Autor: Pivovarová Valentina Petrovna
pozice: učitel základní školy
Vzdělávací instituce: MBOU “Oryolská škola-mateřská škola”
Lokalita: Razdolnensky okres, Krymská republika
Název materiálu: Nástin lekce
Téma: P.P. Bazhov “Stříbrné kopyto”. Hrdinové fiktivního díla
Sekce: základní vzdělání
Hodina literárního čtení ve 4. třídě.
Téma:
P.P. Bazhov. “Stříbrné kopyto”
Účel:
pokračovat v seznamování se životem a dílem Pavla Petroviče Bažova, otestovat znalost Bažova díla „Stříbrné kopyto“; zlepšit plynulé čtení; obohatit slovní zásobu; rozvíjet pozornost studentů; naučit kreslit portrétní charakteristiky hrdinů; odhalit koncept pohádky jako estetického žánru literatury, identifikovat jeho rysy ve srovnání s pohádkou; pěstovat smysl pro pozornost k sobě navzájem, ke zvířatům, k přírodě
Lekce
Organizace času. Hraje písnička
Začněme naši lekci vzájemným přáním všeho dobrého. Přeji ti, ať se daří mně, přejeme si navzájem. Pokud to bude těžké, pomůžu vám. “Jsem rád, že máme skvělou náladu.” Doufám, že lekce bude zajímavá a napínavá.
II.
Kontrola domácích úkolů.
„Stříbrné kopyto“ jste již četli. Pojďme si ověřit, jak dobře znáte text 1).
Test –
1. Jak se jmenoval Darenčin otec? A) Gregory B) George C) Gavrila 2. Kdo byl Kokovanya? A) myslivec a lesník B) lesník C) zlatokop a lesník 3. Kočka Murenka byla A) bílá 1
B) šedá C) hnědá 4. “Pokud si nevezmete tak hlasitou kočku, skončíte jako hlupák.” Místo toho. bude v našem domě.” A) knoflíková harmonika B) balalajka C) akordeon 5. Na které noze má koza stříbrné kopyto? A) vlevo vpředu B) vpravo vpředu C) vpravo vzadu 6. Kolik větví je na kozím rohu? A) po osmi B) po pěti C) po sedmi 7. Lidé dlouho nacházeli kameny na žacích lžičkách. Jakou barvu má většina kamenů? A) modrá B) modrá C) zelená (Klíč: 1-A, 2-B, 3-C, 4-B, 5-B, 6-B, 7-C) – Prohodit úlohy. Pro správnou odpověď zadejte „+“, nesprávná odpověď – „-“
Snímek 2
Sebeurčení pro činnost a stanovení cílů:
Rozcvička řeči
Příběhy Bažova, Uralské příběhy starých horských prospektorů, příběhy, které se po večerech rodily kolem ohně, při pohledu na hvězdy, při pohledu do plamenů. 2
Ognevushka opět tančí na uhlí, babička Sinyushka hlídá poklad, Had jde do země s prsteny, Černá kočka se toulá lesem.
snímek 3
Zadání: -Čtěte očima, pomalu, vesele, jazykolamem
2.
Před vámi je kouzelná skříňka. co je krabice? K čemu to je? – Za starých časů se v něm uchovávaly dopisy, papíry a šperky, které byly drahé na památku. O krabičky bylo postaráno, byly ceněny, byly rodinným pokladem. V této krabici uchovávám otcovu objednávku. Lidskou paměť lze přirovnat ke schránce, která obsahuje všechny nejcennější věci nashromážděné lidmi. V lidovém umění jsou pohádky největším zázrakem. Pohádky jsou poklad a naše paměť se pro ně stává schránkou. Chápete, že dnes se znovu podíváme do pohádky. A on ji napsal. (zobrazuje portrét spisovatele) Pavel Petrovič Bazhov.
(snímek 4).
Pletené obočí, laskavé, pozorné oči, velký šedý vous – na fotografiích vypadá Pavel Petrovič Bazhov jako starý, moudrý vypravěč. Bazhov nazval svá díla skaz. Jaký je podle vás rozdíl mezi pohádkou a pohádkou? (
Pohádka je fikce, ale pohádka je založena na
založené na skutečných událostech, kterých byl účastníkem i sám vypravěč
.)
Ozhegovův slovník
. (na tabuli) Pohádkový příběh -Určíme téma hodiny? Dnes budeme pokračovat v práci na příběhu P.P. Bazhov “Stříbrné kopyto”.
(snímek 5).
Pojďme určit, o kom a o čem byste chtěli mluvit? 3
Budeme pracovat s textem, analyzovat pohádku, skládat charakteristiky postav, zdůvodňovat a dokazovat svůj úhel pohledu, hledat hlavní myšlenku pohádky.
IV.
Práce na tématu lekce
.
1.
Vypracování charakteristik hrdinů.
1) Hádejte slova, přidejte samohlásky a pojmenujte hlavní postavy příběhu.
Snímek 6
Kkvn, Drnk, Mrnk, kzl
– Jmenujte hlavní postavy příběhu. – Proč se podle vás Kokovanya rozhodl vzít Daryonku do svého domu? – Pojďme si přečíst část, která vypráví o prvním seznámení hlavních hrdinů. – Proč dívka souhlasila, že půjde bydlet ke Kokovaně? – Najděte a přečtěte si řádky, které říkají, jak naši hrdinové začali žít? — Jak spolu vycházeli tři Kokovanya, Daryonka a Muryonka? -O jakém dobru mluvíme? Žijí bohatě? – Jak se k sobě chovali? Proč si to myslíš? — Jaké pocity jste prožíval, když jste četl o našich hrdinech, Kokovanovi a Daryonce, a jejich setkání? 2)
skupinová práce
– Popišme naše hrdiny pomocí textu díla. Pracujeme ve skupinách a vyplňujeme tabulku. 1 skupina. Charakteristika Daryonky Vzhled Šest let, malá, s knoflíkovým nosem. Rodina Daryonky Siroty Co dělá: Uklízela boudu, vařila guláš a kaši, šila šatičky pro panenku, ráda poslouchala pohádky. Osobnost Zvědavý, veselý, odvážný, přítulný, pracovitý, miluje přírodu, 4
věří v zázraky. 2. skupina. Charakteristika Kokovani Vzhled Velký a vousatý stařík. Osamělá rodina Kokovani Co dělá lovec? V létě myje písky, těží zlato a v zimě běhá po lesích za kozou. Mistr pohádek. Charakter Veselý, přítulný, milý, pracovitý, zvídavý, miluje přírodu, věří na zázraky. 3. skupina. Vytvořte příběh o Stříbrném kopytě (selektivní převyprávění).
Snímek 9
Doplň správná slova. Tato koza je ___________________. Na pravé přední noze má _______________ kopyto. Není vyšší než __________, nohy _______________, hlava __________. A kozí rohy jsou na _____________. Jeho srst je _________________ v létě a _________ v zimě. Živí se ______________ a v zimě _________. (Speciální, stříbrná, stolní, tenká, světlá, 5 větví, hnědá, šedá, tráva a listí, vyžírá kupky sena). 4. skupina. Napište příběh o kočce Muryonce. Umístěte obrázky ve správném pořadí. Vyberte popisky k obrázkům. — Pojďme si přečíst charakteristiku Darenky a Kokovani bod po bodu. Čeho si všímáte v jejich popisech?
Snímek 6
Co by se tedy mohlo Kokovaně na Darence líbit? Viděl v ní vlastnosti, které mu byly blízké: laskavost, láska k přírodě, očekávání zázraku.Oba potřebují lásku, péči, pozornost. 5
Kokovanya nahradila Daryončiny zesnulé rodiče a Daryonka vrátila Kokovanyinu rodinu. Každý člověk by měl mít přirozenou nebo adoptovanou rodinu. Člověk nemůže být šťastný bez rodiny, bez dětí, bez přátel – Jsem si jistý, chlapi, že moudrý vypravěč Bazhov k tomu napsal své knihy, aby se po jejich přečtení každý z nás chtěl stát trochu laskavějším , trochu moudřejší, buďme k sobě pozornější, abychom se chtěli starat o svět, přírodu, ve které žijeme. – Co můžeš říct o Muryonce a Kozlíkovi? – Které ze zvířat lze označit za pohádkově kouzelné?
Kočka Murenka: malá, hubená a otrhaná, zvonivá, hnědá srst,
Chodil jsem na lov – chytal jsem myši, odháněl psy.
Stříbrné kopyto: speciální, na pravé přední noze je stříbrné kopyto, ne vyšší než stůl, tenké nohy, světlá hlava, rohy na pěti větvích, v zimě s rohy, živí se trávou a listím, v zimě žere seno v kanalizacích , v létě hnědá srst a v zimě šedá, voní lesem.
Výkon
: v pohádkách jsou hrdinové fiktivní a skuteční. – Proč Kokovana a Daryonka tolik chtěly vidět Stříbrné kopyto?
Snímek 8
Každý z hrdinů věřil na pohádky a chtěl vidět zázrak, nebo Byli hrdinové chudí v naději, že prodají drahé kameny a budou žít bohatě? – Čtěte podle rolí část, ve které Daryonka žádá Kokovanyu, aby ji vzal s sebou na stranu Poldnevskaja. – Proč Daryonka požádala svého dědečka, aby ji vzal do lovecké budky? – Přečtěte si řádky o prvním setkání Daryonky a Stříbrného kopyta. Byla si Daryonka jistá, že té noci viděla zázrak? Proč? — Co se stalo druhé noci? Přečtěte si o druhém setkání se Stříbrným kopytem. – Kdo přinesl Stříbrné kopyto Daryonce? 6
Práce na žánrových rysech pohádky
– Vyjmenujte znaky, kterými odlišujeme pohádku od jiného uměleckého díla. – Najdeme toto vše v dílech P.P. Bazhov? Pohádka Pohádka Fikce Skutečné události. Hlavním tématem je život dělníků Uralu. Začátek, konec Nemá začátek ani konec Pohádkové postavy a události Hlavními postavami jsou dělníci, řemeslníci. Existují pohádkoví hrdinové. Pohádkové předměty Magické předměty Trojitá opakování Trojitá opakování O čem je příběh P.P.? Bazhov?
Snímek 10
Člověk musí milovat zvířata. Je velmi důležité být pokorný. Tvrdá práce, nezištnost a laskavost budou určitě odměněny. – Bazhov si u lidí vážil laskavosti, poctivosti a vytrvalosti, a tak své nejlepší hrdiny obdařil právě těmito vlastnostmi.
Reflexe
3) Práce s příslovími
– Vyberte ta přísloví a rčení, která se hodí k obsahu naší pohádky? Doložte nebo podpořte citacemi z textu. Skupina 1 Dal bych svému příteli koláč, ale on sám kousek nemá. Chceš-li pro sebe dobro, konej dobro. Vidíme smítko v oku někoho jiného, ale nevšimneme si polena ve svém vlastním. Skupina 2 Pták je červený svým peřím a muž svou myslí. Sedneme si vedle sebe a dobře si popovídáme. Den do večera je nuda, když není co dělat. 3 skupina 7
Učení je vždy užitečné. Mysl je dobrá, ale dvě jsou lepší. Vlídné slovo dává laskavé teplo. Skupina 4 Na světě je tolik zázraků. Když si pospíšíte, rozesmějete lidi. Není lepší přítel než vaše vlastní matka.
V.
Shrnutí lekce
-Proč se ten zázrak stal Daryonce a Kokovanye? (Byli laskaví a obětaví, nechtěli bohatství) – Jaký cíl jsme si stanovili pro lekci? (Popište postavy a jejich jednání. Identifikujte cenné osobnostní rysy). -Dosáhli jsme cíle? (Ano) -Co nás učí Bazhovovi hrdinové? (Laskavost, citlivost, láska k přírodě atd.) Píseň
Snímek 12
-Chtěl byste si přečíst další pohádky od P. Bazhova?
VI.
Domácí úkol
Vymyslete příběh, který by se mohl stát s kočkou a Stříbrným kopytem. A lekci bych rád zakončil slovy ruského přísloví: „Je dobré žít s laskavostí“. A je dobré žít v dobrém.” -Rád bych ti dal různé kamínky, ale ne jednoduché, ale s mým přáním: -Dnes mám z tebe radost! – Snaž se! -Byl jsi velmi pozorný! -Zvedej ruku častěji! -Děkuji za vaši práci! -Vaše odpovědi mi pomohly! -Buď aktivnější! – Děkuji za lekci. -Odpověděl jsi velmi dobře! 8
Mnozí z nás vyrostli při čtení děl slavného uralského spisovatele Pavla Petroviče Bazhova, který zanechal bohaté literární dědictví v podobě pohádek. Jedna z nejoblíbenějších pohádek byla „Stříbrné kopyto“. Vypráví příběh starého zlatokopa Kokovana, sirotka Darenky a kouzelného uralského kozla – Stříbrného kopyta. „Tohle je velmi zvláštní koza. Na pravé přední tlapce má stříbrné kopyto. A když dupne na to stříbrné kopyto, nechá tam drahý kámen. Když dupne jednou, bude jeden kámen, když dupne dvakrát, budou dva, a když začne kopat, bude jich celá parta. [. ] Obyčejné kozy mají dva rohy, ale tahle má pět zubů,“ říká o něm Kokovanya.
Jelen, nebo jak se tomu říká v pohádce – uralská „koza“ – Stříbrné kopyto se zdá být jasné, drahá, ale nikdo nemůže přesně říci, který z rodiny jelenů to byl. Existuje několik předpokladů, protože základem většiny příběhů P.P. Bazhov – to jsou legendy o uralských těžařských dělnících a ugrické mytologii.
Podle jedné verze je Stříbrné kopyto los, kterého uctívali starověké ugrofinské národy. Velký los nesl na svých rozích ugrofinské slunce. Elk se nemohl kopyty dotknout země – země pro něj byla příliš špatná. Šamani proto položili na zem posvátné nádobí, na kterém stál. Nádobí se vyrábělo z drahých kovů, nejčastěji ze stříbra. Z tohoto stříbra se stala stříbrná kopyta jelena dědečka Kokovaniho. Lidé dávají mince, drahé kameny a drahokamy na nádobí jako obětiny losům. Proto v Bazhovově příběhu drahé kameny šplouchají na všechny strany, když je zasáhne stříbrné kopyto. Drahými kameny byly demantoidy, kterým se na Urale často říkalo chryzolity.
Podle jiné verze je šedá lesní uralská „koza“ obyčejný srnec, který se stále vyskytuje v místech, kde Kokovanův dědeček viděl jelena Silver Hoof. Existuje staroslovanská legenda o zlatorohém jelenovi se stříbrným kopytem, který se prý na zemi objevuje dvakrát: předznamenává jaro a předznamenává zimu. Ale je nepravděpodobné, že by tyto hypotézy v poetice příběhů P.P Bazhov lze považovat za bezpodmínečně prokázaný argument. Při čtení tohoto příběhu si každý z nás představí svou vlastní kouzelnou uralskou „kozu“. Každý zástupce rodiny jelenů má své vlastní vlastnosti.
Na Středním Uralu existují tři druhy zástupců rodiny. Los je největším druhem rodu z čeledi jelenovitých. Toto zvíře má vysoký hrbolovitý kohoutek, krátké tělo a krk, silně protáhlé nohy, velkou hlavu s hákovým nosem s převislým masitým horním pyskem, měkký kožovitý výrůstek pod hrdlem dosahující 25-40 cm. z těchto zvířat nosí na hlavě obrovské rohy, které se jednou ročně resetují. Houkačky pomáhají zachytit různé zvuky a orientovat se v terénu. Losí samice jsou bez paroží. Samice a samci jsou přibližně stejně vysocí (1,2-1,8 m), ale průměrná hmotnost samců je asi 430 kg, zatímco samice váží 340 kg. Častěji se rodí jedno mládě na vrh. Pokud se stane, že se narodí dva, pak často samice krmí jen jednoho, druhého nechá na jistou smrt.
Na rozdíl od svých příbuzných, jelenů, losů vedou osamělý způsob života a netvoří stádo. Žijí v lesích s hustým podrostem a vysokou trávou. Díky svým dlouhým nohám se los snadno pohybuje v závějích a teplá srst ho zachrání před silným chladem. Los má dobrý čich a sluch, ale nevidí příliš dobře. Los může být domestikován. Losí mléko je považováno za nepostradatelný produkt při těžké dysbakterióze, alergických onemocněních a také může zlepšit stav lidí s leukémií.
Dalším zástupcem čeledi jelenovitých je srnec obecný. Tato zvířata dostala toto jméno pro svou vnější podobnost s kozami. Ale podle jiné verze vděčí tato zvířata za své jméno svým šikmým zornicím. Srnčí zvěř dokáže přežít v širokém rozmezí teplotních a klimatických podmínek. Výška srnčí zvěře se pohybuje od 60 do 90 cm, délka – až 140 cm, tělesná hmotnost může dosáhnout 37 kg. V zimě srst mění barvu z červené na šedou. Každý jedinec má jedinečný pach, který pomáhá ostatním členům druhu pochopit jeho věk, velikost, pohlaví a další parametry. Rohy mají pouze samci, samice těchto zvířat rohy nemají. Paroží samců srnčí zvěře je oproti jiným rodům jelenů malé. Srnčí zvěř se pohybuje převážně skokem a na jeden skok urazí vzdálenost až 5-6 m. Srnčí zvěř shání potravu ráno a večer, zbytek času většinou odpočívá v záhonech na lesních mýtinách. Žijí v lese a méně často v lesních stepních přírodních zónách, preferují řídké listnaté lesy a louky s houštinami keřů. Počet srnčí zvěře ve Sverdlovské oblasti je 25000 30000-XNUMX XNUMX jedinců.
Posledním zástupcem čeledi je poddruh sobů – sob evropský, který je v regionu Sverdlovsk uveden v Červené knize v kategorii “Ohrožený”. Obývá severní a severovýchodní oblasti regionu, preferuje řídké lesní oblasti, vypálené oblasti a staré těžební oblasti. Dospělý sob může dosáhnout délky až 2 m a výšky až 1,5 m, váží až 200–210 kg. Sobi mají velmi teplou srst, díky duté struktuře vlasové struktury, která přispívá k dobré tepelné izolaci. Předpokládá se, že v oblečení vyrobeném ze sobí kůže je nemožné zmrazit. Mrazuvzdornost sobů je částečně dána i jejich silnou vrstvou podkožního tuku. Většina druhů jelenů má na nose holou bezsrstou oblast, ale severní mají nos zcela chlupatý, protože často zahrabávají tlamu do sněhu. Parohy nosí nejen samci, ale i samice sobů.
Jedinečná sobí kopyta se mění s ročním obdobím. S příchodem tepla změknou a v zimě měkké polštářky zmizí. To pomáhá zvířatům neuklouznout na ledu a efektivněji vyhrabávat sníh nohama při hledání mechu. Díky tvrdé srsti rostoucí v blízkosti kopyt nejen že nezapadají do sněhu, ale nezanechávají na něm prakticky žádné stopy. Sobi jsou velmi otužilí. Stádo jelenů může migrovat na obrovské vzdálenosti – asi 35 km za den. Během roku urazí jelen stovky kilometrů. Samci a samice s mladými zvířaty tvoří obvykle oddělená stáda. Míchají se až na začátku podzimu, kdy se blíží období rozmnožování. Téměř vždy sobí samice porodí pouze jedno mládě, i když se vyskytly případy, kdy se narodila tři nebo dokonce čtyři najednou. Sobí mléko je 5–6krát tučnější než mléko kravské a přibližně dvakrát tučnější než mléko losí. Pro některé domorodé národy Severu se domestikovaní sobi stali hlavním způsobem obživy a zaujímali důležité místo v jejich kulturách.
Tak vypadají naše kouzelné uralské „kozy“ středního Uralu, které hrají důležitou roli nejen v přírodě, ale i v životě člověka.
Svetlana Vjačeslavovna Ponomareva, výzkumnice v muzeu Nižnij Tagil-rezervace „Gornozavodskoy Ural“
