Jakou teplotu vydrží králíci v létě?

Králíci nemají potní žlázy, takže k regulaci tělesné teploty dochází převážně prostřednictvím uší a dýchání. Optimální teplota pro králíka je 15-17°C. Při teplotě 20-25°C se zvyšuje dechová frekvence. Od 30°C a výše začíná dušnost. V důsledku odpařování vlhkosti ze slizničních tkání dýchacích cest dochází k jejich ochlazování a ochlazování v nich obsažené žilní krve.

Vzhledem k tomu, že žilní cévy jsou v těsné blízkosti arteriálních cév na spodině mozku, dochází mezi nimi k výměně tepla, což vede k ochraně centrálního nervového systému před přehřátím. Normální tělesná teplota králíka je 38-40°C. Od 41,5°C se dechová frekvence snižuje, ale zvyšuje se hloubka dýchání. Králík dýchá prudce, téměř křečovitě (Nichelmann, 1984).

Proto je v létě nutné dbát na dostatečné větrání místnosti, ve které jsou králíci chováni. Pokud je tělesná teplota nad 41°C, je nutné králíka předvést veterináři.

Kritické teploty pro králíky různého věku (Nichelmann, et al., 1974):

Kritická teplota je teplota, při které je metabolismus minimální. Je-li to možné, je třeba se těmto teplotám vyhnout a králíci by měli dostat příležitost se ochladit. Toho lze dosáhnout vlhkými ručníky pověšenými po místnosti, ve které jsou králíci chováni. Ventilátory by neměly směřovat přímo na králíky, protože to může způsobit zánět očí nebo rýmu. Nebezpečný je i průvan.

Králíci by nikdy neměli být vystaveni přímému slunečnímu záření. Na jedné straně králíci nemají rádi jasné světlo, na druhé straně je to plné úpalu.

Králíci si pochutnávají na lahvích se studenou vodou zabalenými do ručníků umístěných poblíž, stejně jako na studených dlaždicích nebo kamenných deskách. Nejlepší variantou je samozřejmě venkovní výběh s přirozenou půdou a stinnými plochami, které zvířata udrží v pohodě. Teplota země ve stínu zůstává poměrně nízká, protože je ochlazována hlubšími vrstvami. Pokud je venku 30°C, zůstává teplota půdy ve stínu pod kritickou úrovní pro králíky.

Když opustíte město za letní noci, jasně cítíte rozdíl mezi teplotami v obytné oblasti a v přírodě. Rozvoj měst mění sídla v ostrovy tepla. Vybetonovaná půda a chudá vegetace snižují výpar a zároveň ochlazování výparem, znečištěný vzduch pohlcuje tepelné záření (skleníkový efekt). Výdej tepla z průmyslových zón a dopravy ovlivňuje i nárůst teploty v obydlených oblastech.

Když procházíte kolem domů, můžete cítit teplo, které z nich vychází. Pro králíky je to v takových podmínkách obzvlášť těžké. Úlevu nepřináší ani balkon či terasa. Vysoké teploty také negativně ovlivňují frekvenci vstřebávání potravy. Potřeba vláhy se zvyšuje i při zcela přirozené stravě. Ve velmi teplých dnech by se měla pitná voda měnit několikrát denně, protože králíci teplou vodu nemají rádi. Divocí králíci se zřídka nacházejí v pitné vodě. Vysvětluje se to tím, že divocí králíci přes den sedí v chládku svých nor.

Pokud je teplota vzduchu relativně nízká, pak se králíci rádi vyhřívají na slunci, zejména ráno nebo večer. Králíci reagují na nízké teploty do -20°C spíše lhostejně, pokud si na venkovní teploty vzduchu zvykli včas před příchodem zimy. To znamená trvalé ustájení králíků ve venkovním výběhu, nikoli však občasné vycházky na ulici s následným pobytem v teplém bytě. Obecně je třeba se takovým procházkám vyhnout, protože náhlé a prudké změny teploty negativně ovlivňují zdraví králíka. Pokud králíci žijí ve venkovním výběhu, časem se jim vytvoří hustá zimní podsada, která zvířata ochrání před mrazem.