Na jaře, jakmile roztaje sníh a teplota vzduchu dosáhne nad nulu, lze na zahradě vysadit ovocné stromy.
Přihlaste se k odběru našich kanálů
Na jaře kořeny stromů dobře absorbují vlhkost do země z tajícího sněhu, což usnadňuje zakořenění sazenic. Ale mladý strom zasazený na podzim může být vystaven silným mrazům a nepřežije.
Zkušení zahradníci doporučují na jaře vysazovat kamenné ovocné stromy milující teplo: třešně, třešně, švestky, meruňky, stejně jako nezimovzdorné odrůdy hrušky. Pokud je půda na zahradním pozemku hustá a těžká a má také vysoký stupeň vlhkosti, doporučuje se na jaře vysadit všechny druhy ovocných stromů.
Vlastnosti jarní výsadby ovocných stromů
Při jarní výsadbě sazenic je třeba vzít v úvahu následující faktory:
1. Jamu pro výsadbu je nutné připravit na podzim nebo na jaře 2 týdny před výsadbou stromu. Úrodná vrstva půdy musí být smíchána s organickými (kompost nebo humus) a minerálními hnojivy. V žádném případě se nesmí aplikovat čerstvý hnůj.
2. Sazenice nelze sázet při teplotách pod 0°C – nemusí zakořenit.
3. Výsadba stromů do půdy se zmrzlými hrudami není povolena.
4. Výsadba sazenic musí být dokončena dříve, než na nich začnou bobtnat pupeny.
5. Před výsadbou je nutné odříznout všechny vysušené a zmrzlé kořeny sazenice. Sušené kořeny mají hnědou barvu, zatímco zmrazené kořeny mají na řezu šedý nebo černý odstín. Takové kořeny se ořezávají až na zdravou tkáň (na řezu je dřevitě bílá).
6. Pokud kořeny během přepravy vyschly, je třeba před výsadbou sazenice umístit na několik hodin do vody.
10 důvodů, proč sazenice na vašem webu nezakoření
Výsadba nového stromu na místě je vždy spojena s nadějí na budoucí úrodu. O to více je urážlivé vidět, že sazenice jedna po druhé hynou.
Výsadba třešní
Třešně je nejlepší sázet na svahy chráněné před severním větrem. Strom dobře roste na úrodné, vlhkost propustné, lehké hlinitopísčité půdě s vysokým obsahem draslíku. Kořenový systém netoleruje stagnaci vody a nevyvíjí se dobře v suché oblasti, takže místo pro výsadbu třešní musí být vybráno moudře.
Před jarní výsadbou třešní by měl být do země přidán popel, stejně jako minerální a organická hnojiva. Na jednu jámu stačí 10-15 kg humusu nebo kompostu, 0,5 kg popela (kal, 60 g síranu draselného) a 250-300 g superfosfátu.
Třešňová výsadba
Třešeň není tak náročná na složení půdy jako třešeň. Strom dobře roste na hlinité i písčité půdě. Třešně se mohou úspěšně rozvíjet a plodit v suchých oblastech. Místo výsadby by však mělo být vybráno podle stejných pravidel jako u třešní. Vezměte prosím na vědomí, že podzemní voda v tomto místě by neměla ležet blíže než 2 m od povrchu země.
Před jarní výsadbou třešní je třeba do jedné jamky přidat 1-2 kbelíky (10-20 l) humusu nebo kompostu, 150 g superfosfátu a 60 g síranu draselného (nebo 0,5 kg dřevěného popela).
Sýrová výsadba
Klimatické podmínky středního pásma nedovolují na podzim vysazeným sazenicím švestek zakořenit a zesílit. I poměrně zimovzdorné odrůdy podléhají mrazu. Proto se na jaře vysazují švestky jakékoli odrůdy. Švestky se nejlépe cítí na hlinitých a středních (bližších až těžkých) půdách. Mezi všemi druhy stromů jsou snad jediné švestky, které snášejí zamokřenou půdu.
Při výsadbě švestek je nutné půdu vápnit: pro písčité půdy přidejte vápno nebo dřevěný popel v množství 200 g na 1 m500 a pro hlíny – 1 g na XNUMX mXNUMX. Půdu nahoře posypte tenkou vrstvou divizny a zryjte ji.
Před jarní výsadbou švestek se do jedné jamky přidá 1 kbelík (10 l) shnilého hnoje nebo kompostu, 250-300 g superfosfátu, 60-80 g síranu draselného nebo chloridu.
Výsadba hrušky
Na jaře se vysazují odrůdy hrušek střední, podprůměrné a nízké zimní odolnosti. Tyto zahrnují: Mičurinská krása, Moskvanka, Elena, Ruská kráska, Mramor, Rossoshanská kráska, Světljanka.
Hruška by měla být na místě na teplém a suchém místě. Strom dobře roste v těžké, ale dostatečně propustné a na živiny bohaté půdě. Proto se při přípravě jamky do ní přidávají až 3 kbelíky humusu nebo kompostu a bezprostředně před jarní výsadbou – 60 g síranu draselného (nebo 1 kg dřevěného popela) a 200 g superfosfátu.
Výsadba meruňky
Ze všech peckovin je meruňka považována za nejvíce teplomilnou. Proto se strom vysazuje výhradně na jaře, kdy se půda dostatečně prohřeje.
Výběr místa pro výsadbu meruňky je rozhodujícím faktorem pro úspěšnost jejího pěstování. Kultura se dobře rozvíjí na mírných svazích orientovaných na západ. Upřednostňuje se lehká a volná půda: písčitá hlína a hlína.
Meruňky potřebují půdu dobře obohacenou živinami. Chcete-li to provést, při výsadbě do jedné jamky přidejte následující množství hnojiva: 0,5 kg superfosfátu, 150 g dusičnanu amonného, 100 g draselné soli, 1 kg vápna a 2 kg dřevěného popela.
Kromě výše uvedených ovocných stromů se na jaře vysazují broskvoně, mandloně a líska. Je však třeba mít na paměti, že tyto stromy vymrzají při teplotách pod –25°C. Vybírejte proto pro výsadbu na zahradě plodiny, které dobře zakoření a mohou přinést slušnou úrodu.
