Jak zajistit, aby vaše dítě bylo sebevědomé?

Utváření důvěry v dětství ovlivňují různé faktory: přístup rodičů, vrstevníků, učitelů k dítěti, ale i první úspěchy a neúspěchy. Když dítě chodí do školy, jeho vlastnosti a schopnosti procházejí vážnou „zkouškou“ síly. Aby byla tato zkouška úspěšná, měli by rodiče začít s předstihem, od čtyř do pěti let, aby svým dětem vštěpovali sebevědomí a své schopnosti.

Budování důvěry u předškoláků: 6 doporučení pro rodiče

Dnes psychologové identifikují šest základních pravidel, která tak či onak pomáhají budovat u dítěte sebevědomí.

1. Začněte u sebe

Děti si osvojují mnoho povahových rysů a charakteristik chování svých rodičů. Než tedy začnete budovat důvěru ve své dítě, věnujte pozornost vašemu vztahu s partnerem. Děti reagují na hádky rodičů velmi bolestně, i když nejsou účastníky ani svědky. Napjatá atmosféra, která v domě vládne po jakémkoli konfliktu, negativně ovlivňuje emocionální stav dítěte a podkopává jeho důvěru v rodiče. Snažte se za každých okolností projevovat úctu jeden druhému, pak se vaše dítě bude cítit jistěji. V rodinách, kde je „mikroklima“ špatné, je nepravděpodobné, že děti vyrostou optimisticky a budou alespoň trochu společensky úspěšné. Nedostatek sebevědomí rodičů se přenáší na dítě, které reprodukuje jejich nízké sebevědomí. A ta se zase může stát důvodem jeho neúspěchu v jakékoli činnosti – tak vzniká začarovaný kruh.

Vzbudit v dítěti důvěru by podle některých odborníků nemělo být pro rodiče samoúčelné. V první řadě v něm utvořte harmonicky rozvinutou osobnost. A to vyžaduje rozhovory s dítětem, podporu jeho iniciativy, respekt k osobnosti dítěte a normální mikroklima v rodině. Jak zpěvačka a herečka Anastasia Stotskaya vychovává svého syna Alexandra, můžete zjistit sledováním pořadu „My jsme rodiče“.

2. Rozvíjet komunikační dovednosti

Sebevědomí se rozvíjí prostřednictvím interakce s ostatními lidmi. Naučte své dítě vyjadřovat své touhy a pocity. Stydlivé děti se často řídí názory ostatních, protože nevědí, jak nebo se stydí vysvětlit ostatním, co chtějí. Takové děti je nutné naučit dovednosti komunikovat s vrstevníky. Chcete-li to provést, můžete si vytvořit seznam frází, které pomáhají budovat konverzaci a nacvičovat dialogy na různá témata. Dobrým pomocníkem pro takové aktivity jsou hry na hraní rolí, kde každý účastník dostane příležitost zahrát si hlavní roli.

3. Neporovnávejte své dítě s ostatními dětmi.

Srovnáváním dítěte s jinými dětmi, a nikoli v jeho prospěch, dospělí riskují, že v něm vytvoří komplex méněcennosti, který narušuje harmonický rozvoj jeho osobnosti. Nedůvěra dítěte v podporu rodičů vede k tomu, že se začíná cítit nemilované a nechtěné. Pro normální vývoj potřebují děti být v atmosféře lásky a psychické pohody. Pro dítě je důležité mít jistotu, že mu v těžkých chvílích rodiče vždy vyjdou na pomoc.

4. Uznejte právo svého dítěte být tím, kým je.

Často dospělí chtějí, aby jejich děti měly určité specifické vlastnosti a schopnosti, které považují za prospěšné pro dítě. Ve snaze vychovat je ve svém dítěti rodiče nevnímají nebo neoceňují vlastnosti, které dítě má. Zkuste objektivně posoudit svá očekávání od dětí: jsou příliš vysoká? V tomto případě může dítě pronásledovat strach z nesplnění vašich očekávání, strach z neúspěchu, který podkopává základ jeho sebevědomí. Záleží také na tom, jak dobře dospělí chápou potřeby a zájmy svého dítěte. Přijměte své dítě jako individualitu. Pak bude méně důvodů k výčitkám a mnohem více důvodů k hrdosti a chvále.

5. Rozvíjet nadání a schopnosti

Pomozte svému dítěti najít aktivitu, která by mu pomohla rozvíjet jeho schopnosti. Pozitivní výsledek nejen dodá důvěru ve vlastní schopnosti, ale také zvýší sebevědomí. Jde hlavně o to, aby tyto aktivity nebyly vynucené, jinak nepřinesou dítěti žádný užitek ani uspokojení. Proto netrvejte na tom, co si myslíte, že je pro něj užitečnější. Dejte mu příležitost určit si, co chce dělat (například hudbu, sport nebo kreslení). Na našem webu se dozvíte, jak vybrat kreativní studio nebo sportovní aktivity pro vaše dítě.

6. Chvalte své dítě za jakékoli úspěchy

Jakékoli, byť drobné, úspěchy dětí by neměly zůstat bez povšimnutí rodičů. Pochvalte své dítě za jeho úspěchy: za dobré známky ve škole, za vítězství ve sportovních soutěžích, za krásnou kresbu, za poslušnost. Pochvala bude mít blahodárný vliv na jeho sebevědomí. Host programu „Jak vychovat šťastné dítě“, Elena Piotrovskaya, však navrhuje nejen chválit dítě za jeho činy. Komunikaci s dítětem navrhuje dětský psycholog. Je zajímavé nahradit přímou pochvalu kvalitativními a kvantitativními otázkami o práci, kterou dítě vykonalo. A ať si udělá vlastní závěr o vašem postoji k jeho činu. Opravdový zájem a absence přímého kvalitativního hodnocení jeho aktivit pomohou rozvíjet u dítěte analytickou mysl.

Pokud jste nedostali odpověď na otázku, jak ve svém dítěti vzbudit pocit důvěry, zeptejte se odborníka na portálu „Jsem rodič“. K tomu použijte formulář zpětné vazby v sekci „Konzultace s psychologem“.

Naděžda Malinkina

Udělejte si test na našem portálu a zjistěte, zda své dítě nerozmazlujete.

V moderním světě velmi často nastávají situace, kdy rodiče vidí, že dítě je staženo do sebe, má problémy se sebevědomím, s komunikací a koníčky a nejen to. To vše jsou známky toho, že dítěti chybí sebevědomí. Jmenuji se Nastya, je mi 16 let a rozhodla jsem se zjistit, proč se to děje a jak pomoci dítěti (a také rodičům) vyrovnat se s tímto jevem.

Co je to sebevědomí?

Aby byl náš rozhovor informativnější, musíme porozumět některým klíčovým teoretickým bodům.

Co je to sebevědomí? Můžeme mluvit o mnoha věcech, jako je adekvátní, pozitivně orientované hodnocení sebe sama a svých schopností, schopnost přijmout své nedostatky.

Ale to nejdůležitější vyplývá právě z této fráze: sebevědomí je sebevědomí.

To je to, co vám pomůže nevzdat se ani v nejtěžších životních chvílích a jít dál, ať se děje cokoliv.

Proč dítě potřebuje sebevědomí?

Jsme zvyklí, že dospělí myslí na sebevědomí častěji než děti, je pro ně důležitější. To je asi nějaký stereotyp. To ostatně děti neméně potřebují. Ještě více. Pojďme zjistit proč.

Ze sebevědomých dětí vyrostou sebevědomí dospělí!

To znamená, že stojí za to rozvíjet sebevědomí dítěte, alespoň tak, aby v jeho dospělém životě bylo vše v pořádku. Věta všichni pocházíme z dětství se sem hodí víc než kdy jindy. Všechny dětské křivdy, komplexy atd. velmi ovlivňují naše místo v životě a úspěch v budoucnu.

Psychologové zjistili, že míra úspěchu v dospělosti přímo závisí na míře sebevědomí.

• Důvěra je nezbytná, aby dítě:
• Měl zdravé vztahy jak v rodině, tak se svými vrstevníky;
• Učil se snadno, složil zkoušky a odpovídal u tabule;
• Zkoušel jsem nové věci a nebál se dělat chyby;
• Aby vyrostl ve šťastného člověka.

V dnešní době je tato povahová vlastnost prostě nutná všude a ve všem!

Dítě si znejistělo samo sebou – proč a co dělat?

Stává se, že zpočátku bylo dítě docela sebevědomé, otevřené a pozitivní, rodiče pracovali na rozvoji této vlastnosti, ale najednou se více uzavřelo a stále více začal převládat negativní přístup.

Nejprve si s ním stačí promluvit. Možná vám sám řekne důvody svého chování, své izolace. Ale pokud ne, zde jsou 3 nejčastější důvody pochybností o sobě u dětí:

1. nedostatek lásky Pokud dítě pociťuje jakési odcizení od blízkých lidí, stahuje se do sebe a pociťuje úzkost a osamělost.
2. Nedostatek podpory Pokud jste neustále na něčí straně, ale ne kvůli svému dítěti, necháváte ho na pokoji s jeho strachy a nepomáháte dítěti s nimi bojovat nebo je prožívat společně, pak dítě zažívá nějaký zmatek a vzrušení.
3. Zastrašování, agrese Pokud na své dítě často křičíte, děsíte ho např. různými obtížemi nebo ho bijete (.) není divu, že si dítě není jisté samo sebou. V tomto případě také nemůže být řeč o důvěřivých vztazích v rodině.

6 způsobů, jak pomoci vašemu dítěti získat sebevědomí

Jak tedy můžete svému dítěti pomoci stát se sebevědomějším?

Mám pro vás 6 tipů:

1. Nekritizovat, ale podporovat a vést Kolik z nás má rádo, když je naše práce nebo naše činy kritizovány, a někdy i bezdůvodně? Přesně tak, nikdo. Vaše podpora je pro vaše dítě velmi důležitá. Například ne, můj bože, už nikdy nekresli, jsi v tom hrozná, není to tvoje věc, ale dobře, moc se snažíš! Zkuste to znovu, určitě uspějete! Myslím, že rozdíl je zřejmý. V prvním případě bude dítě naštvané a s 99% pravděpodobností se kresby již nedotkne a s největší pravděpodobností zničí svůj talent, byť skrytý pod stovkou chaoticky namalovaných listů. A ve druhé to bude dítě zkoušet znovu a znovu a jednoho dne se z něj možná stane ne Van Gogh, ale velmi dobrý umělec.
2. Nechte své dítě dělat chyby Zároveň ať od dětství chápe, že on sám nese odpovědnost, i když ještě ne plnou, za své činy a k čemu vedly. Řekněte svému dítěti, proč jsou chyby normální. Všichni nejsme dokonalí. Opět se vracíme k předchozímu bodu, průvodce. Dejme si na výběr. Nechte miminko pochopit, že si může vybrat to či ono, a naučte se chápat důsledky své volby.
3. Zaměřte se na silné stránky vašeho dítěteKaždý z nás má něco, co se ukazuje lépe a hůře. Pokud dítě neumí zpívat, ale krásně tančí, dejte mu možnost rozvíjet se v oblasti, která v něm vyvolává pozitivní emoce a ve které se cítí příjemně. Není třeba ho nutit, obrazně řečeno, stát před hosty na stoličce a zpívat, to dítě zmátne a s vědomím, že vokály nejsou jeho silnou stránkou, mu taková situace zůstane v hlavě ještě chvíli. dlouhou dobu v podobě jakési noční můry.
4. Zároveň ale vysvětlete svému dítěti, proč musíte přijmout své nedostatky. Hned řeknu, že tato rada je vhodnější pro teenagery. Vysvětlete, že nedostatky jsou také jedním z aspektů jeho charakteru a že stojí za to na nich zapracovat. Ukažte svým příkladem, jak se zbavit některých komplexů. Pokud máte strach z mluvení na veřejnosti, snažte se být co nejčastěji v situacích, kdy potřebujete něco říct poměrně velkému publiku atd. Po překonání jednoho nebo druhého ze svých obav se teenager téměř okamžitě bude cítit mnohem jistější sám v sobě.

Rady psychologů o řešení dětských nejistot

Co si o tom myslí psychologové? Jak vidí kompetentní boj proti pochybnostem o sobě? Teď to zjistíme!

Nejdůležitější je Miluj se.

Prvním krokem k tomu je přijmout sám sebe.

Pro dítě je toto všechno obtížnější, ještě není tak znalé psychologie a v zásadě života, takže byste mu o tom měli říct. Ukažte tyto věci na příkladu.

Sdělte mu jednoduchou pravdu, ať děláte cokoli, vždy vás budu milovat, vždy budu na vaší straně, vždy vás podpořím.

Ano, po vyslovení tohoto slova se dítě může pokusit udělat něco, co není moc dobré, aby otestovalo sílu ledu. Vaším úkolem je vzít to v klidu a vysvětlit, proč se mýlí.

To, co jsi udělal, bylo špatně, stojí za to to napravit. Jsem naštvaný vaším činem. Ale vždy tě miluji, i když jsem z tvého chování nešťastný a nadávám ti.

Neměli byste od dítěte vyžadovat to, co neumí.

Už jsem to zmínil výše v tipech.

Každý člověk je jedinečný, každý z nás má jiné schopnosti a schopnosti a vyžadovat, aby si dítě uvědomilo své vlastní nenaplněné cíle a touhy, je špatný nápad.

Vždy se snažte některá tvrzení/přesvědčení doložit vlastním příkladem.

Pokud dítě vidí, že jste závislí na názorech společnosti, snažíte se izolovat od okolního světa a schovávat se ve své komfortní zóně, nedivte se, že se bude chovat stejně.

Pokud nechcete, aby vaše dítě opakovalo některé vaše chyby nebo ne ty nejlepší vlastnosti vaší povahy, učte se a měňte se s ním.

Dejte svému dítěti možnost výběru a následné chyby, ale nevyžadujte po něm přehnanou vyzrálost.

Děti jsou stále děti. Nezastrašujte, ale nesnažte se chránit před vším špatným, co teoreticky možné není a nemůže být 100% pojištění.

Zvažte psychologické vlastnosti vašeho dítěte ve všech situacích.

To zahrnuje temperament, jeho psycho-emocionální stav v té či oné době a mnohem více. Vaše chování závisí také na komplexu psychických schopností miminka.

V určitém okamžiku stojí za to dítě povzbudit a motivovat, aby dělalo například něco jiného, ​​jindy mu dát příležitost uvolnit se a uklidnit se tím, že činnost zastaví.

Naučte své dítě chápat své pocity a přijímat podporu, dělat chyby a opravovat chyby.

Absolvování kurzů sebevědomí pro děti ve věku 6-8 let je velmi přínosné. Protože tato vlastnost se pěstuje od dětství. A pokud dítě již tento věk překonalo, můžete se o sobě dozvědět více na tréninku sebevědomí pro teenagery. Nebo je důležité studovat informace v knihách, aby dítě chápalo, co se s ním děje, a rozvíjelo se tedy povědomí.

Jak jsem se vypořádal se svými nejistotami

Náhodou jsem byl v dětství a na začátku dospívání velmi komplexní a nejisté dítě.

To bylo ovlivněno mnoha faktory: přemrštěnými požadavky a očekáváním rodičů v mnoha směrech. V důsledku toho jsem vyvinul perfekcionismus. Ve velmi vzácných případech dosáhne něčeho dobrého. A také moje uzavřenost jako povahový rys.

Bál jsem se zkoušet něco nového, dělat chyby, když něco nevyšlo, vzdal jsem to, naštval jsem se a odmítl to zkusit znovu.

Jsem vděčný svým přátelům, kteří tu pro mě byli, když mi bylo 13 let.

Teprve potom jsem se začal více uvolňovat, otevírat se a pravděpodobně jsem skutečně ožil, to vše bylo díky nim.

Sama jsem kolem 14-15 roku dospěla k tomu, co pro mě osobně znamená sebevědomí, jak já osobně mohu tuto vlastnost v sobě rozvíjet. Život se stal mnohem jednodušším.

Začal jsem se zabývat psychologií, velmi mě zajímalo porozumění sobě samému a toto pole působnosti mi pomohlo stát se tím, kým jsem nyní. Mám se takhle ráda.

Ano, teď se někdy v některých situacích dokážu uzavřít, ale jsem rád, že se učím opouštět svou komfortní zónu a překonávat některé komplexy, které se bohužel objevily v dětství.

Jsem hrdý na to, že jsem měl pevnou vůli a nevzdal jsem se napůl. Bylo to těžké, protože okolí bylo zvyklé, že jsem tichý, rezervovaný, že se mi mohou smát atd. Myslím, že jsem skvělá, že jsem neskončila s bojem se svými strachy, že jsem překonala sama sebe a hlavně, že jsem přestala věnovat pozornost názorům společnosti.

Je důležité pochopit, že lidé budou vždy říkat věci.

Není to tak, není to tak. Na tom nezáleží. Hlavní věcí v tomto nesčetném množství soudů je neztratit sebe a své názory na život.

Ať už říkáte cokoli, školení a kurzy pro rozvoj sebevědomí jsou velmi užitečné. Dávají vám příležitost pochopit, že nejste jediní, kdo má takové potíže, porozumět sami sobě, získat podporu a cítit, že vám rozumí.

Co bych rád řekl na závěr našeho rozhovoru:

Milujte své děti. Mluvte s nimi, snažte se pochopit a přijmout vše, co se v jejich životě děje, jejich názory, názory a volby. Zkuste na ně být citliví. Jejich chování a místo v životě v budoucnosti přímo závisí na tom, jaké bylo jejich dětství, jaké bylo psychologické klima v rodině. Je ve vašich rukou udělat vše pro to, aby byl dospělý život vašeho dítěte naplněn štěstím, harmonií a sebedůvěrou a sebevědomím! Přeji ti úspěch!