Jaký je rozdíl mezi perlitem a vermikulitem?

V návaznosti na téma pěstebních substrátů si dnes povíme něco o dvou přírodních minerálech, které si našly své místo v domácím zahradnictví – perlitu a vermikulitu.

Popis a původ

Perlit (francouzsky perlit, od perle – perla) je hornina sopečného původu. Na okraji lávového proudu, v místech primárního kontaktu magmatických tavenin a zemského povrchu, vzniká v důsledku prudkého ochlazení lávy vulkanické sklo – obsidián. Následně obsidiánem proniká podzemní voda, dochází k hydrataci a vzniká perlit. Perlit se vyznačuje drobnou koncentricko-skořápkovou strukturou, podél které se rozpadá na zaoblená jádra (perly), připomínající perly s charakteristickým leskem.

Vermikulit (z latinského vermiculus – červ) je minerál ze skupiny hydromiků s vrstevnatou strukturou. Jedná se o velký lamelový krystal zlatožluté nebo hnědé barvy. Při zahřátí tvoří desky červovité sloupce zlaté nebo stříbrné barvy s příčným dělením na tenké šupiny (expandovaný vermikulit). Spálené masy vermikulitu volně plavou na hladině vody.

Příznivé vlastnosti perlitu a vermikulitu

1. Oba substráty mají vysokou savost: perlit dokáže absorbovat tekutiny až do 400 % své vlastní hmotnosti a vermikulit – až 530 %. Proto jejich přidání do půdních směsí vytváří optimálně vlhké prostředí pro výživu kořenů rostlin.
2. Optimalizujte výměnu půdního vzduchu. Podporou jeho kypřenosti zajišťují tyto složky substrátu přístup kyslíku a dusíku ze vzduchu ke kořenům rostlin, což má příznivý vliv na vývoj kořenového systému a růst rostliny jako celku.
3. Biologicky stabilní: nepodléhají rozkladu a hnilobě pod vlivem mikroorganismů a nejsou příznivým prostředím pro hmyz a hlodavce. Přidáním perlitu a/nebo vermikulitu do půdy se inhibuje rozvoj škůdců, plísní a hub v půdě.
4. Chemicky inertní – neutrální vůči působení zásad a slabých kyselin.
5. Chraňte rostliny před nadměrným přehřátím a podchlazením. Struktura perlitu s nízkou tepelnou vodivostí zajišťuje stabilizaci teploty půdy v případě náhlých změn povětrnostních podmínek.
6. Perlit a vermikulit jsou materiály šetrné k životnímu prostředí a sterilní, netoxické a neobsahují těžké kovy./li>

Jak vidíte, perlit a vermikulit mají podobné vlastnosti, ale vermikulit má díky své šupinaté struktuře lepší provzdušňovací vlastnosti než perlit. A vermikulit, opět na rozdíl od perlitu, je schopen iontové výměny – na povrchu jeho granulí se zadržují živné prvky hnojiv, které se uvolňují postupně s přihlédnutím k potřebám rostlin, jejichž kořeny mají stejně vysokou schopnost iontové výměny. To vytváří příznivé klima pro výživu kořenového systému.

Proto je vhodné kombinovat perlit a vermikulit – první zadržuje vlhkost, ale nezachovává živiny, zatímco druhý má vysoké provzdušňovací vlastnosti a plní roli malé „spíže“, kde jsou živiny, které rostlina ještě nepotřebuje, ale bude určitě potřebovat, lze skladovat.

Aplikace perlitu a vermikulitu

• Ve své čisté formě – pro zakořenění řízků, klíčení semen a pěstování sazenic. Vzhledem k tomu, že oba substráty nejsou vhodné pro život mikroorganismů a plísní, zabraňuje se tak výskytu různých hniloeb a chorob, což je důležité zejména v první fázi vývoje rostlin.
• Jako samostatný hydroponický substrát. Běžnou aplikací je smíchání perlitu a vermikulitu v poměru 50/50.
• Přidává se do půdních směsí v různých poměrech, zvyšuje jejich pórovitost, kyprost a normalizuje vlhkost. V procentech se podíl perlitu/vermikulitu může lišit od 10 % do 50 %. To závisí na vlastnostech použité půdy. Pokud se jedná o lehké půdy (například z rašeliniště), může být procento vermikulitového perlitu nižší, protože půda je již poměrně „prodyšná“, ale vyžaduje zvýšenou kapacitu vlhkosti. Pokud máte hustou, mastnou černozem, pak vysoký podíl perlitu/vermikulitu ji učiní lehčí a prodyšnější.
• Používá se pro skladování oddenků, cibulí a hlíz. V důsledku zachování optimální tepelné bilance a normální výměny plynů cibulky nehnijí, nevyvíjejí se houby a další choroby.

Pár triků “pod oponou”

Perlit lze použít k regulaci vlhkosti ve sklenících a sklenících. Perlit položte na ploché plechy ve vrstvě 8-10 cm a zalijte vodou. Voda z povrchu perlitu se bude postupně odpařovat a efekt nebude tak letmý jako po nástřiku. Pokud je třeba snížit úroveň vlhkosti, plechy na pečení se suchým perlitem se s tímto úkolem snadno vyrovnají.

Jemný perlitový písek vytváří velké množství prachu, který má nepříznivý vliv na plíce a oči. Perlit by se proto měl před použitím navlhčit vodou z rozprašovače a lépe se s ním pracuje v respirátoru nebo masce. Pokud se vám prach dostane do očí, důkladně je vypláchněte vodou.

Mějte na paměti, že nadměrné přidávání vermikulitu může vést ke zvýšení kyselosti půdy, protože je mírně zásaditá.

V návaznosti na téma pěstebních substrátů si dnes povíme něco o dvou přírodních minerálech, které si našly své místo v domácím zahradnictví – perlitu a vermikulitu.

Popis a původ

Perlit (francouzsky perlit, od perle – perla) je hornina sopečného původu. Na okraji lávového proudu, v místech primárního kontaktu magmatických tavenin a zemského povrchu, vzniká v důsledku prudkého ochlazení lávy vulkanické sklo – obsidián. Následně obsidiánem proniká podzemní voda, dochází k hydrataci a vzniká perlit. Perlit se vyznačuje drobnou koncentricko-skořápkovou strukturou, podél které se rozpadá na zaoblená jádra (perly), připomínající perly s charakteristickým leskem.

Vermikulit (z latinského vermiculus – červ) je minerál ze skupiny hydromiků s vrstevnatou strukturou. Jedná se o velký lamelový krystal zlatožluté nebo hnědé barvy. Při zahřátí tvoří desky červovité sloupce zlaté nebo stříbrné barvy s příčným dělením na tenké šupiny (expandovaný vermikulit). Spálené masy vermikulitu volně plavou na hladině vody.

Příznivé vlastnosti perlitu a vermikulitu

1. Oba substráty mají vysokou savost: perlit dokáže absorbovat tekutiny až do 400 % své vlastní hmotnosti a vermikulit – až 530 %. Proto jejich přidání do půdních směsí vytváří optimálně vlhké prostředí pro výživu kořenů rostlin.
2. Optimalizujte výměnu půdního vzduchu. Podporou jeho kypřenosti zajišťují tyto složky substrátu přístup kyslíku a dusíku ze vzduchu ke kořenům rostlin, což má příznivý vliv na vývoj kořenového systému a růst rostliny jako celku.
3. Biologicky stabilní: nepodléhají rozkladu a hnilobě pod vlivem mikroorganismů a nejsou příznivým prostředím pro hmyz a hlodavce. Přidáním perlitu a/nebo vermikulitu do půdy se inhibuje rozvoj škůdců, plísní a hub v půdě.
4. Chemicky inertní – neutrální vůči působení zásad a slabých kyselin.
5. Chraňte rostliny před nadměrným přehřátím a podchlazením. Struktura perlitu s nízkou tepelnou vodivostí zajišťuje stabilizaci teploty půdy v případě náhlých změn povětrnostních podmínek.
6. Perlit a vermikulit jsou materiály šetrné k životnímu prostředí a sterilní, netoxické a neobsahují těžké kovy./li>

Jak vidíte, perlit a vermikulit mají podobné vlastnosti, ale vermikulit má díky své šupinaté struktuře lepší provzdušňovací vlastnosti než perlit. A vermikulit, opět na rozdíl od perlitu, je schopen iontové výměny – na povrchu jeho granulí se zadržují živné prvky hnojiv, které se uvolňují postupně s přihlédnutím k potřebám rostlin, jejichž kořeny mají stejně vysokou schopnost iontové výměny. To vytváří příznivé klima pro výživu kořenového systému.

Proto je vhodné kombinovat perlit a vermikulit – první zadržuje vlhkost, ale nezachovává živiny, zatímco druhý má vysoké provzdušňovací vlastnosti a plní roli malé „spíže“, kde jsou živiny, které rostlina ještě nepotřebuje, ale bude určitě potřebovat, lze skladovat.

Aplikace perlitu a vermikulitu

• Ve své čisté formě – pro zakořenění řízků, klíčení semen a pěstování sazenic. Vzhledem k tomu, že oba substráty nejsou vhodné pro život mikroorganismů a plísní, zabraňuje se tak výskytu různých hniloeb a chorob, což je důležité zejména v první fázi vývoje rostlin.
• Jako samostatný hydroponický substrát. Běžnou aplikací je smíchání perlitu a vermikulitu v poměru 50/50.
• Přidává se do půdních směsí v různých poměrech, zvyšuje jejich pórovitost, kyprost a normalizuje vlhkost. V procentech se podíl perlitu/vermikulitu může lišit od 10 % do 50 %. To závisí na vlastnostech použité půdy. Pokud se jedná o lehké půdy (například z rašeliniště), může být procento vermikulitového perlitu nižší, protože půda je již poměrně „prodyšná“, ale vyžaduje zvýšenou kapacitu vlhkosti. Pokud máte hustou, mastnou černozem, pak vysoký podíl perlitu/vermikulitu ji učiní lehčí a prodyšnější.
• Používá se pro skladování oddenků, cibulí a hlíz. V důsledku zachování optimální tepelné bilance a normální výměny plynů cibulky nehnijí, nevyvíjejí se houby a další choroby.

Pár triků “pod oponou”

Perlit lze použít k regulaci vlhkosti ve sklenících a sklenících. Perlit položte na ploché plechy ve vrstvě 8-10 cm a zalijte vodou. Voda z povrchu perlitu se bude postupně odpařovat a efekt nebude tak letmý jako po nástřiku. Pokud je třeba snížit úroveň vlhkosti, plechy na pečení se suchým perlitem se s tímto úkolem snadno vyrovnají.

Jemný perlitový písek vytváří velké množství prachu, který má nepříznivý vliv na plíce a oči. Perlit by se proto měl před použitím navlhčit vodou z rozprašovače a lépe se s ním pracuje v respirátoru nebo masce. Pokud se vám prach dostane do očí, důkladně je vypláchněte vodou.

Mějte na paměti, že nadměrné přidávání vermikulitu může vést ke zvýšení kyselosti půdy, protože je mírně zásaditá.