Je těžké přeceňovat význam mateřského mléka a kolostra pro normální vývoj novorozenců. V prvních dnech života selat je to jediná potrava, ze které dostává mladé tělo všechny potřebné živiny.
Během období laktace vylučují sající prasnice až 250-300 kg mléka (vysokodojné prasnice – 500-700), z toho asi 55-70 % v prvním období sání. Nejvyšší produkce mléka nastává ve 2. a 3. týdnu laktace. Maximální denní dojivost v této době dosahuje 7-9 kg (průměrná denní dojivost v období sání je 4,2-5,5 kg), na konci období sání je to pouze 1,5-3 kg. Celkový dojivost za 2. a 3. týden se pohybuje od 50,5-66,8 kg, za poslední týden laktace – 15-25 kg. V tomto ohledu dostávají selata v prvních deseti dnech období sání 500-600 g denně, ve druhém – 600-700 a v průměru za den pro laktaci – 500-550 g mléka.
Životaschopnost selat do značné míry závisí na věku a počtu porodů královny. Přežití a růst závisí na živé hmotnosti selat při narození. Ze selat o hmotnosti 1,7 kg dosáhne odstavu 85 %; 1,2 – 78 %; 500 g – asi 2 %. Úmrtnost první den po porodu dosahuje 13,5 %, včetně mrtvě narozených; 2-3 dny – 3 %; 4. – 1,4 %.
Deficit stravitelné energie u selat ve druhém týdnu života v důsledku snížené laktace u prasnic dosahuje 7,5 %; 4-5 týdnů 24-35 %; 8. týden – 71 %. Po 6 týdnech věku by více než 50 % energie potřebné pro selata mělo pocházet z přikrmování.
Vysoká užitkovost, prekotnost, náklady na krmivo, jatečná výtěžnost, výtěžnost svalové tkáně v jatečném těle staví prasata prakticky mimo konkurenci ostatních druhů zvířat chovaných lidmi na maso. Biologická vlastnost všežravých prasat je spojena s převahou enzymatického typu trávení nad mikrobiologickým, proto je trávicí aparát schopen strávit a asimilovat krmivo rostlinného i živočišného původu od mléka, odstředěného mléka až po jemně nasekané seno a i sláma v malém množství.
V dutině ústní prochází rozdrcená potrava zvlhčená slinami fermentačními procesy, které pokračují v žaludku. Proto je asi 15-20% živin z příchozího krmiva již absorbováno v žaludku. Převážná část (65-70 %) se absorbuje v tenkém střevě. Zbytek, zejména vláknina, se dále štěpí a vstřebává v tlustém střevě, kde převažuje mikrobiologický typ trávení. Ale kvůli nedostatečnému rozvoji mikrobiologického typu trávení nejsou prasata schopna strávit velké množství vlákniny z rostlinného krmiva. Celkový obsah vlákniny ve výživě prasat by neměl překročit: pro selata 45 g, pro selata ve věku 2-4 měsíců – 45-55 g, pro výkrm mladých zvířat – 60-80 g, pro svobodné, březí a kojící matky – 100- 120 g na 1 krmivo. Jednotky
Doba úplného vyprázdnění krmiva ze žaludku je asi den, takže krmení prasat dvakrát denně je dostačující. Při zohlednění doby evakuace a objemu žaludku prasničky o živé hmotnosti 30 kg vystačí na jedno krmení 1,3 kg krmiva, při hmotnosti 100 kg stačí přibližně 2 kg.
Zvířata vykazují vysokou produktivitu pouze tehdy, když přijímají všechny potřebné živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerální soli) v požadovaném množství. Veškeré krmivo spotřebované zvířaty je rozděleno do 5 hlavních skupin: koncentrované, objemné, šťavnaté, zelené a krmivo živočišného původu. Měly by být krmeny ve formě homogenní směsi.
Nedostatek bílkovin ve stravě prasat ve výši 20-25% potřeby vede k nedostatku produktů v rozmezí 30-34%, ke zvýšení spotřeby krmiva 1,3-1,4krát. Proteinová výživa prasat musí být přidělována s ohledem na množství hrubé a stravitelné bílkoviny a také na její kvalitu z hlediska obsahu a poměru více než 20 aminokyselin. Deset z nich není v těle syntetizováno: lysin, methionin, tryptofan, arginin, histidin, leucin, isoleucin, fenylalanin, threonin, valin. Prasata jsou zvláště citlivá na nedostatek lysinu a methioninu.
Tuky jsou uznávány jako nejkaloričtější součást složek krmiva. Obsahují téměř 2,5krát více energie než sacharidy. Používá se k udržení životních funkcí těla a jako plastický materiál pro stavbu tkáňových buněk a orgánů. Jsou rozpouštědlem pro vitamíny. Tuky mají vlastnosti šetřící dusík a umožňují snížit koncentráty o 25–30 % bez snížení rychlosti růstu prasat. Zahrnují životně důležité polynenasycené mastné kyseliny, které nejsou v těle syntetizovány. Přídavek tuků do stravy prasnic v posledních týdnech březosti v množství 5 % hmotnosti zkonzumovaného krmiva zvyšuje živou hmotnost novorozených selat, produkci mléka v děloze, zvyšuje obsah tuku v kolostru o téměř o třetinu zvyšuje míru přežití a růstovou energii selat během období kojení. Zařazení technických tuků do krmení 15denních sajících selat zvyšuje jejich průměrné denní přírůstky v období sání o 15-30 %, o 2,0-3,5 kg živé hmotnosti do 60 dnů věku a snižuje spotřebu krmiva na 1 kg zvýšení z 2,1 na 1,7-1,8 krmiva. Jednotky
Sacharidy, jako hlavní zdroj energie ve výživě prasat, by měly tvořit 75–80 % sušiny rostlinného krmiva. Sacharidy se podílejí na transaminaci aminokyselin, podporují vstřebávání vápníku a urychlují procesy mineralizace kostí.
Při nadměrném přísunu živin do těla (ad libitní krmení) produkují prasata jatečně upravená těla s vysokým obsahem tuku. Nedokrmování, zejména nevyvážená strava, chov prasat v rozporu s veterinárními a zoohygienickými normami je příčinou nadměrné spotřeby krmiva, rozvoje nutriční dystrofie, agalaktie, vysoké embryonální úmrtnosti, porodů malých, méněcenných selat, poporodních komplikací, sexuální dysfunkce s mikropotraty, nadměrná spotřeba spermií na inseminaci, hypo-, avitaminóza; mikro-, makroelementózy.
Vyrovnání zjištěných nedostatků lze dosáhnout zlepšením přípravy krmiva pro krmení (vařením, vařením v páře, chlazením, kvašením, vlhčením, vytlačováním, mletím, zploštěním), včetně minerálních-vitamínových briket, premixů, superkoncentrátů (ne více než 1-1,2 % objemu krmiva), masokostní moučka, rostlinná krmiva a krmiva živočišného původu, trávník. Podle stupně mletí se rozlišuje hrubé (velikost částic 1,8-3 mm), střední (1-1,8 mm) a jemné mletí (0,2-1 mm). Při mletí pšenice je lepší použít střední mletí: pokud je mletí příliš jemné (velikost částic krmiva je menší než 0,8 mm), není rozžvýkaná, není dostatečně smáčená slinami, a proto nekvasí, ale se v dutině ústní mění v lepkavou hmotu podobnou těstu, ztrácí chuť a přechází „v tranzitu“ do tenkého střeva. Je-li hrubě namletá, je také obtížně fermentovatelná a stravitelná.
Nedostatečná fermentace a zrychlená evakuace potravy ze žaludku přispívají ke vzniku akutního katarálně-ulcerózního zánětlivého procesu na sliznici fundu žaludku. Pro sající selata je nejvhodnější jemné mletí, pro odstav a výkrm selat je nejvhodnější střední mletí zrna. Stupeň mletí závisí také na druhu krmiva. Měkká ovesná zrna lze rozemlít na hrubá zrna. Tvrdé suché zrno ječmene, hrachu, prosa musí být rozdrceno na velikost částic ne větší než 1 mm, protože když je nahrubo namleto, prasata jej spotřebují o 4–12 % hůře.
V prvních dnech života uspokojuje nutriční potřeby selat mateřské mléko. Od 10. do 15. dne potřebují selata další zdroj živin. V opačném případě se zvyšuje jejich náchylnost k nemocem, je možná úmrtnost, v důsledku skrytého podkrmení průměrné denní přírůstky klesají a živá hmotnost ve 2 měsících věku nepřesáhne 11-13 kg. Proto je potřeba selata na krmení navykat již od prvních dnů po narození. Odpadá tak skryté podkrmení, urychluje se vývoj trávicího systému a od 15 do 20 dnů jsou schopni samostatně jíst potřebné množství krmiva pro normální růst. Od prvního dne je pro ně užitečné 2-3x denně prolévat ústy jednu čajovou lžičku čerstvého acidofilu, od 3-4 dnů lze sypat do žlabů (talířů, pánví) krmných oddílů. Denní normu acidofilu lze do konce prvního desetiletí zvýšit na 200 g a do konce prvního měsíce na 400-500 g. U novorozených selat se během prvních 20-30 dnů vylučuje pouze žaludeční šťáva kdy je žaludek podrážděn částečkami potravy, ale není dostatečně vylučován. Žaludeční šťáva dospělých zvířat obsahuje chymosin, pepsin a kyselinu chlorovodíkovou. U novorozených selat se kyselina chlorovodíková během prvních tří týdnů života nevylučuje, proto se enzymatická aktivita pepsinu a chymosinu projevuje slabě a žaludeční šťáva nemá baktericidní vlastnosti. V tomto období, aby se zabránilo zažívacím potížím, je vhodné, aby selata krmila všemi mléčnými výrobky ve fermentované (acidofilní) formě nebo jinak kompenzovala nedostatek kyseliny chlorovodíkové.
Od třetího dne musí být zvířatům poskytnuta voda pokojové teploty. Abyste předešli anémii, můžete do vody nalít roztok síranu železa a síranu měďnatého. Od 3-5 dnů věku se v krmném prostoru pro selata rozsypou pražená zrna ječmene, pšenice, hrachu, kukuřice a ovsa bez fólie do přihrádek nízkých žlabů, pánví a talířů. Prasátkům rostou zuby, otékají a svědí dásně, sbírají zrní a zvykají si na chuť a vůni koncentrátů a učí se žvýkat. Současně se do přihrádek pánví a žlabů vloží drn, červená hlína, drcená křída, kostní moučka, mouka z jablečných výlisků a dřevěné uhlí.
Od 7. dne se selata učí jíst koncentráty ve formě dušené drobivé kaše z ječmene, pšeničné mouky nebo kaše z ječné a ovesné mouky, svařené s odstředěným mlékem. Od 10. do 15. dne se kaše postupně nahrazuje suchými koncentráty, které se pro zlepšení chuti v prvních dnech ochucují cukrem nebo rybím olejem. V této době mohou selata sníst 100-150 g koncentrovaného krmiva denně. Norma koncentrátů do 2 měsíců věku se postupně zvyšuje na 500-600 g na hlavu a den.
Od 15-20 dnů věku si selata začínají zvykat na šťavnaté krmivo (mrkev, dýně, řepa) a dávají je ve strouhané nebo drcené formě. V létě nezapomeňte krmit čerstvou luštěninovou trávou, kopřivami a v zimě naklíčeným obilím.
Pro dosažení živé hmotnosti selat alespoň 2 kg pro odstav ve věku 18 měsíců musí každé sele během období sání dostat: 20-25 kg mléčných výrobků, 19-20 kg koncentrátů, 5-6 kg šťavnatého a zeleného krmiva (bez zohlednění ztráty krmiva během vegetačního období je asi 15 %). Při krmení suchým krmivem se krmení distribuuje dvakrát denně, zvlhčené jídlo až 30 dní – 4krát, od 30 do 60 dní – 3krát.
Pro zajištění rovnoměrného nárůstu živé hmotnosti je každé novorozené sele přiřazeno ke konkrétnímu struku. Je nutné zajistit, aby selata při sání neporanila tesáky prasnicemi na bradavky. Těm, kterým tesáky rostou blízko sebe nebo šikmo a při sání propíchnou mateří bradavku, se hroty tesáků okusují. Musíte pouze kousat špičky tesáků (je-li to nutné), a ne pro prevenci.
V novorozeneckém období, zejména v první polovině těhotenství (jak upozorňuje L.P. Teltsov, raná fáze vývoje), je citlivost na toxiny u embryí oslabena. U embryí má infekce z nedostatku protilátek a komplementu sklon k vulgární septikémii. V druhé polovině těhotenství převládá sklon k toxickým onemocněním a poté k alergickým.
Je známo, že placenta prasnice neumožňuje průchod imunoglobulinů k plodu. Proto u novorozených selat buď chybí v krvi, nebo jsou obsaženy ve stopách. Celkové množství bílkovin u selat je o 1-2 g% nižší než v těle dospělých zvířat. Mateřské kolostrum obsahuje 10-20krát více imunoglobulinů než plazma. Obsahuje více makrofágů, T- a B-lymfocytů. Získání první dávky kolostra pro selata je životně důležité. V první části kolostra dosahuje množství imunoglobulinů 5-6 g%, při druhém sání je to pouze 0,5-0,6 g%, s třetím – stopy.
Schopnost střevních epiteliálních buněk u novorozenců adsorbovat a transportovat kolostrální imunonoglobuliny v nezměněné podobě do krve zůstává v prvních hodinách po porodu nezměněna. Následně jsou embryonální enterocyty nahrazeny zralými a jako nutriční produkt jsou dodávány imunoglobuliny. Doba výměny enterocytů je u každého selete individuální a pohybuje se od 24 hodin do 5-6 dnů. Intenzitu adsorpce enterocytů ovlivňují léky, soli a další perorální podání. Novorozená selata by se proto před podáním první dávky mleziva měla vyhnout jakýmkoli infuzím. Stupeň absorpce imunoglobulinů závisí na zoohygienických parametrech, podmínkách při porodu matek, včetně teploty prostředí a hnízda.
Pokud je děloha dobře připravena na porod, nejsou porušeny technologické parametry krmení a údržby a jsou splněny a vytvořeny optimální porodní podmínky, pak se do 12-24 hodin po porodu zvýší množství celkových bílkovin u novorozenců o 1,5-2,0 g % a podíl imunoglobulinů v plazmatických proteinech se zvyšuje na 30 procent nebo více. To vytváří příznivé podmínky pro tvorbu kolostrální imunity. Kolostrální imunita se nevytváří, když obsah imunoglobulinů nepřesahuje 6,5-8,0, maximálně 16-18%, místo 22-25% – úroveň fyziologické normy. Ke konci třetího týdne se počet kolostrálních protilátek u selat snižuje a do 2,5-3 měsíců věku se snižuje přirozená odolnost, proto 20-30 % selat zemře v prvním měsíci po odstavu.
V prvních třech týdnech mláďata neabsorbují podaný vitamin A. U novorozených selat se za normu považují slabé baktericidní vlastnosti žaludeční šťávy v důsledku nedostatku kyseliny chlorovodíkové. Normální protilátky a plazmatické buňky se i u plného vrhu selat objevují v lymfatických uzlinách a mozku až po 2-6 měsících, někdy i po roce.
Zaznamenané fyziologické vlastnosti organismu novorozenců: slabá baktericidní aktivita žaludeční šťávy, pomalá střevní motilita, vysoká propustnost střevní sliznice v prvních hodinách a dnech života, nedostatečná bariérová funkce jater, nedokonalost funkce enzymového systému a regulace tělesné teploty v důsledku nedostatečného rozvoje mozkové kůry, zvýšená absorpce funkce buněk retikuloendoteliálního systému, pojivová tkáň se vyznačuje vysokou disperzí buněčných koloidů a vysokou hydrofilitou, absencí imunoglobulinů v krevním séru, a ochranná vrstva hlenu na sliznici tenkého střeva a ve střevech prospěšné bakterie mléčného kvašení přispívají k rychlému osídlení organismu novorozenců Escherichia coli (E. coli). Vytvářejí se podmínky pro pronikání bakterií a jejich toxinů do parenchymálních orgánů, což podporuje rozvoj bakteriémie, výskyt nemocných selat a mortalitu. Mnoho badatelů vidí hlavní příčinu onemocnění ve změně epizootické situace u řady infekčních onemocnění v důsledku aktivace oportunních mikroorganismů, kterých se v těle klinicky zdravých dospělých zvířat nachází v rozmezí 50–70 %. Hodně záleží na stavu přirozené odolnosti organismu, hygieně krmení březích zvířat, technologii produkce potomků, krmení a chovu novorozenců a rostoucích mláďat. Podmíněně patogenní mikroflóra, která prošla tělem oslabených zvířat, se stává hlavní příčinou hromadných onemocnění a úmrtnosti mladých zvířat.
Novorozená selata nejsou schopna se sama zahřát, protože. energetické zásoby (množství glykogenu v játrech) jsou extrémně omezené. Kombinace níže uvedených faktorů způsobuje zamrznutí selat.
Novorozená selata postrádají imunitu, získává se postupně spolu s mlezivem prasnice. 100 ml mleziva po dobu 16 hodin stačí k dodání energie, živin a protilátek selatům.
Faktory, které způsobují zmrznutí selat
- Malá velikost selat
- Nedostatek hnědého tuku (nedostatek vnitřního zdroje tepla)
- Žádná mastnota nebo strniště (tj. izolace)
- Zbytky poporodní tekutiny (určitě následné zmrazení)
Úkoly výrobce:
- Snížit úmrtnost živě narozených selat (maximálně o 9 %)
- Zvyšte počet krmených selat na 11.20 nebo více
- Zvýšení hmotnosti při odstavu: 8 kg za 28 dní
Jak pomoci novorozeným selatům přežít?
Sledování Farrowa
Přítomnost během porodu je pro producenta velmi důležitým okamžikem. Pokud jste to ještě neudělali, nyní je čas začít. Prodiskutujte se svým veterinářem možnost použití stimulantů pro denní porod, abyste mohli být přítomni.
- Kolostrum je první krmivo pro selata, dodává jim energii, živiny a posiluje jejich imunitní systém.
- Během prvních 6 hodin se snažte podat selatům co nejvíce mleziva, aby za 16 hodin dostala každé 100 ml.
- Po 16 hodinách již nebudou střeva selat schopna absorbovat velké množství protilátek.
- Prasnice vylučuje mlezivo pouze do 12 hodin po porodu a po 20 hodinách začíná krmit selata mlékem.
Je to důležité,: Pokud jsou selata zbavena mleziva, nebudou moci žít dlouhý produktivní život (viz tabulka 1).
Přidávání selat
Ujistěte se, že váš personál má dostatečné zkušenosti s umísťováním selat k mokrým ošetřovatelským prasnicím. Pokud je to možné, nechte selata u matky, aby nedošlo k rozdělení vrhu. Selata odchovaná cizími prasnicemi
dochází k retardaci růstu, i když vypadají docela silně a zdravě.
Vyrovnání hnízda
Přizpůsobení počtu selat k počtu bradavek u prasnice umožňuje každému seleti přijímat dostatek mleziva a mléka. To za prvé zvýší míru přežití novorozených selat a za druhé umožní selatům dosáhnout svého růstového potenciálu.
Pomoc pro lehká selata
Pro malá selata je obtížné soutěžit se svými většími bratry o bradavku prasnice, takže všechna „miminka“ narozená ve stejný den jsou formována do samostatného hnízda a umístěna s mokrou prasnicí, která měla málo porodů: malé bradavky jsou tak akorát pro malá tlama selat .
Pohlaví prasete
Pozorní chovatelé si již dlouho všimli, že samice se změnám prostředí přizpůsobují lépe než samci. Proto při výběru selat pro umístění vybírejte, kdykoli je to možné, „dívky“.
Pravidla pro umístění selat
- Umístěte selata do 24 hodin.
- Umístěte selata s kojící nebo nedávno porodenou prasnicí.
- Malým selatům podávejte teplé mlezivo (z prasnice nebo pasterizovaného kravského mleziva) nebo glukózu.
- Umístěte selata s jednou prasnicí, protože. Časté střídání sester negativně ovlivní jejich zdraví.
- U jedné prasnice by nemělo zůstat více selat než funkčních struků.
- Malá selata obtížně sají velké struky.
- Umístěte selata do stejné místnosti – nerozšiřujte možné choroby po celé farmě.
Chování selat
- Oslabená selata by měla dostat další mléko nebo elektrolyty.
- Identifikujte onemocnění u selat a léčte je podle veterinárního protokolu.
- Ujistěte se, že selata jsou blízko zdroje tepla a nejsou schoulená (příznak zamrznutí).
