Pokud se nedotkneme aspektů chování, pak je tento savec velmi daleko od lidí. Nejbližšími příbuznými prasete jsou hroši a, ať to zní jakkoli zvláštně, velryby. To se stalo známým díky úspěchům moderní molekulární evoluční biologie.
Ve skutečnosti jsou šimpanzi člověku geneticky nejblíže, jejich genom se neliší o více než 1 %. Dalšími nejbližšími příbuznými budou gorily, pak zbytek lidoopů, pak všichni primáti, ale hlodavci jsou najednou další v tomto řetězci.
Mýtus o blízkosti prasat a lidí pochází z trochu jiné oblasti: v tkáních těchto artiodaktylů je extrémně málo antigenů, které způsobují reakci odmítnutí štěpu. Je možné, že v blízké budoucnosti se transplantace celých orgánů těchto zvířat lidem stane realitou. Geny určují osobnost člověka
Výrok je pravdivý jen částečně. Genetický zákon říká: “Není to vlastnost, která se dědí, ale norma reakce.” To znamená, že konkrétní projev konkrétního dědičného znaku velmi závisí na vlivu faktorů prostředí.
Ještě jedna nuance: velmi zřídka je za syntézu jednoho proteinu zodpovědný jediný gen. Ano, k takovému mechanismu dochází a může hrát rozhodující roli při vzniku například Alzheimerovy choroby a některých typů rakoviny. Ale ve většině případů existuje mnoho „záložních“ systémů, které zdědíme od obou rodičů.
Nejvýraznějším příkladem rozporuplnosti takové mylné představy jsou jednovaječná dvojčata. I přes naprosto identické genomy se od sebe vždy liší v řadě anatomických, fyziologických a behaviorálních znaků. To je zvláště patrné, pokud děti vyrostly a byly vychovávány daleko od sebe.
Geny lze použít k výpočtu etnického původu
Etnická příslušnost není vrozená vlastnost, získává se během života v určité společnosti, zvládnutím jazyka, vstřebáním kultury atd. Často mohou být rozdíly v genomech v rámci stejné rasy větší než mezi rasami. Totéž platí pro etnické skupiny.
Jediné, co lze skutečně vysledovat, jsou stopy izolace jednotlivých skupin, prokládané migrací a míšením národů. Pokud počet sňatků v rámci skupiny převyšuje příliv genů zvenčí, pak taková skupina hromadí genové varianty, které ji spektrem a četností výskytu odlišují od sousedů. Takové rozdíly byly identifikovány při studiu populací v různých regionech světa s různými etniky. Analýza genomu může odhalit, do které z těchto skupin patřili předkové osoby. Neříkají však nic o etnicitě majitele analyzovaného genomu – může být stejná jako u jeho předků (zejména jde-li o blízké příbuzné), nebo zcela odlišná.
Mutace jsou škodlivé
„Mutanti“, „mutovat“ – tato slova v každodenní řeči mají jasně negativní konotaci. Přitom z pohledu biologů je mutace jen nově získaná vlastnost, která se dědí. Jako vše v přírodě může být škodlivé, prospěšné nebo neutrální.
V některých případech mohou být výhody a škody kombinovány. Například „špatná“ verze hemoglobinu vede k deformaci červených krvinek a rozvoji vážného onemocnění – srpkovité anémie. Lidé s „mutantním“ hemoglobinem se přitom malárií nenakazí, a to je velmi důležitá výhoda pro lidi v Africe, mezi nimiž je odpovídající gen rozšířen.
Další příklad prospěšné mutace: u některých členů psí rodiny se objevily enzymy, které jim umožňují zpracovávat sacharidy, umožňovaly jim zůstat blízko člověka a jíst zbytky z jeho stolu. Později právě tato zvířata dala vzniknout celé rozmanitosti domácích psů. Světlana Vodovozová
Lidský genom obsahuje asi 28 tisíc genů, ale pouze 1,5 % z nich kóduje ten či onen protein, zbytek patří do tzv. „junk“ části DNA. Nejúčinnější genom se nachází u čumáčkovitých ryb. Poměr aktivních a tichých genů je u ní 8x menší než u lidí. Asi před 25 miliony let byly retroviry integrovány do genomu našich předků. Nyní tvoří asi 1 % genů a některé z nich jsou mimořádně důležité, podílejí se na regulaci placenty. Největší genom má borovice vonná (Pinia taeda) s 22180000000 nukleotidovými páry.
V hodnocení „Moje planeta“ jsme shromáždili deset nejinteligentnějších zvířat, jejichž intelektuální schopnosti překvapí i skeptiky.
Opice
Vůdci 10 nejchytřejších zvířat na světě jsou velcí lidoopi. Moderní primáti jsou chytřejší než lidští předci! Umí komunikovat znakovým jazykem a ti nejzdatnější používají grafické symboly: v 1980. letech takto ovládal mužský bonobo Kanzi 500 slov. Na rozdíl od většiny živých tvorů primáti chápou, že v zrcadle vidí svůj vlastní odraz a ne jiného jedince. Opice truchlí, když jejich příbuzní zemřou. A oni, alespoň někteří, mají smysl pro humor. Příběh šimpanze jménem máma je toho důkazem.
Šimpanzi používají a vyrábějí nástroje: k výrobě oštěpu vybírají větve potřebné délky, zbavují je listí a kůry a hroty brousí zuby. Nejchytřejší zvířata planety něžně pečují o své potomky a předávají jim všechny své znalosti a dovednosti.
Delfíni
Na základě poměru hmotnosti mozku k tělesné hmotě by delfín mohl tvrdit, že je nejchytřejší: v tom je druhý po lidech a před šimpanzy. Americká neurovědkyně Laurie Marino zjistila, že tito savci mají více mozkových konvolucí než lidé.
Největší delfíni, kosatky, vyvinuli strategii pro lov různých zvířat. Vyhánějí hejna ryb ke břehu, loví lachtany, házejí je do svých hnízdišť a při lovu tuleňů plavoucích na ledových krách je bijí ocasem a vytvářejí vlnu, která kořist spláchne do moře.
Kosatky jsou jedním z nejvíce společenských zvířat na planetě. Žijí ve smečkách, kde vládne matriarchát, všichni členové jsou na sebe velmi vázáni a mladí a zdraví se starají o staré a nemocné.
Sloni
Sloni mají největší mozek na světě – váží více než 5 kg. A přestože je to pouze 0,2 % jejich tělesné hmotnosti, jsou inteligencí lepší než mnoho zvířat na Zemi. Sloni mají dobrou paměť a vyvinutou mimiku, dokonale vyjadřují odstíny emocí a v obtížných situacích dokonce pláčou. (Někteří kupodivu pochybují o tom, že zvířata jsou schopna prožívat emoce, a je tomu skutečně tak.) Obrovská stvoření vědí, jak spolu spolupracovat a soucítit, hluboce prožívat ztrátu příbuzných a dokonce provádět pohřební rituály. Jihoafrický biolog Anthony Hall-Martin pozoroval členy stáda pokrývajícího tělo mrtvého slona větvemi a listy.
Sloni snadno řeší každodenní problémy – například uchovávání vody tak, že před deštěm vykopou díry, a pak je zakryjí kůrou, aby se voda nevypařovala. A mimochodem, sloni spolu mohou mluvit. Jak to dělají a proč se bojí myší? Zajímavá fakta o slonech: „Moje planeta“.
Psi
Mentální schopnosti psů jsou přirovnávány k inteligenci dvouletých dětí. Podle kanadského trenéra psů Stanleyho Corena jsou psi, stejně jako děti, schopni si zapamatovat 165 slov a ti nejchytřejší – 250. Testy ukázaly, že psi umí počítat do čtyř až pěti a jsou výborní v řešení prostorových problémů – hledání skrytých předmětů popř. nejkratší trasy.
Čtyřnohá zvířata prokazují základní emoce (štěstí, vztek a znechucení) a dokážou být mazaní – při hře klamou ostatní psy i lidi, aby dostali odměnu. Zástupci nejinteligentnějších plemen slouží u policie a armády, zachraňují lidi a kojí děti. V našem hodnocení jsme vyzdvihli deset nejchytřejších psích plemen.
Krysy
Přes svůj malý a ne nejsložitější mozek se krysy vyznačují vzácnou inteligencí a inteligencí. Šedí hlodavci, často překvapující svým nestandardním chováním v obtížných situacích, poznají jedy a pasti, neopakují své chyby, nacházejí cestu ven ze spletitých labyrintů a řeší složité hádanky.
V roce 2008 provedli zvířecí psychologové z Oxfordu různé experimenty, ve kterých si krysy zapamatovaly kombinaci světelných nebo zvukových signálů a jako odpověď dostávaly potravu. Pokusné osoby rozpoznaly nejen původní, ale i zrcadlovou sekvenci signálů. Vědci dospěli k závěru, že potkani jsou schopni formulovat pravidla, což znamená, že jsou schopni abstraktního myšlení, což bylo dříve považováno za lidské privilegium. Zajímavostí je, že v Indii je dokonce chrám zasvěcený krysám. Nalévají jim mléko, přinášejí jídlo a modlí se za ně. “Ani jsem si nevšiml, jak mi znovuzrozený vyběhl po noze a pak se plazil po mé noze a snažil se mi vylézt na rameno.” – říká Sergej Stroitelev, který tento chrám navštívil.
Kočky
V roce 2017 vědci ze Spojených států, Jižní Afriky, Dánska a Brazílie odhadli, že kočky mají ve své mozkové kůře 250 milionů neuronů – poloviční než psi. Neznamená to však, že by byli o moc hloupější, jen se obtížněji studují: nezávislí tvorové se zdráhají účastnit experimentů, ale lidským gestům a mimice rozumí stejně dobře jako psi.
Kočky jsou schopny uchovávat informace asi deset let a získávat je z paměti: pamatujíce si orientační body, přesně najdou cestu domů. O rozvinuté inteligenci těchto krásných zvířat svědčí kočičí bezmezná zvědavost a zájem o vše nové. Stejně jako lidé, i kočky sní se složitými zápletkami.
Vrány
Dokonce i v pohádkách a legendách jsou havrani nazýváni moudrými a vědci věří, že intelektuální schopnosti těchto ptáků nejsou horší než schopnosti primátů. To potvrzují nedávné studie. V roce 2020 němečtí ornitologové zjistili, že mladé vrany nejsou o nic méně inteligentní než dospělí šimpanzi. Ptáci dostali řadu testů s opicemi a dobře si vedli v matematických úkolech a prokázali silné sociální dovednosti.
Vrány jsou také velmi vynalézavé v každodenních záležitostech – autům například hází ořechy pod kola, aby je otevřeli. Při pokusech na ostrově Nová Kaledonie získával havran potravu drátěným hákem vyrobeným pomocí drápů a zobáku.
Prasata
Vědci se domnívají, že z hlediska inteligence prasata nezaostávají za ostatními domácími mazlíčky a jsou zaslouženě zařazena do seznamu nejchytřejších zvířat planety. Dobře se orientují v prostoru, mají dlouhodobou paměť a ke komunikaci používají asi 20 zvuků. Není divu, že hledají lanýže!
Charles Darwin přirovnal prasata ke psům z hlediska inteligence a moderní výzkumy ukázaly, že jsou v některých úkolech lepší. V jednom z experimentů prase ovládalo kurzor pomocí joysticku a pohybovalo s ním čenichem: když kurzor zasáhl určitou oblast, jídlo se nasypalo do krmítka. Psi tuto zkoušku nesložili.
Proteiny
Přestože mají mozek velikosti hrášku, veverky se vyznačují fenomenální pamětí, schopností navigovat v prostoru a analyzovat situaci. Aby přežili zimu, musí ukrýt přibližně 3000 žaludů a ořechů a umístění každého z nich si pamatují i po dvou měsících. K nalezení úkrytů používají hlodavci různé taktiky a snadno mezi nimi přepínají.
Veverky jsou možná nejmazanější zvířata na světě: prokazují neuvěřitelnou vynalézavost, aby ochránili své zásoby před zloději. Veverka si všimla, že je sledována, a předstírá, že schovává jídlo, a pak přesune ořech do jiného úkrytu.
Chobotnice
Toto zvíře je nejchytřejší z bezobratlých. Chobotnice mají nejsložitější nervový systém (dokáže dokonce restartovat zastavené srdce – chobotnice má mimochodem tři) a nejvyšší poměr hmotnosti mozku k tělu. Staví přístřešky z kamenů, mušlí a kokosových skořápek, kradou úlovky rybářů, otevírají víka a západky nádob a na přání vylézají z jakékoli nádrže. Chobotnice Otto v akváriu Coburg házela kameny, aby rozbila sklo, a jeho novozélandská chobotnice v roce 2016 utekla z akvária do moře kanalizací.
Hlavonožci navíc vědí, jak si hrát, rozlišovat geometrické tvary, řešit nestandardní problémy, poznávat lidi a dokonce se k nim připoutat.
Pokud seznam rozšíříme, mezi 20 nejchytřejších zvířat budou patřit také mývalové, holubi, papoušci, koně, mravenci, včely, krokodýli, želvy, tuleni a velryby.
Stránka může používat materiály z internetových zdrojů Facebook a Instagram, které jsou ve vlastnictví společnosti Meta Platforms Inc., což je v Ruské federaci zakázáno.
