V praxi se však nejčastěji bere v úvahu pouze první kritérium v tomto seznamu – počet včel v hnízdě. Tato hodnota se neměří v kusech, ale v kilogramech, to znamená, že u včely o hmotnosti 0,1 g je v jednom kilogramu přibližně 10 tisíc jedinců.
K provedení nezbytných výpočtů se včely umístí do roje a poté se zváží. Síla včelstva bude výsledná hodnota mínus hmotnost roje.
V úlech se síla včelstva posuzuje podle počtu rámků pokrytých včelami nebo podle počtu jimi obsazených ulic.
V letních měsících je na jednom rámku 435*300 mm vystlaném oboustranně (pod úlem Dadan) cca 0,2 kg včel, na podzim a v zimě – cca 0,25 kg včel.
Síla včelstva je hodnota, která se v průběhu roku mění. Včelstvo se stává nejsilnější v červnu až červenci, kdy královna klade největší počet vajíček.
Rodiny jsou považovány za silné, pokud jsou na začátku května od 8 do 10, v polovině léta – 16-20 a v září – 10-12 snímků. Jedná se o 2-2,5, 5-6 a 2,5-3 kg včel.
Udržování slabých včelstev není ekonomicky proveditelné vzhledem k tomu, že je dražší ve srovnání s udržováním silných rodin. V tomto ohledu provádějí zkušení včelaři dvakrát ročně – na konci medobraní a po zimování – audit, jehož účelem je identifikovat a vyřadit slabá včelstva.
Sílu rodu ovlivňuje především kvalita královny, neboť právě ona rozmnožuje mladé královny, dělnice, trubce a je to ona, kdo přenáší určité dědičné vlastnosti na budoucí generace hmyzu.
Pokud mluvíme o kvalitních chovných matkách, jejich produktivita je 2-3 tisíce vajec/den.Rodina získaná z takové matky je velká a silná, schopná vytvořit optimální podmínky pro krmení a ohřev mláďat. Včely dělnice v takové rodině jsou velké, silné, životaschopné a produkují větší množství potravy (med a včelí chléb).
Velké rodiny snášejí chladné měsíce snadněji, protože spotřebují méně zásob potravy na jednotku živé hmotnosti jednoho jedince. Spotřeba medu je tedy v zimních měsících pro rodinu o váze 1 kg přibližně 9,5 kg, pro rodinu o hmotnosti 1,5 kg – 8,5 kg, pro rodiny o hmotnosti 2, resp. 2,5 kg 6 a 5 kg.
Tento rozdíl v nákladech na krmivo se vysvětluje skutečností, že velké rodiny v chladném období vynakládají méně energie na udržení požadované teploty v klubu.
Práce se silnými rodinami je mnohem příjemnější než se slabými, protože návratnost je mnohem větší. Aby byl včelín rentabilní a včelstva silná, měly by se chovat kvalitní matky starší 2-3 let a neustále by se měly provádět selekční práce, při kterých dojde k vyřazení nekvalitních rodin.
A pár statistik:
- Bylo zjištěno, že z úlů se silnými rodinami, s hojným tokem medu, vylétá z hnízda 66% včel a z úlů obsahujících slabé rodiny pouze 15-20%;
- v silných včelstvech se mohou včely dělnice zapojit do sběru nektaru již v šesti dnech věku, přičemž práci v úlu na chvíli ponechají;
- za příznivého počasí a při dobré potravě mohou rodiny o váze 1, 2 a 4 kg nasbírat 5-7, 15-20 a asi 50 kg medu.
Rekordmany v produkci medu jsou rodiny o váze 5-6 kg. Takové rodiny zabírají 20 až 24 snímků. K vytvoření supersilných včelstev někteří včelaři kombinují několik rojů nebo používají plod od dvou nebo tří pomocných matek. V letním počasí, za předpokladu dobré potravní nabídky, vysoké zručnosti včelaře a dostatečného objemu megaúlu, je supersilná včelí rodina schopna vyprodukovat 300 a více kilogramů medu. Připravit takovou rodinu samozřejmě trvá dlouho, podobně jako se připravují olympijští vítězové.
Síla včelstva ovlivňuje i produkci včelího chleba a schopnost včel vylučovat vosk. Během jara a léta dobrá rodina vyprodukuje více než 2 kg vosku.
Hlavní 
Články Včely včelí rodina
včelí rodina
Včelstvo se skládá z velkého počtu včelích dělnic a jedné matky. Bez matky nemůže včelstvo normálně žít a rozmnožovat se. V létě se ve včelstvu objevují samci – trubci. Drony jsou dočasné, jako sezónní členové rodiny; na podzim umírají. S královnou jde život v úlu normálně; všechny včely jsou pracovně zaneprázdněné, u vchodu do úlu je živo. Jakmile je ale královna odvezena, je rodina po hodině a půl k nepoznání: včely neklidně pobíhají po přední stěně úlu, jako by hledaly něco ztraceného. Pokud necháte včely delší dobu bez matky, včelstvo zahyne. Na jaře a v létě se buňky plástů plní plodem – vajíčky, larvami a kukly – budoucími včelami.
Děloha
Včelí královna se od včelích dělnic liší jak velikostí, tak vzhledem. Je mnohem větší než dělnice (jeho délka je 20-25 mm), má protáhlé břicho, z poloviny pokryté křídly. Mladé neplodné dělohy jsou velmi hbité a pohyblivé, plodné dělohy se naopak vyznačují plynulostí a pomalostí svých pohybů. Ve včelstvu může žít a pracovat pouze jedna matka. Když se v rodině objeví druhá královna, pustí se do urputného boje, který většinou končí smrtí jedné z nich.
Královna ve včelstvu je jediná plně vyvinutá samice; je matkou celé populace úlu. Královna klade vajíčka, ze kterých se vyvíjejí včely, trubci a nové matky. Produkce vajíček královny však závisí na včelích dělnicích. Pokud včely královnu vydatně krmí, naklade velké množství vajíček; bez úplatku a za nepříznivých povětrnostních podmínek včely krmí královnu hůře a její produkce vajíček se snižuje a někdy úplně ustává. Královna naklade až 150000 200 vajíček ročně; některé královny mohou snést až 000 2 vajíček. Dobrá královna může za příznivých podmínek v létě naklást až 000 vajíček denně, někdy i více. K posouzení, jak velká je tato plodnost, stačí říci, že hmotnost 1 vajíček se rovná hmotnosti dělohy (500 g). Za jeden den tak královna naklade tolik vajíček, že jejich hmotnost převyšuje váhu jejího vlastního těla. Aby snesla velké množství vajec, musí královna dobře a často krmit. V období kladení vajíček je královna vždy obklopena skupinou včelích dělnic, které ji krmí „mlékem“ produkovaným ve speciálních žlázách těchto včel. Pokračování včelí rodiny může zajistit pouze plodná matka, tedy matka, která se spářila s trubcem. Taková královna nese dva druhy vajíček: oplozená, z nichž se vyvinou výhradně samičí jedinci (dělnice a královny), a neoplozená, z nichž se vyvinou pouze trubci. Královna vylétá z úlu 0,23-5 dní po narození a provádí své první seznamovací lety. Poté, během takzvaných svatebních letů, královna pokračuje v odletu, dokud nepotká drona a spáří se s ním ve vzduchu. Královna se obvykle vynořuje v teplých dnech (kdy je teplota alespoň 7°) mezi 19. hodinou odpoledne a 11. hodinou večer. Nepříznivé počasí, které brání královně a trubcům ve vynoření, může mít za následek, že královna zůstane neplodná. Pozorování ukázala, že královna, která do měsíce nekopulovala s trubcem, ztrácí schopnost pářit se, přestává létat a začíná klást vajíčka. Taková královna ale může snášet pouze neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou trubci. Proto se jí říká královna tinder. Pokud se královna spářila s trubcem, pak po 5-2 dnech začne klást oplozená vajíčka. Zpravidla klade pouze jedno vejce do každé buňky plástu. Před snesením vajíčka matka skloní hlavu do buňky a jakoby zkontroluje, zda je dostatečně vyčištěna a připravena včelami k přijetí vajíčka (královna nikdy neklade vajíčka do špinavých buněk). Pokud je buňka dobře připravena, ohne děloha konec břicha a zaháknutím nohou za okraje buňky spustí břicho do něj. Po 3-10 sekundách udělá půl otáčky v cele a vytáhne břicho a varle tam nechá. Královna se poté přesune do další buňky.
Královny se dožívají až 5 let, ale dobrými nosnicemi jsou pouze první dva roky života. Po tomto období matky většinou omezují snášku, v důsledku čehož výrazně klesá počet včel ve včelstvech se starými matkami; rodina zeslábne. Včelaři proto musí matky ve včelstvech pravidelně každé dva roky vyměňovat. Plodné matky po páření většinou nevylétají z úlu. Pouze v období rojení vylétá královna z úlu spolu s rojem, aby na novém místě založila novou rodinu.
Drony
V polovině jara se na včelnici začnou objevovat samci trubců. Ve včelstvu nevykonávají žádnou práci. Jejich jediným účelem je oplodnit královny. Trubci mají silná křídla, která jsou mnohem delší než břicho, a velké oči, které jsou nezbytné k tomu, aby viděli a chytili královnu během letu. Drony nemají žihadlo, takže se nemohou bránit. Trubci dosáhnou pohlavní dospělosti 8-14 dnem svého života. Za teplých slunečných dnů vylétají z úlu vstříc královnám. Při páření s královnou trubec zemře. Zatímco je teplé počasí a květiny hojně vylučují nektar, trubci najdou úkryt a potravu pro sebe v každé rodině. Jenže na podzim, s koncem úplatku, začíná na včelnici takzvané mlácení trubců. Včely nedovolí trubcům vracejícím se z letu vrátit se do úlu. Včely tlačí trubce uvnitř úlů směrem dolů ze zásob medu a nakonec je zcela vytlačí z úlu. Drony, shromážděné ve skupinách poblíž vchodu, umírají zimou a hladem. V normálních včelstvech tak na zimu nezbývají trubci. Vzhledem k tomu, že chov larev jednoho trubce spotřebuje přibližně stejné množství potravy jako tři larvy včelích dělnic, a vzhledem k tomu, že i dospělí trubci jedí velké množství potravy, je nutné usilovat o omezení líhnutí trubců ve včelíně. .
včely dělnice
Včely dělnice jsou samice s nedostatečně vyvinutými reprodukčními orgány, což znamená, že se nemohou pářit s trubci. V normální rodině s plodnou dělohou nikdy nekladou vajíčka. Teprve ve včelstvu bez matky, kdy jsou včely zbaveny možnosti vychovat si novou matku, získá některá z dělnic schopnost snést pár vajíček. Ale z těchto varlat vylézají pouze trubci (takové včely se nazývají troudové). Veškeré práce na chovu larev, získávání potravy a udržování hnízda provádějí výhradně včely dělnice. Včely dělnice krmí larvy, zahřívají je, sbírají med a pyl z květů, nosí vodu do úlu a produkují v těle vosk na stavbu plástů. Včely dělnice úl čistí a větrají, udržují v něm požadovanou teplotu, utěsňují trhliny v úlu speciálním včelím lepidlem (propolis) atd. Nakonec včely dělnice úl chrání. před všemi druhy nepřátel – mravenci, motýli, vosy, před útoky jiných včel. Stručně řečeno, veškerou práci způsobenou životními potřebami včelstva vykonávají včely dělnice. Tělo včely je dokonale přizpůsobeno k provádění všech těchto různých úkolů v úlu. Včela má dobře vyvinutý čich, nezbytný pro hledání potravy, dlouhý nos pro sání nektaru z květů, prostornou medonosnou úrodu pro přenos tohoto nektaru a zařízení na nohách pro sběr a přenos pylu z květů. Včela je uzpůsobena k čištění tykadel, má kartáčky na čištění těla od ulpívajícího pylu, dobře vyvinutá křídla pro let a pro větrání úlu, žlázy produkující mléko pro výživu larev, voskové žlázy produkující vosk na stavbu plástů, žihadlo na ochranu před nepřáteli atd. Délka života včel dělnic v létě nepřesahuje v průměru 35-40 dní. Včely vylíhlé v druhé polovině léta a na podzim žijí mnohem déle (několik měsíců). Tyto včely, které přežily zimu, na jaře postupně vymírají. Žádný z nich nepřežije do léta. Stejně tak včela narozená na jaře nepřežije do podzimu. Počet včel ve včelstvu se mění v závislosti na ročním období. Na jaře a na podzim má včelstvo nejmenší počet včel – 15-20 tis.. V létě se rodina rozrůstá na 60-70, někdy až 80 tis.
Rozdělení práce mezi včely dělnice
Práce včel v hnízdě i mimo něj probíhá v určité posloupnosti a je dána věkem včel. V prvních 2-3 dnech po narození stále slabé včely postupně sílí a jakoby dospívají. Nohami si v této době čistí hlavu, hruď, břicho, křídla a oči. Někdy vlezou do prázdných buněk a jakoby v nich zamrznou nebo zůstanou nehybně na plástech. Po zesílení začnou včely postupně čistit buňky, vyhlazovat jejich okraje, leštit buněčné stěny atd. Od 3. do přibližně 13. dne svého života včely krmí larvy. V tomto případě včely ve věku přibližně 3 až 7 dnů krmí starší larvy kaší složenou ze směsi včelího chleba a medu. Zhruba od 8. dne začínají včely krmit mladší larvy mlékem, které vzniká v jejich speciálních žlázách. Každá včela kojí současně několik larev stejného věku. Jak velké toto dílo je, lze posoudit podle toho, že včely navštíví každou larvu během jejího růstu (6 dní) až 8 tisíckrát (sem patří i návštěvy larev, které nesouvisejí s poskytováním potravy). Současně s krmením larev se včely tohoto věku postupně začínají podílet na další práci. Květový nektar, který nasbírají od včel dělnic, zpracovávají a přeměňují na med, stavějí plástve, zhutňují pyl v buňkách, udržují úl v čistotě, větrají úl, hlídají vchod atd. Postupně se mladé včely připravují pro práci na poli – sběr nektaru a pylu. Za dobrých slunečných dnů létají, to znamená, že vylétají z úlu, krouží kolem něj a pamatují si jeho polohu. Ve věku 11-15 dní se mladé včely z úlu (nelétavé) přeměňují v létající (krmící) včely, které na poli sbírají nektar, pyl a vodu a přinášejí do úlu nektar, pyl a vodu. Tyto včely jsou nahrazeny novou generací mladých včel pro práci v úlu. Když květy produkují hojný nektar a produkují pyl, včely létají na pole od časného rána a často až do pozdního večera. Po návratu do úlu předávají nektar úlovým včelám k dalšímu zpracování na med nebo vhazují přinesené hrudky pylu („pylu“) do buněk ze zadních nohou. Při absenci úplatků v přírodě, to znamená, když květiny produkují málo nebo žádný nektar, létající včely sedí v úlu, některé z nich vylétají, aby přinesly vodu do úlu. Popsané pořadí práce včel se v některých případech mění. Pokud například rodina náhle přijde o velké množství létajících včel, začnou mladé včely vylétávat za úplatek dříve než obvykle, dokonce i šestý den svého života. Ve včelstvech, která nemají mladé včely, mohou starší včely krmit larvy. Při nedostatku dostatečného počtu plástů v hnízdě včely ve věku 25 dnů vylučují vosk a staví plásty, i když včely obvykle tuto práci vykonávají v dřívějším věku.
viz též
- Včely Bashkir se prodávají do zahraničí
- Proč umírají včely?
- V Tatarstánu bylo odhaleno padělání léků pro včely
- V Charkově se diskutovalo o negativním vlivu pesticidů na včely
- Středoruská včela je nahrazována jižními plemeny včel
