Abstrakt vědeckého článku o zemědělství, lesnictví, rybářství, autor vědecké práce – Novoselov S.I.
Pro zachování úrodnosti sodno-podzolových půd je vhodné pěstovat v osevním sledu vytrvalé nahosemenné trávy, využívat kombinované zpracování půdy, odmítat čisté úhory a přejít na zelené hnojení, zajistit sycení orné půdy organickými hnojivy v osevních postupech s jetele minimálně 8 t/ha.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o zemědělství, lesnictví, rybářství, autor vědecké práce – Novoselov S.I.
Vliv střídání plodin a hnojiv na výnosy plodin a úrodnost půdy
Následný efekt zeleného hnojení a slámy při střídání plodin
Agrochemický stav sodno-podzolové půdy při použití hnoje, zeleného hnojení a slámy spolu s minerálními hnojivy
Jemné a kombinované zpracování půdy v osevním postupu s různými druhy úhoru
Změny produktivity a agrochemických vlastností orné vrstvy sodno-podzolové půdy při střídání polních plodin v podmínkách centrálního regionu Nečernozemě
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Pro retenci je vhodné pěstování víceletých luskovin, použití smíšených pěstebních technik, náhrada černého úhoru úhorem na zeleném hnojení a aplikace organických hnojiv do osevních osev jetele v dávce nejvýše 8 t/ha. úrodnosti sodno-podzolových půd.
Text vědecké práce na téma “Způsoby zachování úrodnosti půdy a zvýšení produktivity agrocenóz v zemědělství v Nečernozemské oblasti”
BIOLOGICKÉ ASPEKTY PŮDNÍ ÚRODNOSTI
ZPŮSOBY ZACHOVÁNÍ PŮDNÍ úrodnosti A ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY AGROCENÓZ V ZEMĚDĚLSTVÍ NEČERNOZEMĚ
S.I. Novoselov, doktor zemědělských věd, Mari State University
Pro zachování úrodnosti sodno-podzolových půd je vhodné pěstovat v osevním sledu vytrvalé nahosemenné trávy, využívat kombinované zpracování půdy, odmítat čisté úhory a přejít na zelené hnojení, zajistit sycení orné půdy organickými hnojivy v osevních postupech s jetele minimálně 8 t/ha.
Klíčová slova: půdní úrodnost, obdělávání půdy, humus, střídání plodin, produktivita.
Úvod. Problém zachování a zvýšení úrodnosti půdy vyvstává od doby, kdy lidé začali hospodařit. V primitivních zemědělských systémech byla úrodnost půdy obnovena přírodními procesy. V extenzivních systémech byla obnova úrodnosti půdy již částečně regulována člověkem. V systémech intenzivního hospodaření je zachování úrodnosti zajištěno střídáním plodin, používáním hnojiv a chemických meliorantů. V Rusku začalo intenzivní používání minerálních hnojiv v 60. letech. minulé století. Podle agrochemické služby v Mari El za 30 let používání hnojiv od roku 1965 do roku 1995. obsah dostupného fosforu v půdě vzrostl z 5,4 na 22,6 mg/100 g a draslíku z 9,1 na 12,7 mg/100 g, pH se snížilo z 5,1 na 5,8 [1]. To přispělo k úplnější realizaci potenciálu produktivity odrůd plodin a zvýšení návratnosti hnojiv ve smyslu zvýšeného výnosu. Od roku 1994 byly pozastaveny práce na fosforitu a vápnění půd a používání minerálních hnojiv se snížilo více než 10krát a organických hnojiv 5krát. V průměru za roky 20062010-1,7. saturace osevních postupů organickými hnojivy byla 12 t/ha a minerálními hnojivy – 2010 kg/ha. To ovlivnilo úrodnost půdy. Do roku 16,5 se obsah fosforu snížil na 9,9 a draslíku na 100 mg/1976. Docházelo k trendům okyselování půdy a snižování obsahu humusu. Výzkum provedený na Mari State University v letech 1990-1. pod vedením V.M. Shorin, bylo zjištěno, že pro zvýšení obsahu dostupného fosforu v půdě o 100 mg/45 g je nutné přidat 2 kg/ha P5O30 a 13 kg/ha draslíku kromě odstranění plodinou. . Bezdeficitní bilance humusu v půdě je zajištěna při nasycení osevního postupu hnojem v množství 15-2 t/ha [3]. Farmy zatím takové možnosti nemají. To znamená, že proces degradace půdy pokračuje a situace se v nejbližší době nezlepší. Rozvoj komplexu agrochemických, agrotechnických, sanačních, fytosanitárních, protierozních a rekultivačních opatření, která regulují úrodnost zemědělských půd, je nejdůležitějším vědeckým a praktickým problémem agrochemie [XNUMX].
Metodologie. Studium vlivu systémů zpracování půdy a hnojení na úrodnost půdy a produktivitu zemědělství
kulturní plodiny byly prováděny v letech 1990-1997. na experimentálním poli Mari State University, která se nachází v areálu zemědělské výroby Niva. Půda pokusného pozemku je sodno-středněpodzolová, středně hlinitá, málo humózní, na písčité pokryvné hlíně. Před zahájením experimentu měl tyto agrochemické parametry: pHsol – 5,8, Hg – 1,9 mEq/100 g, 8bas. — 10,0 mEq/100
g, obsah humusu – 1,85 %, snadno hydrolyzovatelný dusík -7,0 mg/100 g, mobilní formy fosforu -15,0 a draslíku – 13,0 mg/100 g půdy. Výzkum byl proveden v osevním postupu: 1 – vikve-ovesná směs, 2 – ozimé žito, 3 – brambory, 4 – ječmen. Minerální hnojiva byla aplikována v množství 4 t/ha zrna ozimého žita a ječmene, 30 t/ha hlíz brambor. Během dvou střídání plodin byly přidány živiny (kg
d.v./ha) Н680Р365К690. Rašelinový hnůj kompost byl použit jako organické hnojivo. Aplikován byl v prvním střídání osevního postupu u brambor v dávce 80 t/ha. Živiny (kg a.i./ha) H6ooP45bK4o8 byly přidány s kompostem.
Vliv typu střídání plodin a hnojiv na úrodnost půdy a produktivitu plodin byl studován na experimentálním poli umístěném v zemědělském podniku Prigorodnoye. Zkušenosti jsou zařazeny do registru Geografické sítě experimentů s hnojivy a jinými agrochemikáliemi. V letech 2002-2008 Proběhlo první střídání plodin. Dvoufaktorový experiment byl založen na principu plného faktoriálního experimentu metodou split plot. Opakování možností v experimentu je trojí, jejich umístění je systematické. Celková plocha pozemku je 90 m2, účetní plocha 52 m2. Střídání plodin v osevním sledu je následující: úhor, ozimé žito, brambory, ječmen s jetelem, jetel, ozimá pšenice, ječmen. V rušných a zelených hnojištích byla pěstována směs vikve a ovsa. Zelená hmota z úhoru (120 c/ha) byla použita jako řezné zelené hnojení. U zeleného hnojení bylo přidáno 70 kg/ha dusíku, 34 kg/ha fosforu a 84 kg/ha draslíku. Minerální hnojiva byla aplikována ručně podle experimentálního schématu. U ozimého žita byl aplikován N90P30K90 (v dávce 4 t/ha zrna); pro brambory – K90Р70К110 (na základě 25 t/ha hlíz); pro ječmen – K35K40 (na základě 3 t/ha zrna); pod jetelem – RTO nebyly zavedeny; pro ozimou pšenici – K30K45 (na základě 3 t/ha zrna); pro ječmen – N30 (na základě 2 t/ha zrna). Hnůj byla aplikována v roce 2002 pro ozimé žito v dávce 60 t/ha. Množství živin zavedených při střídání plodin minerálními hnojivy odpovídalo jejich obsahu v 60 t/ha hnoje a činilo H275P100K285. Půda pokusného pozemku je sodno-středněpodzolová, středně hlinitá, málo humózní, na písčitém, nekarbonátovém pokryvu středně hlinité. Před výsadbou měla tyto agrochemické ukazatele: pHsol – 6,0, Ng – 1,6 mEq/100 g půdy, 8bas. — 13,1 mEq/100 g půdy, obsah humusu — 1,97 %, snadno hydrolyzovatelný dusík -7,3 mg/100 g
půda, mobilní formy fosforu – 33,7 a draslíku – 19,4 mg/100 g půdy.
Výsledky a jejich diskuse. Hnojiva a systémy kultivace půdy hrají důležitou roli při zachování úrodnosti půdy [4]. Studie, které jsme provedli na experimentálním poli GI v areálu zemědělské výroby Niva, ukázaly, že použití kombinovaného zpracování půdy v osevním postupu ve srovnání s roční orbou zajistilo snížení míry mineralizace humusu a zvýšilo využití rašelinového kompostu. obsah humusu v půdě (tabulka 1).
1. Obsah humusu, %, podle možností zpracování půdy a
hnojiva (konec druhého střídání plodin, 1997)
Možnost experimentu Před zahájením experimentu 1990 Kultivace půdy
Bez hnojiv 1,85 1,72 1,75
^80P365Kyo90 1,85 1,71 1,75
TNK, 80 t/ha С^600Р456К408) 1,85 1,96 2,08
Při tradičním zpracování půdy byl pokles obsahu humusu v půdě o 0,9 % a při kombinovaném zpracování půdy o 0,7 % ročně. Při výpočtu bilance humusu v osevním postupu je tedy nutné vzít v úvahu, jaké technologie se při pěstování plodin používají a jaký systém obdělávání půdy se používá. Výhoda kombinovaného zpracování půdy oproti roční orbě se projevila i v produktivitě osevních postupů (tab. 2). Sběr obilných jednotek pro první a druhý turnus osevního postupu byl vyšší u kombinovaného zpracování půdy. Celkem za dvě střídání osevního postupu ve variantě bez hnojiv při orbě činila 20,86 a při kombinovaném zpracování půdy – 21,39 t.e./ha. Ve variantě s vypočtenými dávkami minerálních hnojiv 27,34 a 29,72 t zrna/ha.
2. Produktivita střídání plodin, t.e./ha, podle experimentálních možností
Možnost Léčba 1. rotace 2. rotace Celk
půdní zkušenosti (1990-1993) (1994-1997) pro dva
Bez orby 10,06 10,80 20,86
výhodné – Kombinované – 10,47 10,92 21,39
č.K Orba 11,81 15,53 27,34
Kombinovaná 13,04 15,68 29,72
Střídání plodin a hnojiva hrají důležitou roli při zachování úrodnosti půdy. Dokládají to údaje, které jsme získali v podmínkách stacionárního experimentu umístěného v zemědělském komplexu Prigorodnoye (tab. 3). V půdě bez použití hnojiv v osevním postupu s čistým úhorem se obsah humusu snížil z 1,97 na 1,76 %. Obsah humusu byl stejný ve variantě s přídavkem pokoseného zeleného hnojení. V půdě bez hnojiv v osevním postupu se zabraným úhorem byl jeho obsah 1,80 a se zeleným hnojením 1,82 %. Vliv minerálních hnojiv na obsah humusu v půdě je nevýznamný. V sedmipolném osevním postupu, jehož jedno z polí bylo obsazeno jetelem, zajistila aplikace 60 t/ha hnoje udržení humusu v půdě na výchozí úrovni. Jeho obsah v půdě se pohyboval od 1,96 % v osevním postupu s čistým úhorem do 2,02 % v osevním postupu se zeleným hnojením ladem. Kombinované použití minerálních hnojiv a hnoje zajistilo výrazné zvýšení obsahu humusu v půdě. Jeho nejvyšší obsah, 2,1 %, byl v půdě osevních postupů se zabraným a zeleným hnojením úhorem. V průběhu let výzkumu se v nehnojené půdě osevního postupu s čistým úhorem snížil obsah humusu o 0,21 %, při obsazeném úhoru o 0,17 % a při zeleném hnojení úhorem o 0,15 %. Míry mineralizace humusu za rok byly 1,5, 1,2 a 1,1 %.
3. Vliv hnojiv a typu střídání plodin na obsah humusu v
půda na konci střídání, %(1) a produktivita střídání plodin, _t s.e./ha (2)_
Možnost Clean Clean Busy Green Hnoj
zkušenosti úhorů, zimní úhor + sečení úhorů, zimní úhor, zimní úhor
žito, brambory, ječmen, zelené hnojení, ozimé žito, brambory, žito, brambory, ječmen, žito, brambory, ječmen, jetel,
jetel, ječmen, jetel, ozimá pšenice
ozimý jetel, ozimá pšenice, ječmen
pšenice, ozimá pšenice – pšenice,
ječmen nitsa, ječmen ječmen
1 2 1 2 1 2 1 2
Bez 1,76 12,42 1,76 12,55 1,80 13,71 1,82 13,46
č. K 1,74 15,91 1,75 16,16 1,77 17,87 1,79 17,23
Hnůj 1,96 16,06 1,97 17,04 2,00 18,18 2,02 17,54
č.K+hnůj 2,01 18,47 2,05 19,33 2,10 20,30 2,10 19,86
Obsah snadno hydrolyzovatelného dusíku v půdě se do konce osevního postupu zvýšil u všech variant. Za příčinu nárůstu je třeba považovat pozitivní dopad jetele, který byl pěstován v roce 2006. Nejnižší obsah snadno hydrolyzovatelného dusíku (7,5 mg/100 g) byl v půdě bez hnojení při osevním postupu čistým úhorem a nejvyšší (9,9 mg/100 g) při použití chlévské mrvy v střídání plodin s obsazeným úhorem. Ke konci střídání plodin došlo k výraznému poklesu obsahu mobilních forem fosforu a draslíku v půdě. Důvodem byla negativní bilance prvků v střídání plodin. Bez použití hnojiv se obsah fosforu v půdě snížil z 33,7 na 18,0-20,1 mg/100g. Při použití MRA byl jeho obsah v půdě 22,123,5 a při použití hnoje 20,6-22,2 mg/100g. Nejvyšší obsah dostupného fosforu v půdě 25,8-27,2 mg/100 g byl pozorován při kombinovaném použití MRA a hnoje. Obsah dostupného draslíku v nehnojené půdě se snížil z 19,4 na 9,6-10,5 mg/100 g. Při použití kejdy v osevním postupu se zvýšil na 13,1 a ve variantě s MPK na 15,5 mg/100 g. Nejvyšší obsah draslíku v půdě bylo při kombinovaném použití statkových hnojiv a minerálních hnojiv a činilo 15,5-16,3 mg/100 g. Porovnáním obsahu živin v půdě se systémy minerálních a organických hnojiv lze konstatovat, že do konce střídání plodin u dusíku to bylo přibližně stejné, ale u fosforu a draslíku odlišné. Půda ve variantách s MRK obsahovala o 0,9-2,3 mg/100 g fosforu a o 0,7-3,3 mg/100 g draslíku více než u variant s hnojem. Reakce půdního prostředí do konce osevního postupu se u variant s MRC snížila z 6,0 na 5,75,8 u variant s MRK, resp.
Vyúčtování výnosů ukázalo, že sečení zeleného hnojení zvýšilo výnos pouze ozimého žita. Zaorání veškerého hnojiva na zelené hnojení mělo pozitivní vliv na výnos ozimého žita, brambor a ječmene a použití minerálních hnojiv a statkových hnojiv mělo pozitivní vliv na všechny plodiny osevního postupu. Výpočet produktivity střídání plodin ukázal, že závisí na typu střídání plodin a aplikovaných hnojivech. Nejvyšší výnosy byly dosaženy v osevních postupech s obsazeným a zeleným hnojením ladem. Bez použití hnojiv byla sklizeň obilných jednotek 13,71 a 13,46 t/ha. Při použití minerálních hnojiv vzrostla užitkovost na 17,87 a 17,23 t.e./ha a statkových hnojiv na 18,18 a 17,54 t.e./ha. Při kombinovaném použití minerálních hnojiv a statkových hnojiv se produktivita střídání plodin zvýšila na 20,30 a 19,86 t.e./ha.
Závěr. Pro zachování úrodnosti půdy je vhodné pěstovat vytrvalé luštěniny v osevním postupu, používat kombinované zpracování půdy, odmítat čisté úhory a přejít na zelené hnojení.
zajištění nasycení orné půdy organickými hnojivy v osevních postupech s jetelem minimálně 8 t/ha.
1. Sychev V.G., Almetov N.S., Kozyrev A.S. Účinnost chemických látek na plodiny jarní pšenice v oblasti Volha-Vjatka – M.: VNIIA, 2009. – 160 s.
2. Shorin VM. Intenzifikace zemědělství v Mariské autonomní sovětské socialistické republice: referenční kniha. Yoshkar-Ola: Mari Book Publishing House, – 1990. – 244 s.
3. Koncepce rozvoje agrochemie a agrochemických služeb pro zemědělství v Ruské federaci na období do roku 2010 // (upraveno akademikem Ruské akademie zemědělských věd G.A. Romaněnkem) – M.: VNIIA, 2005.80 s.
4. Lykov A.M. Humus a půdní úrodnost. – M.: Moskva. Dělník, 1985.-192 s.
METODY ZACHOVÁNÍ PŮDNÍ úrodnosti A ZVYŠOVÁNÍ PRODUKTIVITY AGROCENÓZ V ZEMĚDĚLSTVÍ NECHERNOZEMICKÉHO PÁSMA
SI Novoselov, Mari State University, pl. Lenina 1, Ioshkar-Ola, Mari-El, 424001 Rusko
Pro udržení úrodnosti je vhodné pěstování víceletých luskovin, používání smíšených pěstebních technik, náhrada černého úhoru úhorem na zeleném hnojení a aplikace organických hnojiv do osevních osev jetele v dávce nejvýše 8 t/ha. sodno-podzolových půd.
Klíčová slova: úrodnost půdy, zpracování půdy, organická hnojiva, humus, střídání plodin, produktivita.
Hlavním cílem jakékoli zemědělské činnosti zahrnující pěstování rostlin je získat dobrou úrodu. Vysoké výnosy závisí na mnoha faktorech: vlastnosti půdy, optimální volba odrůd rostlin, péče o plodiny, správné používání technologií při pěstování plodin atd. Pro výrazné zvýšení výnosů je proto nutné provést následující soubor opatření.
Zvyšování úrodnosti půdy.
To lze provést několika způsoby.
- Aplikace hnojiva. Další živiny podpoří růst ovoce a rostlin, normalizují rovnováhu mikroprvků v půdě a zvýší odolnost plodin vůči proměnlivým povětrnostním podmínkám a různým chorobám.
- Aplikace pokročilých technologií a moderní zemědělské techniky v systému zpracování půdy. Různé techniky udrží horní vrstvu půdy úrodnou po delší dobu.
- Rozsáhlé meliorace. Patří sem odvodnění a zavlažování půd, jejich sádrovec a vápnění, zpevnění sypkého písku atd.
- Provádění protierozní opatření v boji proti ničení svrchních vrstev půdy.
Dodržování termínů setí plodin.
Výsledkem volby optimální doby setí bude vytvoření plodin odolných a konkurenceschopných vůči škůdcům, stejně jako snížení pravděpodobnosti rozvoje chorob rostlin a vysoké výnosy. Chcete-li určit optimální dobu setí, musíte:
- znát celkovou dobu vegetačního období rostliny a její soulad s klimatickým pásmem;
- dodržovat požadavky pěstovaných plodin na teplotu půdy a spotřebu vlhkosti;
- vzít v úvahu zaplevelení plodin.
Použití vysoce kvalitních semen, nejproduktivnějších odrůd a hybridů.
Na tom závisí realizace potenciálu konkrétní odrůdy plodiny. Semena nakupujte výhradně od důvěryhodných, renomovaných výrobců – zajistí dobrou klíčivost.
Správná péče.
Důležitým faktorem pro zvýšení produktivity je předseťové zpracování půdy, bránění, orba, včasné setí, ochrana rostlin před chorobami, škůdci a plevelem a pravidelná práce na zlepšení úrodnosti půdy. Ošetření sazenic rostlin retardéry, které mohou nejen urychlit růst, ale také výrazně usnadnit sklizeň, může také zvýšit produktivitu.
Dodržování střídání plodin.
Správné střídání plodin pomůže doplnit půdu živinami, lépe využít hnojiva, ochránit půdu před erozí a zabránit šíření škůdců, plevelů a chorob. Agronomové vědí, že plodiny by se měly navzájem střídat – tak se v půdě vytvoří optimální rovnováha živin, a proto se zvýší výnos následných plodin.
Předpovídání faktorů počasí.
Znáte-li charakteristiky klimatické zóny a dobu nástupu „kritických fází“ vegetačního období, můžete přijmout nezbytná opatření k ochraně rostlin. Například řada zemědělských plodin vyžaduje přezimování, proto se vysévají na podzim. Patří sem zimní odrůdy pšenice, žita, ječmene atd.
Kvalita zemědělských strojů.
Produktivita práce v oboru přímo závisí na množství a kvalitě zemědělské techniky. Vyplatí se aktualizovat opotřebované prvky včas, aby se zabránilo poruchám v zbytečném okamžiku. Pouze pomocí nepřetržitého provozu zařízení lze zvýšit výnosy plodin – nerovnoměrné a včasné zpracování vede nejen k prostojům zařízení a zbytečným časovým nákladům, ale také ke ztrátě značné části rostlinné produkce.
Zvýšení výnosu je řízený proces, který můžete samostatně řídit a v případě potřeby upravovat. Dodržujte základní doporučení, používejte pouze osvědčené produkty a přípravky a na konci sezóny budete moci sklízet bohatou úrodu.
