Kořenová hlíza, známá také jako kořenová hlíza (jiřina), je zahuštěný kořen, který uchovává živiny.
Kořen + stonek
Kořenová zelenina (řepa, mrkev, ředkvičky) je zásobním orgánem skládajícím se z kořene a natě.
Upravený únik
Oddenek (wheatgrass) je upravený výhon, který má pupeny a šupiny – zbytky listů. Určeno pro množení a vegetativní množení.
Hlíza (brambor) je upravený výhon, který má poupata (očka) a zbytky listů (okraje).
Cibule (tulipán, lilie, cibule) má stonek (spodní část) s poupaty a dužnatými listy (šupinami), ve kterých je uložena voda a organické látky.
Upravený list
Úponky jsou upravené části složitého hrachového listu, sloužící k uchycení.
Testy
652-01. Podobnost mezi hlízou bramboru a lipovým výhonkem je v tom, že hlíza má
A) ledviny
B) přísun škrobu
B) listy
D) květiny
652-02. Žárovka je upravený výhon, to dokazuje přítomnost na něm
A) hlavní kořen
B) pupeny
B) podzemní stolony
D) plochý stonek – spodní
652-03. Oddenek je upravený výhon, to dokazuje přítomnost na oddenku
A) hlavní kořen
B) membranózní šupiny
B) plochý stonek – spodní
D) mechanická vlákna
652-04. Mezi upravené výhonky patří jedlá část
A) mrkev
B) brambory
B) řepa
D) tuřín
652-05. Podobnost mezi hlízou bramboru a výhonkem topolu spočívá v přítomnosti
A) ledviny
B) rezerva škrobu
B) listy
D) oči
652-06. Oddenek je upravený
A) útěk
B) hlíza
B) hlavní kořen
D) adventivní kořen
652-07. Hlíza je modifikovaný výhon, což dokazuje přítomnost na hlíze
A) membránové šupiny
B) pupeny
B) masité a šťavnaté šupiny
D) plochý stonek – spodní
652-08. Co je bramborová hlíza?
A) únik do podzemí
B) modifikovaný stonek
B) oddenek
D) kořenová zelenina
652-09. Jsou následující tvrzení o upravených rostlinných orgánech správná?
1. Oddenek je orgán minerální výživy rostlin.
2. Ve spodní části cibule je plochý stonek – spodek, na kterém se vyvíjejí upravené listy.
A) Pouze 1 je správně
B) Pouze 2 je správně
C) obě tvrzení jsou správná
D) oba rozsudky jsou nesprávné
652-10. Který z upravených orgánů je upravený výhon?
652-11. Bulb je upravený výhonek nalezený v
A) lilie
B) brambory
B) pšeničná tráva
D) kapradina
652-12. Podzemní výhonek lze odlišit od upravených kořenů přítomností
A) ledviny
B) kořenové vlásky
B) postranní a adventivní kořeny
D) zásobní tkáň
652-13. Která rostlina se rozmnožuje pomocí cibule?
A) tulipán
B) brambory
B) mrkev
D) jahody
652-14. Který z upravených orgánů je upravený výhon?
652-15. Jsou následující tvrzení o upravených rostlinných orgánech správná?
1. Vnitřní dužnaté a šťavnaté listy cibule obsahují zásoby vody a živin.
2. Na oddencích rostlin jsou filmovité šupiny – upravené listy.
A) Pouze 1 je správně
B) Pouze 2 je správně
C) obě tvrzení jsou správná
D) oba rozsudky jsou nesprávné
652-16. Liší se strukturou, ale jsou modifikací stejného rostlinného orgánu
A) list máku a nať pampelišky
B) žitný kořen a kukuřičný výhonek
C) hlíza brambor a plody jiřiny
D) tulipánová cibulka a oddenek konvalinky
652-17. V důsledku ztluštění postranních a adventivních kořenů,
A) vzdušné kořeny
B) kořenové hlízy
B) kořenová zelenina
D) přísavné kořeny
652-18. Úponky hrachu jsou upraveny
A) boční výhonky
B) listy složeného listu
B) palisty
D) střílet výrůstky
652-19. Který ze zobrazených rostlinných orgánů je upravený kořen?
652-20. Jsou následující tvrzení o upravených rostlinných orgánech správná?
1. Mezi modifikované kořeny patří oddenky, hlízy a cibule.
2. Hrách má úponky, což jsou upravené listy.
A) Pouze 1 je správně
B) Pouze 2 je správně
C) obě tvrzení jsou správná
D) oba rozsudky jsou nesprávné
Více lze číst
Podívejte se na obrázky (obr. 31, 32). Zjistěte, jak se hlavní kořen mrkve a některé náhodné kořeny chistya a dahlia liší od běžných kořenů.
Upravené kořeny. Jak víte, kořeny většiny rostlin mají protáhlý, šňůrovitý tvar. Jejich hlavní funkcí je ukotvit rostliny v půdě a zásobit výhonky vodou a rozpuštěnými minerály. U některých rostlin však mohou kořeny plnit zásobní funkci, ať už dýchací nebo jinou. Takové kořeny se liší od běžných a nazývají se modifikované. V závislosti na funkci, kterou plní, se liší tvarem a velikostí. Jedná se o kořenovou zeleninu (obr. 31), kořenové šišky (obr. 32), hákovité kořeny a další.
Rýže. 31. Kořenová zelenina Rýže. 32. Kořenové šištice Kořenová zelenina. U některých dvouletých rostlin (mrkev, petržel, řepa) se v prvním roce života ukládají rezervní organické látky (škrob, cukr, karoten) na bázi hlavního kořene a na bázi výhonu. Zásobní orgány přitom značně zvětšují svou tloušťku. Takto upravený základ hlavního kořene a výhonu se nazývá okopanina (obr. 31).
Kořenové kužely. U chistyaku, vstavačů a chřestu se živiny ukládají do náhodných kořenů, které nabývají zaobleného tvaru. Takové modifikace adventivních kořenů se nazývají kořenové kuželynebo kořenové hlízy.
Často např. u jiřiny nebo topinamburu současně s adventivními kořeny zahušťují spodní části výhonů (obr. 32).
Podpůrné kořeny. Některé rostliny navíc vytvářejí podpůrné kořeny, aby je udržely ve vzduchu. Mohou se vzdálit od koruny a po dosažení povrchu půdy se intenzivně rozvětvují. Takové kořeny jsou charakteristické pro tropickou rostlinu banyan (obr. 33). Tvarem připomínají sloupy a nazývají se sloupové.
U kukuřice vybíhají ze spodních částí stonku silné adventivní kořeny, nazývané chůdovité kořeny (obr. 34). Chrání rostliny kukuřice před poléháním.
Rýže. 33. Banyan Rýže. 34. Kořeny kukuřice
Výhonky břečťanu nesou listy směrem ke světlu a pomocí upravených adventivních kořenů háčků se přichytí ke kmenům stromů, skalám, stěnám nebo jiným oporám (obr. 35).
Rýže. 35. Kořeny břečťanu Jiné modifikace kořenů. Tropické deštné pralesy obsahují rostliny, které rostou v korunách stromů. Se nazývají epifyty (z řeckého “epi” – na a “fyton” – rostlina). Kořeny takových rostlin se nazývají vzdušné, protože obvykle visí z větví a jsou schopny, jako savý papír, absorbovat vlhkost a malé částice ve vzduchu. Například mnoho orchidejí je klasifikováno jako epifyty (obr. 36).
Rýže. 36. Vzdušné kořeny orchidejí
U některých rostlin jsou kořeny upraveny na přísavné kořeny, které pronikají do orgánů jiných hostitelských rostlin a přijímají z nich vodu a minerální roztoky. Mezi rostliny s přísavnými kořeny patří např. vrbovka, prasátko, chřestýš, jmelí (obr. 37).
Rýže. 37. Jmelí
Dodder (obr. 38) a metlice nemají zelené listy a nemohou tvořit organickou hmotu. Jejich roztoky, stejně jako vodu s minerály, přijímají z jiných rostlin, na kterých parazitují, pomocí kořenů přísavek.
Rýže. 38. Dodder na kopřivách
Modifikované kořeny: okopaniny, kořenové šišky, podpůrné kořeny, vzdušné kořeny, hákové kořeny, výmladkové kořeny; epifyty.
1. Co se nazývá kořenová zelenina a jaké rostliny ji produkují? 2. Čím se liší kořenové šišky od kořenové zeleniny? Uveďte příklady rostlin, které je mají. 3. Jaké upravené kořeny se nazývají podpůrné kořeny? 4. Které rostliny vyvíjejí vzdušné kořeny? Jakou funkci plní? 5. Jaké modifikované kořeny se vyvinou u chřestýše, jmelí a metlice?
Prozkoumejte a načrtněte si do sešitu kořenovou zeleninu mrkve a červené řepy.