Otázka od našeho předplatitele Oksany:
Koupíme dům v obci s poměrně velkým pozemkem. Místo nebylo dva roky obděláváno a samozřejmě zarostlé trávou. Část pozemku chceme věnovat teplým záhonům a část s největší pravděpodobností oráme traktorem a necháme do jara. Ale nikdy předtím jsem nemusel řešit opuštěné pozemky. Tak jsem se chtěl zeptat, jak se nejlépe vypořádat s trávou (moc se mi nelíbila rada sousedů vypálit plevel speciálním přípravkem)? Jaký je nejlepší způsob kultivace půdy na podzim, protože plocha je příliš velká na to, aby se dala zrýt ručně?
PS Původně jsem plánoval osít alespoň část pozemku zeleným hnojením, ale je nepravděpodobné, že to bude možné v říjnu-listopadu a kromě toho bude nutné pozemek v každém případě nejprve zorat.
To může být užitečné:
- Jak zacházet s opuštěným místem?
- Kde začít s obděláváním půdy pro výsadbu v neobdělané oblasti?
- Jak zasadit rajčata na opuštěném pozemku?
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
10 komentářů 8 díky za otázku 10 oblíbené 127497 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
ADMINISTRÁTOR MaxNokia
Olga Voroněž 23. září 2014, 15:06
Poděkovat! Poděkoval jsi 21579
Otázka přidána do oblíbených
Добавить в избранное
Všechny odpovědi a komentáře (10)
23. září 2014, 15:37
Na základě svých zkušeností bych navrhoval plochu zorat a pokud možno vybrat plevel. Nechte to tak až do jara. To způsobí, že se trávníková půda začne rozkládat. Na jaře znovu orat a kultivovat. Poté můžete sázet brambory nebo zasít oves, žito nebo pšenici. Na podzim, po sklizni brambor nebo posekání žita, ovsa, pšenice, znovu orejte půdu. Aplikujte organické hnojivo. A příští rok dostanete plnohodnotný pozemek, připravený pro pěstování jakýchkoli plodin.
Naposledy upraveno 23. září 2014, 15:39
23. září 2014, 17:52
Jaký zázrak se vám podařil! Asi před 25 lety jsem měl také stejné štěstí, ale tehdy jsem neměl současné znalosti a vrhl jsem vše na světlo. Podle rady: na podzim a pak na jaře.
A po mnoho a mnoho let nepustila motyku a bojovala s plevelem. jaký je výsledek? Vše opět zarůstá trávou. Ale podle mého přání!
Neberte mé poznámky jako radu, udělal bych to takto.
Nejprve bych se rozhodl, co chci mít na webu. Samozřejmě velká zahrada, pokud to velikost pozemku, jeho dispozice, prostor, který dům zabírá, dovolí, tak bych na to vyčlenil tak deset set metrů čtverečních. Aby jabloně a rybíz nebyly přeplněné. Keře bych ale vyzdvihl zvlášť.
Pokud to klima dovolí, pak bych vysadil 4-5 třešní za každou švestku. Celkem 15 třešní a 3-4 švestky různých odrůd dle doby zrání. Byl by to malý třešňový sad.
Pokud jsou na pozemku určeném pro zahradu pahorky, pěstovaly by se na nich meruňky. A je docela možné, že bych zkusil Zhelezovův systém, kdy se semena peckovin vysévají poměrně často na trvalé místo a pak se vybírají životaschopné formy.
Zvláštní místo bych dal bobulovým keřům, stejně jako jabloním.
Nyní otázka zní: potřebujete orat pozemek, abyste si mohli založit zahradu? Nechtěl bych. Jednoduše bych odstranil drn na zamýšlených místech výsadby a připravil výsadbové jamky pro vše, co chci na zahradě pěstovat. Jen na rychlé zasazení zakoupených větviček na jaře.
Během dvou let na místě divoce rostl jednoletý plevel a zamořil vše kolem. Není vůbec potřeba s nimi bojovat. Pouhé posekání plochy vyžínačem nebo plotostřihem zničí téměř vše. A jimi potlačená tráva začne růst, skoro jako trávník, tedy obilniny.
Zatímco sazenice jsou malé, musíte sekat častěji a k odřezávání jednoletého plevele v kruzích kmenů stromů holou půdou použijte plochou frézu, nikoli motyku. Plocha pro ruční práci na zahradě ale bude minimální.
Bude snadné zalévat, i když budete muset chodit s kbelíky, dokonce za sebou nosit hadici nebo dokonce instalovat zavlažovače, protože pod nohama máte téměř trávník a nebudou tam žádné rozmočené nečistoty.
Pokud přijdou suché časy, můžete sekání zdržet, nechat trávu růst, ta zakryje půdu nad kořeny sazenic a pomůže jim přežít a pak vše posekat.
Bramborové pole lze zorat, pokud dodržujete tradiční metody pěstování. Nebo nemůžete orat, ale zasadit pod slámu, pokud je klima suché a horké. Brambory vyrostou a tráva pod slámou zmizí sama od sebe. Když ne všechny, tak hodně. Zbytek pole lze nyní zorat. A podle potřeby formujte lůžka.
Samostatně o zeleninových záhonech. Kolik těchto postelí potřebujete? 25 nebo jen pět? Pokud je to 25, pak zřejmě budete muset orat, protože je to jednodušší. Pokud je to 5, pak stojí za to odstranit trávník a ozdobit stěny postele nějakým materiálem, ale nestojí za to používat desky, je lepší použít břidlici. A drn opět vraťte na své místo, pouze obráceně, s kořeny nahoru. Kořeny přes zimu odumřou. A na jaře bude záhon připraven k výsadbě.
V létě budete muset sekat trávu, která poroste mezi řádky. Ale i toho se můžete zbavit. Pokud je pokryta silnou vrstvou černého filmu nebo mulče. Poté, co tráva mezi řádky odumře, můžete vymyslet něco na vylepšení cest, třeba i pohankové slupky nebo cokoli jiného, co mají sousední farmy nebo zpracovatelské závody.
Zahrada bude krásná, geometricky správná a snadno se s ní pracuje. Protože takové záhony již nebude třeba rýt nebo orat, postačí zpracování na plocho.
Určitě tam bude odpočinková zóna. Vyplatí se orat i toto místo? Je potřeba vyrovnat povrch, položit cestičky taky, ale místo, kde bude trávník nebo altán, by se udělalo technologií záhonů. Potřebujete záhon na konkrétním místě? Žádný problém. Odstraňte drn potřebné plochy a tvaru, oploťte ho hustým podkopaným plotem, aby plevel nelezl, a opět položte drn kořeny vzhůru nohama.
Výsev trávníkové trávy také není problém, jen je potřeba zavlačovat cestičky v určité vzdálenosti a vkládat do nich semínka a dobře je zalévat, lepší je použít postřikovače. Při příštím sečení trávy semena zakryjí, pod usušenou trávou celkem pohodlně vyraší.
Ušetřil bych se tedy zbytečné dřiny.
24. září 2014, 01:41
Díky za praktickou radu, teď se alespoň nebude bát se k místu přibližovat) Pokud jde o zoranou půdu a převrácené drny, vyplatí se je ošetřovat EM přípravky? Nebo to není vhodné pro opuštěné pozemky?
24. září 2014, 08:41
Pokud jste měli hodně trávy a po orání zbylo hodně organické hmoty, pak vám tento lék pomůže. A pokud se zbavíte rostlin, pak bakterie a plísně nebudou mít co jíst a vy to budete jen plýtvat.
24. září 2014, 12:52
A kdy je v mém případě lepší použít lék EM – na podzim nebo na jaře?
3. května 2015, 13:00
Když teplota půdy není nižší než 15 stupňů. Jinak jsou EM k ničemu. A na podzim nebo na jaře je to jedno.
24. září 2014, 18:02
Oksano, také přidám své myšlenky do obecné sbírky myšlenek a nápadů. Dvakrát jsem měl zkušenost s výstavbou opuštěné vesnice. Poprvé to bylo až 24 akrů, nyní je to skromnější – pouze 16. Což se podle mých zkušeností zdá důležité (toto také není rada – spíše přemýšlení nahlas).
1. Co již na stránkách roste. Pokud si koupíte dům ve vesnici, je nepravděpodobné, že k němu bude přiléhat otevřené pole – s největší pravděpodobností tam již jsou nějaké výsadby: ovocné stromy, keře bobulovin, trvalé okrasné plodiny (alespoň něco, co zbylo od starých majitelů, pravděpodobně). A může být hned problematické posoudit, co s tímto „dědictvím“. Je potřeba alespoň hlídat sezonu, pozorovat, hodnotit, sami se rozhodovat, co si ponechat, co přesadit, co odstranit a podobně. No, a podle toho se po cestě také začíná upravovat rozvržení webu.
Tam, kde je plocha staré výsadby, stačí nejprve trávu posekat – až si na to zvyknete, pochopíte, co zde chcete vidět
2. Vlastní schopnosti pro rozvoj území. Je dobré, když máte sílu a zdroje, abyste zvládli a podpořili všechno najednou. Například nyní spravuji svou výměru sám – je jasné, že je fyzicky nemožné postarat se o všechno najednou. Proto je území rekultivováno z trávy a zvelebováno postupně, krok za krokem.
Jde o to, že se vám může stát, že se vám nepodaří urvat kousek hned. Zaorali to, ale na výsev a následnou péči o výsadbu nebyl čas. Ukazuje se, že čas, úsilí a peníze byly zbytečné. Je lepší jednoduše takové plochy pravidelně sekat, dokud na ně nedosáhnou ruce.
3. Máte plán? ) Skoro jako ve staré karikatuře)) Naprosto souhlasím s Verou – neměli byste dělat práci navíc, pokud se před tím můžete zachránit. Pokud okamžitě pochopíme, co a kam chceme umístit, jednáme na základě plánovaného plánu. Pokud jsou myšlenky stále vágní (stále je upřesňuji)) – ovládáme to, co jsme již jasně představili, a zbytek opět jen sekáme a čekáme, až naše myšlenky dozrají.
Mimochodem, nemusíte ho sekat – můžete ho zakrýt hustým mulčovacím materiálem (černá spunbond, černá fólie, lepenka, silná vrstva slámy atd.). Dokud bude půda nějakou sezónu stát pod takovým „kožíškem“, problém, co s trávou, sám zmizí.
23 listopad 2015, 13: 22
Zajímalo by mě, co jste s webem udělali a co se stalo?
28. srpna 2017, 12:57
Kdysi jsem se setkal s takovým problémem. Hodně jsem přemýšlel a nakonec jsem si pronajal speciální vybavení. Nebylo to moc drahé, takže si myslím, že je to nejlepší volba.
29. října 2019, 13:19
Mám panenskou půdu, v půlce října zaoranou, přesto jsem zasel zelené hnojení, vikev s ovsem a řepku. Řepku jsem zasel dnes, část zaseji později, až dokoupím semena, protože výpočet je jiný než na obalu, 25 gramů na mXNUMX.
Na tomto pozemku o rozloze 4.5 a 1.5 akru budu mít květinovou a zeleninovou zahradu.
Nyní je zaorána přes plevel (pelyněk zde roste již desítky let) a ručně oseta zeleným hnojením a mírně srovnána hráběmi. Je snadné vyrovnat 1.5 akru hráběmi, ale 4,5 je obtížnější, takže hledám mobilní vybavení, něco jako elektrické hrábě)
Na jaře uvidím, co se bude dít na webu. Vzhledem k tomu, že se zelené hnojení vysazuje pozdě, podle letních obyvatel je podle popisu výrobce přijatelné, tedy do pozdního podzimu.
Tráva a oddenky zůstaly v zemi, protože ji Kajman prooral, když předtím motorovým pluhem proředil houštiny kořenů.
Zanechte prosím komentář
Přidejte komentář k příspěvku
Nvalerevna 4. října 2016, 05:18
Ahoj. Připravujeme koupi pozemku. A už jsem měl v plánu udělat vysoké teplé záhony na zeleninu. Nakonec ale vybrali lokalitu s absolutně nedotčenou půdou. Dlouhá léta odpočívala, nic se na ní (kulturně) nesázelo. Pouze tráva.
keryaml 20. června 2023, 14:16
Ahoj! Náš pozemek sousedí s opuštěným místem (majitelé bydlí v jiném městě a nevystupují tam), pozemek sousedů je celý zarostlý javory a jinými plevelnými keři a chmelem. Stromy už vyrostly natolik, že začaly lámat plot.
MaxNokia 14. března 2015, 05:08
Otázka od naší předplatitelky Galiny: Koupili jsme daču s opuštěným pozemkem. Na pozemku jsou staré jabloně a prořezávané stromy (cca 30 let). Jak stříkat stromy a keře na jaře? Nevíme, jestli jsou stromy nemocné, protože jsme pozemek koupili v zimě. Bylo to na podzim.
MaxNokia 19. března 2015, 05:59
Otázka od našeho předplatitele Andrey: Nevím, co mám dělat. Zahrada je v opuštěném stavu, už 12 let se o ni nikdo nestará. Mnoho jabloní, jako na fotografii, má již 3 nebo 4 kmeny, produkují spoustu pilin. Co dělat, když už umírá na jabloních.
mashamalasha 19. května 2016, 08:39
Přátelé! Prosím řekni mi. Je zde opuštěný areál, který se již začal postupně milovat a zvelebovat. Před dvěma týdny 🙂 Chci tam alespoň trochu zasadit rajčata, abych mohl v létě jíst salát. Proto na jaře, jakmile roztaje sníh.
Gurkova72 18. května 2017, 10:55
Dobré odpoledne Dostali jsme pozemek pro individuální bytovou výstavbu jako velká rodina ve městě Uljanovsk, pozemek 15 akrů v poli! Nejsou zde žádné silnice ani komunikace, ale existuje velká touha na tomto místě něco zasadit. Řekněte mi prosím, jaké plodiny jsou možné.
Prohlédněte si všechny materiály o opuštěném místě: Vidět vše
„Zasaženy byly všechny zemědělské ústavy a akademie v blízkosti měst. V letech 2009-2010 Začaly nám být odebírány úrodné půdy na stavbu chat, nových budov a chat,“ říká AiF s bolestí v hlase. Georgy Yaroshevich, doktor zemědělských věd, ředitel Pskov Research Institute of Agriculture. „Z našeho ústavu bylo odebráno více než 150 hektarů, na kterých jsme pěstovali obilniny a vytrvalé trávy. Byly zde i pastviny pro dobytek. Teď jsou na bývalé orné půdě výškové budovy a chtějí nám sebrat nové parcely. “
Ještě více utrpěl Výzkumný ústav zemědělství jihovýchod, který sídlí v Saratově – bylo mu odebráno 400 hektarů. „Bytová výstavba navíc probíhá pouze na 141 hektarech. Zbytek je nečinný, odebrán „pro budoucnost“. Nedávno jsem se dozvěděl, že na jednom z bývalých pozemků o rozloze 32 hektarů vyroste zábavní park. Horská dráha je zřejmě potřeba více než zajištění potravinové bezpečnosti a ekonomické nezávislosti země, říká Alexander Pryanishnikov, profesor Ruské akademie věd, ředitel Výzkumného ústavu zemědělství jihovýchodu. — V Rusku je 42 chovatelských středisek, naše je jedno z nejstarších, loni oslavilo 105. výročí. Dnes je každý desátý hektar ruské orné půdy oset odrůdami vybranými naším ústavem. Jedná se o jarní a ozimou pšenici, proso a ječmen, které jsou jedinečné svou odolností vůči suchu. Mezitím se nám snaží sebrat dalších 150 hektarů, na kterých se během minulého století experimentovalo. Důsledky takového jednání uvidíme za 5-10 let, ale to už bude pozdě. Cizinci rychle ovládnou trh se svými odrůdami obilí, které se pro naši zónu rizikového zemědělství vůbec nehodí, což je zřejmé i laikům. Tak proč pokračují v dláždění cesty pro budoucnost zemědělství země?
Nová “panenská půda”
Úřady zahájily velkou pozemkovou reformu. Těm, kteří půdu obsadili, ale využívají ji k jiným účelům nebo ji zcela opustili, budou jejich pozemky zabaveny a dány do veřejné dražby. Na Dálném východě se začnou rozdělovat volné hektary. Co ještě je potřeba k tomu, aby pole zarostlá plevelem a keři znovu rostla?
Mluví o tom Andrey Guskov, předseda dozorčí rady Svazu pozemkových manažerů Ruska, člen vědeckého poradního sboru při Veřejné komoře Ruské federace.
Nezasévají a nesklízejí?
— Územní rozvoj je dnes jedním z nejdůležitějších úkolů naší země. Podívejte se: kromě obranného průmyslu je jediným rostoucím sektorem naší ekonomiky zemědělský průmysl. V době, kdy ostatní klesají, rostla o 3 %. Za poslední rok jsme vyvezli zemědělské produkty za 20 miliard dolarů a snížili jsme dovoz potravin ze 40 na 27 miliard dolarů. Začali jsme pracovat na pozemcích a okamžitě přicházely zakázky ze strojírenského průmyslu. Poptávka po domácích traktorech a kombajnech je nyní taková, že se tvoří fronty. Továrny jsou plně vytížené. Ale oni zase nakupují kovy, obráběcí stroje, zařízení – růstový efekt se rozšiřuje i na další průmyslová odvětví. Zemědělství může strhnout významnou část ruské ekonomiky.
Úřady to vidí a navrhují celý balík pozemkových reforem. Podle ministerstva zemědělství je v Rusku 386,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Z toho polovinu – 196,1 milionu hektarů – tvoří půda, tedy orná půda, pastviny atd. 56 milionů hektarů této půdy není využíváno k určenému účelu. Z toho je 19,4 milionu hektarů v soukromém vlastnictví občanů a firem.
Pozemková reforma se týká i konfiskace zemědělské půdy nedbalým vlastníkům. Věřím, že Státní duma v nadcházejících měsících přijme odpovídající návrh zákona v souladu s pokyny prezidenta země.
Tento dokument zkracuje dobu kontroly využívání půdy z 5 na 3 roky: během těchto tří let musí být lokalita vybudována a využívána k zamýšlenému účelu. Byl vytvořen seznam značek, které poskytují důvody pro konfiskaci půdy. Pokud se například neobdělává 30 % plochy: půda není připravena k setí, není zaseto a plodina není sklizena. Nebo pokud je 10 % lokality zarostlé plevelem a lesem, pastviny nejsou posekané a veterináři nepotvrdí, že tam je stádo. Další příklady: zahrady se neprořezávají, budovy pro hospodářská zvířata a dělníky se rozpadají a nejsou využívány k zamýšlenému účelu.
Pokud jsou taková porušení zaznamenána, návrh zákona navrhuje, aby byla vlastníkovi pozemku uložena poměrně závažná pokuta – až 15 % z hodnoty katastru. Poté má rok na nápravu situace. Pokud se během této doby nic nezmění, půda bude buď zabavena, nebo se z ní zvýší daň.
Návrat do oběhu
Podle našich odhadů může být zabaveno nejméně 25 milionů hektarů půdy. Návrh zákona navrhuje dát tyto pozemky do dražby se snížením ceny, maximálně však o 30-40 % z hodnoty katastru. Pokud se nenajdou kupci, stát je povinen pozemek vykoupit. Pak se ale ukáže, že nedbalý vlastník se obohatí i na úkor státu – vždyť katastrální hodnota je v mnoha krajích značně nafouknutá. A na to v místních rozpočtech nejsou peníze.
Veřejná komora proto po přezkoumání návrhu zákona navrhla snížit náklady na odkup na výši vládních nákladů na organizaci aukce. A abychom nezaplnili státní pozemkovou banku hektary navíc, navrhli jsme druhé měřítko vlivu – progresivní daň. Vlastník, který pozemek nevyužívá, ale ani ho nechce za nic prodat, zaplatí do pokladny nejprve 1,5 % z hodnoty katastru, poté 4,5 %. Pokud se půda neobdělává do 4 let – 6% a poté – 7,5%. Ministerstvo financí se domnívá, že tím bude porušeno prezidentské moratorium na zvyšování daní pro podniky. Ale věříme, že tomu tak není: Zvýší se daně nikoli pro podnikatele, ale pro kupce pozemků, kteří nic nedělají.
Dále navrhujeme osvobodit od daně dlouhodobě nevyužívané zemědělské pozemky po dobu 5 let a znovu uváděné do oběhu.
Projekt alokace volných hektarů na Dálném východě je zaměřen nejen na zemědělskou půdu, ale také na lesnictví. A pokud se projekt ukáže jako úspěšný, je poptávka po parcelách, začnou vznikat nové farmy, pak se může rozšířit na další nezastavěná území – Transbaikalia, Ural a Non-Black Earth Region. To je více než polovina území země. Tuto možnost již úřady neformálně projednávají.
Dalším problémem je zástavba pozemků v okolí velkých měst. Je třeba je zachránit. Hrozbu vytváří další návrh zákona – o přechodu od dělení pozemků na kategorie k územnímu zónování, navržený Ministerstvem hospodářského rozvoje a zaslaný k přepracování. Podle našich odhadů se v rizikové zóně – tzv. „žlutém pásu“ (analogicky s lesy – „zelený pás“ měst) nachází asi 2 miliony hektarů, které mohou obyvatele nasytit čerstvými potravinami. Pod Ministerstvem hospodářského rozvoje nebo Veřejnou komorou bude vytvořena pracovní skupina, která je určena k řešení problémů těchto pozemků. Rozhodně je potřeba je zachovat.
