Krmení březích krav – jak správně sestavit jídelníček v období na sucho, na jaké aspekty si dát velký pozor a jak se vyvarovat častým chybám při krmení březích suchých krav.
●Jak předejít chybám?
Doba sucha u krav je 45-60 dní. Skot (skot) během této doby zvýší své hmotnostní parametry v průměru o 10-12%, t.j. minimální průměrný denní přírůstek je cca 0,5-0,7 kg. Zdraví matky a plodu a mléčná užitkovost jedince závisí na tom, jak dobře je organizováno krmení březích krav.
V období stání na sucho dochází u krav prudce ke zvýšení potřeby živin, protože většina z nich je vynaložena na růst a nitroděložní vývoj telete. Při sestavování jídelníčku je tedy nutné počítat se zvyšující se zátěží organismu matky.
Nejdůležitější aspekty
V posledním období březosti je pozorováno výrazné zvýšení intenzity energetického metabolismu (až o 40 %), což s sebou nese nutnost zvýšit obsah kalorií ve stravě březích suchých krav. Zvíře by mělo přistupovat k otelení ve stavu průměrné tučnosti (obezita by v žádném případě neměla být povolena), což mu umožní vytvořit si optimální zásobu živin pro poporodní regeneraci a zahájení laktace. Krmení březích krav se doporučuje organizovat tak, aby 1. polovina březosti měla nejvyšší kalorický obsah stravy. Vyhnete se tak problémům v prenatálním a poporodním období.
Zrychlení metabolismu minerálů vede k výraznému zvýšení spotřeby fosforu/vápníku, které se uplatňují při tvorbě kostry a dalších orgánů plodu. V důsledku poruch metabolismu vápníku a fosforu se rodí nedostatečně vyvinutá a slabá telata. Této situaci lze předejít, pokud strava březí krávy obsahuje premixy Caufit Dry, které jsou vyvinuty předním ruským výrobcem krmných roztoků – Mustang Feeding Technologies.
Tato řada byla vytvořena speciálně pro suché krávy a umožňuje jim kompenzovat nedostatek jódu, zinku, mědi, manganu, vitamínů A, E a D, selenu a dalších látek. Makro a mikroprvky vyvážená strava je nejlepším způsobem, jak předejít porodním komplikacím a zaručit narození zdravých potomků!
Funkce podávání
Přibližná rychlost krmení březích krav s plánovanou dojivostí 4000 kg mléka v období na sucho vypadá takto:
●kukuřičná siláž – 10-12 kg;
●krmná melasa – 0,5-0,7 kg (lze nahradit 8-10 kg krmné řepy) denně
●cereální a luštěninová senáž – 10-12 kg;
●koncentráty – 2,5-3,5 kg.
Pokud očekávaná dojivost dosáhne 6000-7000 kg mléka, krávy by měly jíst denně:
●kukuřičná siláž – 12 kg;
●koncentráty – 5 kg;
●cereální a luštěninová senáž – 12 kg;
●0,6-0,8 kg melasy 2x denně.
V létě je nutné jako základ používat zelené krmivo, přičemž objem koncentrátů se snižuje na 1,5-2 kg denně.
V 1. suché fázi (4-6 týdnů před otelením) se doporučuje zavést do stravy zvýšené množství vlákniny a je vhodné snížit množství koncentrátů. Hlavním „menu“ je senáž (do 50 % sušiny) a siláž.
V období tranzitu (2-3 týdny před otelením) je třeba klást důraz na obilné směsi a směsné krmivo při současném snížení objemu sena. V posledních týdnech před otelením by měla být kráva krmena stejným způsobem, jakým bude krmena po otelení. Předpokladem je snížit množství šťavnatého krmiva.
Jak chybám předcházet?
V období sucha se v embryu, placentě a játrech skotu hromadí značné množství glykogenu. Usazeniny živočišného škrobu vznikají tímto způsobem: 80-100 g cukru na každých 100 g stravitelné bílkoviny. Zvýšený obsah cukru v těle vede k poruchám metabolismu sacharidů (hyperglykémie, glukosurie apod.), proto je nutné minimalizovat příjem krmiva s vysokým obsahem sacharidů.
Pokud krmení březích krav zahrnuje převahu sacharidů a tuků, které jsou snadno fermentovatelné, může to způsobit syndrom ztučnění jater. Tomuto stavu lze předejít normalizací stravy a zavedením premixů „Kaustart“ a „LactoNeo“ od společnosti Mustang Feeding Technologies. Přítomnost chráněných tuků, aminokyselin, vitamín-minerálního komplexu a dalších živin v nich pomáhá předcházet rozvoji syndromu ztučnění jater a acidóze a také snižuje koncentraci ketolátek.
Ale při krmení březích krav během suchého období dužinou, pivovarským obilím, bramborovou dužinou nebo výpalky se pravděpodobnost potratů a porodu oslabených telat prudce zvyšuje.
Hmotnost zvířete hraje také významnou roli při organizaci krmení březích krav: u hubených jedinců je třeba na každý kilogram požadovaného přírůstku živé hmotnosti přidat 0,5 krmné jednotky. Je nutné zvýšit krmné dávky březích krav za nepříznivých podmínek a relativně nízkých teplot vzduchu ve stáji: čím je místnost chladnější, tím více krmiva zvíře potřebuje k udržení těla v normální kondici. Je vhodné, aby stáj byla vždy nad +12°C.
Správné krmení březích suchých krav pomáhá udržovat zdraví zvířete, zajišťuje narození životaschopného a silného tele, zvyšuje ziskovost farmy tím, že minimalizuje odchod stáda do důchodu a současně zvyšuje jeho produkci mléka.
Na základě materiálů “Krmení suché krávy”, South Dakota State University, USA
Za ideálních podmínek se krávy dojí 305 dní v roce a období sucha trvá 60 dní (tabulka 1). Je však třeba mít na paměti, že ve skutečnosti krmení pro dosažení maximální produkce mléka začíná během období na sucho, nebo dokonce na konci předchozí laktace.
Pokud je období na sucho kratší než 40 dní, pak není dostatek času na zotavení mléčné tkáně, což může vést ke ztrátě 20–40 % produkce mléka během následné laktace. Sucho delší než 70 dní nepřinese zvýšení užitkovosti a může naopak způsobit komplikace při telení, které mohou prodražit produkci mléka.
Tabulka 1. Období sucha: průměrné trvání podle velikosti stáda na amerických mléčných farmách
Zdroj: USDA Mlékárna 2007
Nedávné výzkumy ukázaly, že zkrácení období stání na sucho za účelem zvýšení produkce mléka ovlivňuje krávy různě v závislosti na věku (Kuhn et al., 2006). Krávy první a druhé laktace ztrácejí méně na užitkovosti, když se doba stání na sucho zkrátí na 40–45 dní, u starších krav by období stání na sucho mělo trvat 50–65 dní. Autoři studie poznamenali, že období na sucho kratší než 30 a delší než 70 dní má negativní dopad na celkovou produkci mléka krav po celý život. Zároveň podotýkají, že mrtvé dřevo trvající 80 dní má negativnější důsledky než 30 dní. Jedinou výhodou 40denního období na sucho je, že krávy konzumují stravu s vyšším obsahem energie, čímž se snižuje negativní energetická bilance po otelení a mobilizace tukových zásob. Před rokem 2007 mělo pouze 14 % amerických mléčných farem období sucha 40–49 dní, zatímco většina (51,8 %) měla období sucha 60–69 dní (tabulka 2).
Tabulka 2. Průměrná délka období sucha na amerických mléčných farmách
Průměrné trvání období sucha, dny | Podíl farem, procento |
---|---|
Méně než 40 | 2,5 |
40-49 | 14,1 |
50-59 | 21,1 |
60-69 | 51,8 |
70 a další | 10,5 |
Zdroj: USDA Mlékárna 2007
Krmení
Dříve byly suché krávy krmeny nízkoenergetickými krmnými dávkami a v lepším případě přikrmovány koncentráty před otelením. Nyní se stává stále běžnější praxí, že se krávy dělí na krávy na sucho rané (prvních 30 dnů) a pozdní (posledních 30 dnů). Možnost seskupování krav přímo s volnou kapacitou na farmě. Proto je v USA mezi velkými farmami dvakrát více těch, kde je izolováno pozdní mrtvé dřevo, než mezi malými farmami (tabulka 3).
Tabulka 3. Podíl podniků, které přidělují pozdní suché krávy v závislosti na velikosti stáda
(méně než 100 krav)
(500 a více krav)
Zdroj: USDA Mlékárna 2007
Brzy mrtvé dřevo
Podle doporučení amerického Národního výzkumného výboru (NRC, 2001) by nutriční obsah stravy během prvních 30 dnů v sušině měl být následující (z hlediska sušiny): hrubý protein (CP) – 12 % , čistá energie laktace (NEL) – 1,3 Mcal/kg, kyselá detergentní vláknina – 27%, neutrální detergentní vláknina – 35%, vápník – 0,37%, fosfor – 0,26%, vitamín A – 3964 IO, vitamín D – 1190 IO, vitamín E – 15 AI na 1 kg.
Je také důležité dodržovat následující základní zásady řízení krmení:
- Kráva by měla zkonzumovat méně než 1 % své vlastní hmotnosti v objemném krmivu (seno). Mělo by se upřednostňovat travní seno, protože luštěninové seno má vysoký obsah vápníku a nízký obsah fosforu, což může zvýšit výskyt hypokalcémie. A podávání dostatku vlákniny sníží problémy s poruchami trávení po otelení.
- Krávy by neměly být krmeny velkým množstvím kukuřičné siláže, což bude mít za následek nadměrnou spotřebu energie a může vést k vytěsnění slezu a ztučnění jater.
- Je nutné omezit konzumaci obilovin – ve stravě by jich mělo být dostatek, aby uspokojily pouze potřebu energie a bílkovin.
- Krávy by měly zkonzumovat přibližně 85 g vápníku denně a 37–43 g fosforu denně, aby se zabránilo hypokalcémii.
Krávy raného sucha by měly být rozděleny do dvou podskupin: jedna – krávy, které potřebují přibrat na váze, druhá – ty, které si ji potřebují udržet. Cílem je udržet nebo zlepšit tučnost, ale předcházet obezitě. Z jakéhokoli důvodu by nemělo být povoleno hubnutí v období na sucho, protože pak hrozí dystokie a vyřazení při následné laktaci. Abychom těmto výzvám čelili, je důležité zvážit vztah mezi gestačním věkem a denním příjmem krmiva (tabulka 4).
Tabulka 4. Spotřeba krmiva suchých krav*
Období těhotenství, dny | |||
---|---|---|---|
240 | 270 | 279 | |
Hmotnost, kg | 729 | 751 | 756 |
Věk, měsíce | 57 | 58 | 58 |
Spotřeba sušiny, kg | 14,4 | 13,7 | 10,1 |
* holštýnské krávy; hmotnost dospělé krávy – 680 kg; skóre tělesné kondice – 3,3; hmotnost telat – 45 kg; průměrný denní přírůstek – 680 g.
Více informací se dočtete v časopise „Mléko a farma“ č. 5 (12), říjen 2012