – většina živin se ztratí. Proto je lepší ji nejprve rozházet, až poté zahrabat.
Co se týče stromů, hnůj lze po opadu listů rozmetat přímo na spadané listí v silné vrstvě, ne však blízko kruhů kmene na vzdálenost po obvodu koruny. Vršek mulčujte silnou vrstvou slámy, jehličím nebo čímkoli, co k tomu najdete. V takovém „sendviči“ se listy pod silnou vrstvou hnoje rozkládají a zároveň jsou dezinfikovány. Půda také. Kořeny jsou na zimu dobře zakryté a izolované, škůdci, kteří se dostali do země, se nemohou dostat z pod tak silné vrstvy, aby se nakrmili a zemřeli. Stromy a keře dostávaly vyváženou nutriční porci živin po celý rok a nebudou během sezóny potřebovat přikrmování. Tento postup lze provádět každý rok po pádu listů, aniž byste příliš spěchali – je lepší to udělat jednou, ale ve vysoké kvalitě.
15. října 2013, 19:05
Proč kopali? A plevel byl odstraněn nadarmo! Hnůj vám toho dá tolik, že celé léto budete plít. Je dobré, když na návštěvu zavítá pouze quinoa, a ne trvalky, se kterými je velmi těžké se vypořádat.
Vzhledem k tomu, že jste rozryli půdu, okamžitě udělejte postele. Samotné záhony nejsou širší než 50 centimetrů a rozteč řádků by měla být taková, aby mohl zahradní kolečko volně projet. Hnůj rozmetejte pouze mezi řádky. Tlustá vrstva. Na podzim a na jaře se pod ním objeví žížaly, které si tento hnůj zpracují samy bez vaší pomoci. A do volných záhonů ponesou všechny živiny. Na jaře je nebudete muset kopat. Pohnojte tedy záhony pomocí červotočů, připravte se o radost z rytí záhonů, zachraňte záhony před plevelem z hnoje, i sebe před zbytečným plením. Ostatně mezi řádky se dá chodit s motykou. A na záhonech budete muset prsty vytrhávat každé stéblo trávy a vytahovat kořeny. Navíc po takových rozestupech řádků můžete chodit za každého deště, nebudou na nich žádné nečistoty. A mnohem méně práce bude s rozmetáním hnoje. A nemusíte dodržovat přesné dávkování na metr čtvereční.
A příští podzim, pokud chcete, můžete zeminu ze záhonů přenést do prostor mezi řádky, tady je hnůj, respektive jeho zbytky, a zasypat. I když to je již nadbytečné. Přesvědčte se sami, že je to jednodušší, jednodušší a výnosnější.
Hnůj okyseluje půdu, proto ať hnůj dáte kamkoli, budete muset půdu zalévat huminovými přípravky. A ke zničení plísní, tedy hub, ošetřete bakteriálními přípravky. Například Bajkal nebo Fitop-Flora-S. To je nutné provést na jaře, jakmile se půda zahřeje, nejlépe před výsadbou.
Naposledy upraveno 15. října 2013, 19:06
15. října 2013, 21:25
Nevím, jestli je to správné nebo špatné – o to nejde, každý letní obyvatel má svůj vlastní názor)) – ale řeknu vám, jak jsem použil hnůj. Také jsme jej vždy dodávali na podzim (na jaře byla silnice instalována velmi pozdě – když bylo vše téměř osázeno). Od podzimu jsem to ale nikdy nezavedl a to ani celoplošně. Vyložili to z traktoru na připravenou plochu (země jsem v tomto místě zakryl lepenkou, nebo starou fólií – v podstatě čímkoli, co bylo po ruce), pak se celá tato hromada ořezala, zakryla (starou břidlicí nebo jiným dostupným materiálem ) a zůstal až do jara. A na jaře jsem tento hnůj použil podle potřeby. Mimochodem nedělal žádné zvláštní problémy s plevelem (to je problém hlavně s čerstvým hnojem) a problém s nadměrnou kyselostí dobře řeší popel, jen se nedoporučuje aplikovat současně s hnůj.
Před výsadbou sazenic ovocných stromů se půda vždy předpěstuje organickými a minerálními hnojivy. Proto není potřeba sazenice v prvním roce vývoje hnojit. Následně je třeba podle potřeby aplikovat hnojiva na kruhy kmene stromů, které by se měly v mladé zahradě (do 5–6 let) každoročně okopávat (obr. 8).
Jakmile stromy vstoupí do období plodů, hnojivo by mělo být aplikováno pravidelně. Ovocné stromy rostou na zahradě desítky let a neustále přijímají živiny z půdy, obsah živin v ní klesá a v důsledku toho se bez hnojení časem snižuje výnos ovocných stromů.
Pro obnovení úrodnosti půdy je nutné pravidelně doplňovat zásoby živin a aplikovat organická a minerální hnojiva. Druh a množství aplikovaného hnojiva je dáno typem půdy a stářím stromů. Potřeba hnojiva stromů může být určena růstem jednoletých výhonků. Hnojivo je nutné aplikovat, pokud je délka růstu mladého stromku menší než 40 cm a délka růstu ovocného stromu je menší než 20 cm.
Obrázek 8. Aplikace hnojiv na kmenové kruhy ovocných stromů
Celkové množství hnojiva by se mělo vypočítat s ohledem na plochu, která má být hnojena:
? při průměru kmene 2 m je hnojená plocha 3 m2;
? s průměrem kruhu 3 m – 7 m 2;
? s průměrem kruhu 4 m – 12 m 2;
? o průměru 5 m a více – cca 19 m2.
Hnůj ze skleníků by se neměl aplikovat na hrozny – obvykle obsahuje mnoho larev brouků, které prohlodávají podzemní kmeny keřů hroznů.
Stromy mají v prvních letech svého života na zahradě kořeny malého průměru, takže nemá smysl rozhazovat hnojivo po celé ploše zahrady. Nejlépe je to provést v rámci korunové projekce, kde se nachází až 90 % aktivních kořenů.
Ve výživě ovocných rostlin během vegetačního období existují dvě období:
? od začátku jarního vegetačního období do konce růstu výhonků;
? od konce růstu výhonů do pozdního podzimu.
Ovocné plodiny obvykle potřebují živiny nejvíce v první polovině léta, takže velká část hnojiv by měla být aplikována při rytí koncem podzimu a na jaře, v létě je lepší dávat hnojiva méně. Vytrvalé ovocné stromy potřebují zejména dusík pro vegetativní růst a tvorbu plodů. Hlavní množství dusíkatých hnojiv by proto mělo být podáváno na jaře a v první polovině léta.
Hnojení mladých ovocných stromů organickými a minerálními hnojivy podporuje jejich růst a urychluje plodnost.
Brzy na jaře, 2–3 roky po výsadbě, je třeba aplikovat dusíkatá minerální hnojiva v množství 40 g dusičnanu amonného nebo 30 g syntetické močoviny (močoviny) na 1 m2 kruhu kmene stromu.
Hnůj, nejcennější organické hnojivo pro ovocné stromy, se aplikuje jednou za 2 roky, počínaje 3. rokem po výsadbě, 5–6 kg na 1 m 2 kruhu kmene. Kejda by měla být použita při krmení ovocných stromů na jaře před květem, zředěná 3–4krát vodou. Suchý slepičí trus lze aplikovat v dávce 300 g na 1 m2 hnojené plochy po odkvětu, při jarním krmení je nutné jej ředit vodou (1 kg na 10 litrů vody).
Od druhého roku života lze stromům každoročně na podzim podávat fosforečná a draselná hnojiva na kopání, výpočet se provádí pro každý m 2 kruhu kmene. Na šedých lesních a sodno-podzolových půdách je nutné přidat: hnůj nebo kompost – 3-5 kg, superfosfát – 50-60 g, chlorid draselný – 15-20 g nebo 150 g dřevěného popela.
Na půdách s dobrou úrodností by měl být tento objem snížen 1,5–2krát nebo hnojivo aplikováno každé 2–3 roky. Hnojiva by měla být aplikována ve vzdálenosti 20–25 cm od kmene stromu, protože použití velkého množství čerstvého hnoje a minerálních hnojiv v blízkosti kmene může vést ke smrti stromu.
Na základě úrodnosti půdy je zapotřebí přibližně následující množství hnojiva:
? pro jabloň 2-3 roky starý – superfosfát 100-200 g a chlorid draselný 35-70 g;
? pro jabloň 4-5 let – superfosfát 150-300 g a chlorid draselný 50-100 g. Hrušky, třešně a švestky vyžadují hnojiva ve stejných dávkách.
Počínaje 4. rokem po výsadbě by měly být ovocné stromy krmeny draselnými a fosforečnými hnojivy podle následujícího výpočtu:
? aplikujte draselná hnojiva (40% draselná sůl) přibližně 12–15 g;
? Aplikujte fosforečná hnojiva (superfosfát) v množství cca 8–10 g účinné látky na 1 m2 plochy kmene stromu.
Od 5. roku po výsadbě je třeba ovocné stromy přihnojovat kompletním minerálním hnojivem, které by mělo obsahovat 15–18 g dusíku, 8 g fosforu a 12 g draslíku. Výpočty živin se provádějí na 1 m2 hnojené plochy.
Ovocné stromy na nedostatečně úrodných půdách je vhodné přihnojovat každoročně, na úrodných půdách tak jednou za 2–3 roky.
Fosforečnatá a organická hnojiva se aplikují zcela po celé ploše řádků a na podzim je zakryjí zrytím půdy. Dusíkatá hnojiva je lepší aplikovat do rýh na jaře formou hnojení. Síran amonný lze ale aplikovat i na podzim.
U mladých plodonosných stromků je lepší použít dvě hnojiva. Aplikujte jedno hnojení brzy na jaře na všech půdách, protože na začátku vegetačního období nejsou v půdě žádné dusičnany.
Druhé hnojení aplikujte koncem jara nebo začátkem léta na chudých nebo lehkých půdách bez ohledu na jejich úrodnost. Při provádění dvou krmení je třeba aplikovat 55–65 % roční dávky dusíku brzy na jaře a 35–45 % na začátku léta.
Pro tyto účely můžete použít dusičnan amonný a močovinu, které je třeba povrchově rozptýlit. Ale močovina by měla být lehce zapravena do půdy – na volném vzduchu se jednoduše odpaří, když se dovnitř dostane vlhkost. Dusičnan amonný se postupně vstřebává do půdy.
Pokud se druhé hnojení provádí před deštěm nebo zálivkou, lze hnojiva aplikovat i povrchově. Za suchého počasí by měly být zředěny vodou v poměru 25–30 g na 10 litrů. Při povrchové aplikaci suchých fosforečných a draselných hnojiv je ovocný strom nemůže vždy použít. Aplikace hnojiv do suché půdy může také způsobit potlačení rostlin v důsledku prudkého zvýšení koncentrace půdního roztoku.
Na lehkých půdách lze hnojivý roztok aplikovat povrchově, na hlinitých a jílovitých půdách je lepší jej aplikovat do drážek hlubokých 10–15 cm, ne blíže než 1 m od kmenů stromů. Pro hnojení aplikujte roztoky kejdy, divizna a ptačího trusu jejich aplikací do brázd. Po vstřebání roztoku musí být brázdy pokryty zeminou.
Při bohaté úrodě v plodonosné zahradě je potřeba třetí krmení, v období června opadávání vaječníků (koncem června). Toto krmení by mělo být provedeno stejným způsobem jako druhé. V mladých zahradách by se nemělo provádět třetí krmení, aby nedošlo k dlouhodobému růstu. Pro třetí krmení můžete použít nitrofos nebo nitroammofos, je lepší je aplikovat do rýh. Pokud bylo na podzim přidáno dostatečné množství síranu amonného, který je dobře zachován v půdě, lze první hnojení brzy na jaře provést ve snížené dávce nebo úplně bez něj.
Listové krmení ovocných stromů by mělo být prováděno tak, aby se dusík a mikroelementy zavedly přímo do rostliny, obcházely půdu přes listy postřikem vhodným roztokem.
Močovina je vhodná pro listové hnojení dusíkem. Na jaře se na 30 litrů vody naředí 10 g látky, v létě na stejné množství vody 40–50 g. Roztok se doporučuje připravit v den použití, postříkat je časně ráno nebo večer, přes den jen zataženo, ale bez deště. Listové krmení je užitečné zejména u stromů, které po vymrznutí zeslábly, při známkách vyhladovění rostlin nebo v letech bohaté sklizně jako doplňkové hnojivo k hlavní půdní dávce. Pro listovou aplikaci mikroprvků se doporučuje používat vhodné solné roztoky o velmi nízké koncentraci.
Listové krmení ovocných stromů umožňuje rychle upravit výživu rostlinného těla a doplnit chybějící prvky. Navíc je to nejúčinnější způsob, jak překonat následky hladovění mikroprvků.
Vytrvalé rostliny i při sebelepším hnojení výsadbových jam pro jabloně, švestky nebo třešně vyžadují doplňkovou výživu po celý život. Protože kořenový systém stromů v průběhu času roste a jejich biologická hmota se zvyšuje, čím jsou starší, tím větší dávky hnojiv jsou zapotřebí.
Pro normální vývoj dvouletého sazenice jabloně je v průměru nutné přidat alespoň 1 kbelík hnoje, 20 g močoviny, 30 g chloridu draselného a 100 g superfosfátu. Objem stejných hnojiv pro 3-4letou jabloň se zvyšuje jeden a půlkrát. U 5–6 letých stromů je potřeba aplikovat dvakrát tolik, u 9–10 letých stromů je potřeba množství stejného hnojiva zčtyřnásobit.
Postupem času roste také průměr kruhu kmene stromu, v jehož oblasti by mělo být aplikováno hluboké kořenové hnojení. V praxi zahradníci určují průměr kruhu podle velikosti koruny rostliny. Kruh kmene dvouleté jabloně nepřesahuje 2 m2, zatímco okruh 10letého stromu je 4 m2.
Pro jabloň platí všechna základní pravidla pro hnojení ovocných stromů, existují však některé zvláštnosti. Každý rok je třeba jabloň krmit draselnými hnojivy. Nedostatek draslíku vede ke zhoršení vývoje kořenů, nerovnoměrnému dozrávání jablek (mají nezralý vzhled) a opožděnému opadu listů. Pokud jabloni chybí fosfor, prodlužuje se vegetační období a snižuje se zimní odolnost stromu. Všechna hnojiva obsahující dusík je lepší aplikovat na jabloň na jaře a fosforečná a draselná hnojiva by měla být aplikována na podzim.
Tento text je informační list.
Pokračování na litry
Přečtěte si také
Hnojení ovocných rostlin
Hnojení ovocných rostlin Vysokého výnosu kvalitního ovoce lze dosáhnout pouze při příznivém nutričním režimu ovocných rostlin.Největší množství živin vynakládá strom na tvorbu plodů. S věkem, spotřebované množství
Běžná nebo evropská rakovina ovocných stromů
Běžná nebo evropská rakovina ovocných stromů Známky. Toto houbové onemocnění je rozšířené všude. Postihuje kmeny a větve ovocných stromů a je doprovázena tvorbou abnormálních ztluštění ve formě uzlů. Vznikají uzliny (calli).
Prořezávání ovocných stromů
Prořezávání ovocných stromů Výsadba zahrady je velký problém. Stejně důležité je ale pěstovat – zajistit, aby ovocné stromy nejen plodily, ale také organicky zapadaly do celkového obrazu vašeho webu, poskytují estetické potěšení. Stejně jako účes
Kompatibilita s ovocnými stromy
Kompatibilita ovocných stromů Roubování je roubování jedné rostliny na druhou. Výsledkem je hybrid, který má vlastnosti obou rostlin. Pro úspěšný výsledek je nutné zvolit správnou pažbu a potěr.Při výběru pažby a
Hnojivo pro ovocné stromy
Hnojení ovocných stromů Před výsadbou sazenic ovocných stromů se půda vždy před výsadbou naplní organickými a minerálními hnojivy. Proto v prvním roce vývoje není třeba sazenice hnojit. Následně by měla být aplikována hnojiva podle
Kapitola 2. Hnojení půdy při výsadbě ovocných stromů
Kapitola 2. Hnojení půdy při sázení ovocných stromů Zahrada je v mysli každého z nás spousta stromů nesoucích ovoce. Aby však stromy přinesly úrodu, musí se o ně pečlivě starat. A první věc, kterou by měl zahradník při sázení zahrady udělat, je přidat
Hnojení mladých ovocných stromů
Hnojení mladých ovocných stromů V prvních letech po výsadbě stromy produkují velmi málo nebo žádné ovoce. Právě v této době je položena koruna stromu, je žádoucí, aby se vytvořila co nejdříve. Také je třeba věnovat pozornost zajištění
Výsadba ovocných stromů
Výsadba ovocných stromů Začněte tím, že si uděláte pořádek na zahradě. Vyčistěte oblast od suti, proveďte dodatečnou přípravu oblasti (odplevelení, rytí, ošetření plevele herbicidy). Ihned poté, co roztaje sníh a půda uschne, odstraňte vazníky stromů.
Prořezávání ovocných stromů
Prořezávání ovocných stromů Přesazování rostlin ze školky do zahrady je pro mladý stromek vždy velkým stresem. Je doprovázeno výrazným poškozením kořenového systému, prudkým porušením korelace růstu, ztrátou fyziologického spojení mezi nadzemním a podzemním.
Očkování ovocných stromů
Roubování ovocných stromů Existuje velké množství druhů roubování (asi 150), ale široké praktické uplatnění našlo jen asi 10. Účelem roubování je zachovat cenné vlastnosti odrůd beze změn a získat v ovocnářství homogenní plantáže. podstata
Výsadba ovocných stromů
Výsadba ovocných stromů 10. Jak vybrat správné místo pro výsadbu? Jádrovníky (jabloně a hrušně) by neměly být vysazovány vedle peckovin (meruňky, třešně, švestky). Je lepší je vysadit do různých částí zahrady, protože opylující hmyz je křížově opyluje
Ochrana ovocných stromů před hlodavci
Ochrana ovocných stromů před hlodavci Hlodavci (myši, hraboši, vodní krysy, zajíci) představují pro mladé stromky v zimě velké nebezpečí. V letech příznivých pro jejich vývoj se myši a hraboši velmi množí a způsobují nenapravitelné škody na stromech. na podzim
Výsadba ovocných stromů
Výsadba ovocných stromů Pro jarní výsadbu ovocných stromů a keřů bobulovin se jámy obvykle připravují na podzim a na podzim – 10-15 dní před prací Velikost výsadbových jám závisí na druhu vysazované plodiny:
Způsoby rozmnožování ovocných stromů
Způsoby množení ovocných stromů Existuje několik způsobů množení ovocných plodin: roubování; reprodukce kořenovými potomky; množení zelenými, kořenovými a lignifikovanými řízky; šíření horizontálním a vertikálním vrstvením
