V noci na 25. prosince budou katolíci slavit Vánoce, jeden z nejvýznamnějších církevních svátků. V tento den věřící slaví narození Ježíška od Panny Marie. Přečtěte si více v materiálu vtomske.ru.
O historii svátku
Příběh o narození Ježíše Krista je podrobně popsán v Bibli. Podle Nového zákona se před devíti měsíci Marii zjevil archanděl a oznámil jí dobrou zprávu, že porodí dítě a že „bude velký a bude se nazývat Syn Nejvyššího a Pán. Bůh mu dá trůn jeho otce Davida; a bude kralovat nad domem Jákobovým navěky a jeho království nebude mít konce.”
Nejdůležitějším pojmem křesťanství je Neposkvrněné početí, podle kterého Panna Maria zázračně počala Ježíše Krista skrze Ducha svatého a přitom zůstala pannou. Sdíleno všemi křesťanskými denominacemi.
V té době byla již Panna Maria zasnoubena s Josefem. Když se dozvěděl o těhotenství, chtěl ji propustit, ale také se mu ve snu zjevil archanděl a ujistil ho: „Neboj se přijmout Marii, svou manželku, neboť co se v ní narodilo, je z Ducha svatého. “
Ježíš se narodil v Betlémě. Právě sem přišla Panna Maria a její manžel, aby se zúčastnili sčítání na příkaz judského krále Heroda Velikého. V městských hotelech pro ně nebylo místo, a tak se Ježíšek narodil vedle stáje a Bůh Nemluvně byl umístěn do krmítka pro dobytek – jeho prvních jesliček.
Po narození Spasitele se na nebi rozsvítila nová hvězda, známá jako Betlém. Nové nebeské těleso viděli mudrci z Východu (magi) a sledovali jeho pohyb po obloze. Došli do Betléma, kde uctívali novorozeného Spasitele a přinášeli mu dary: zlato, kadidlo a myrhu (pryskyřice používaná k pomazání mrtvých).
První křesťané Vánoce neslavili. Mnohem důležitější pro ně byl svátek Zmrtvýchvstání Krista, který je dnes známý jako Velikonoce. Věřící začali slavit Narození Krista poté, co Řekové a další helénistické národy vstoupili do křesťanských komunit.
O rozdílech v datech
Katolíci, protestanti a představitelé některých pravoslavných církví slaví Vánoce v noci na 25. prosince. V roce 2023 připadá datum na pondělí. Ruská pravoslavná církev, stejně jako jeruzalémská, gruzínská a srbská církev slaví Narození Krista 7. ledna.
Odlišná data vznikla kvůli tomu, že křesťanské denominace žijí podle různých kalendářů – gregoriánského a juliánského.
Gregoriánský kalendář zavedl v roce 1582 papež Řehoř XIII. Důvodem byl postupný posun ve vztahu k juliánskému kalendáři dne jarní rovnodennosti, podle kterého se určovalo datum Velikonoc.
Proto se v roce 1582 v Evropě objevil nový – gregoriánský – kalendář, zatímco v Rusku nadále používali juliánský. Gregoriánský kalendář byl v zemi zaveden teprve v roce 1918, ale ruská pravoslavná církev nadále používá juliánský kalendář.
Upozorňujeme, že různá data nemění význam samotné dovolené.
Tradice
Pro katolíky začíná adventní období čtyři neděle před Vánocemi, které zahrnuje půst, modlitby a pomoc potřebným. Pro věřící je to čas duchovní očisty. Každý adventní týden má svůj název: první týden je týdnem železa; druhý týden – bronz; třetí týden – stříbro; čtvrtý týden je zlatý.
Před Vánoci se v domech instalují jedle. Tato tradice vznikla u germánských národů, kde byl smrk považován za symbol života a plodnosti. Domy se také zdobí girlandami, vánočními věnci a nad krbem se věší velké ponožky, do kterých se vkládají dárky. Jedním z hlavních symbolů Vánoc pro katolíky jsou také zapálené svíčky.
24. prosince je Štědrý den – Štědrý den. Je zvykem trávit ho s rodinou. V tento den věřící dodržují obzvlášť přísný půst: odmítají vodu a jídlo nebo jedí pouze kaši s mákem, medem a ořechy, které se říká sochivo (omezení jídla musí být přiměřené a zdravotně nezávadné).
Když se na nebi rozsvítí první hvězda, půst končí a začíná oslava. Před začátkem jídla je zvykem, že rodiny lámou vánoční chléb. Nejčastěji to dělá otec nebo nejstarší člen rodiny. Poté se chléb rozdělí mezi sebou na znamení vzájemné lásky a náklonnosti. Bývá zvykem nechat jedno volné místo u stolu na památku blízkým, kteří tento den nemohou strávit se svou rodinou. Po slavnostní večeři se katolíci s celou rodinou podle tradice vydávají do chrámu na vánoční mši.
Vánoce jsou v první řadě spojeny s Ježíškem. Nosí červený oblek s bílým lemováním, jezdí na saních tažených létajícími soby a dává dárky dětem. Je zvykem, že Ježíšek opouští mléko a sušenky v noci na 25. prosince.
25. prosince dopoledne děti otevírají dárky. V tento den je také zvykem chodit do kostela. Uvnitř i vně kostelů jsou instalovány betlémy s jesličkami a figurkami Dítěte Krista a Matky Boží.
Vánoční oslava trvá osm dní – od 25. prosince do 1. ledna, tvoří oktávu Vánoc.
Jak budou slavit v Tomsku?
V Tomském katolickém kostele (Bakunina 4) se 24. prosince tradičně uskuteční slavnostní mše a vánoční scéna. První bohoslužba začne v 11:00. Dále v 19:30 můžete vidět; a ve 20:00 opět začne mše věnovaná Vánocům. 25. prosince budou bohoslužby v 11 a 18 hodin.
Rusko-německý dům (Krasnoarmejskaja 71) připravil program „Předvánoční noc“, který se bude konat 17. prosince od 00:20 do 00:23.
Na začátku akce čeká hosty divadelní skeč a poté se budou moci zúčastnit mistrovských kurzů výroby ozdob na vánoční stromeček a koláží na přání. Kromě toho si hosté užijí čtení pohádek, přednášku o symbolice vánočních ozdob, německé lidové hry, tance a písničky.
Vstupné: 500 rublů – děti, studenti, důchodci, 600 rublů – dospělí. Omezený počet míst.
Od 24. do 25. prosince začíná jeden z nejvýznamnějších svátků pro křesťanskou kulturu – Vánoce.
TASS vysvětluje, proč vlastně není úplně správné nazývat to „katolické“ a jak se Vánoce 25. prosince liší od Vánoc, slavených o 13 dní později – podle juliánského kalendáře – v noci z 6. na 7. ledna.
Historie dovolené
1
V tento den věřící slaví narození Ježíška od Panny Marie. Podle křesťanské nauky se Syn Boží narodil v Betlémě. Právě sem přišla Panna Maria a její manžel Josef, aby se zúčastnili sčítání lidu, které vedl judský král Herodes Veliký. Narození Mesiáše v Betlémě předpověděl prorok Micheáš více než sedm století před samotnou událostí. Narození Ježíše popisují dva evangelisté – apoštolové Matouš a Lukáš.
Historici mají různé názory na přesné datum narození Krista.
Moderní výzkum umisťuje data narození Ježíše někde mezi 12 př.nl. E. do roku 7 našeho letopočtu e., kdy bylo během popsaného období provedeno jediné známé sčítání lidu.
25. prosinec byl poprvé zmíněn jako datum vánoční oslavy Sextem Juliem Africanem v kronice z roku 221.
Proč není úplně správné nazývat Vánoce „katolickými“?
2
Vánoce slaví nejen katolíci v noci z 24. na 25. prosince. Společně s nimi svátek slaví protestanti, kteří žijí podle gregoriánského kalendáře, a také 11 z 15 místních pravoslavných církví světa, které dodržují nový juliánský kalendář, který se shoduje s gregoriánským kalendářem.
A Vánoce, které se obvykle nazývají „pravoslavné“, slaví v noci z 6. na 7. ledna čtyři pravoslavné církve – ruská, gruzínská, jeruzalémská a srbská. Kromě nich v této době slaví Vánoce athonitské kláštery žijící podle juliánského kalendáře a také mnoho katolíků východního obřadu (například ukrajinská řeckokatolická církev) a někteří ruští protestanti.
Různá data Vánoc (25. prosince nebo 7. ledna) jsou vysvětlena různými chronologickými systémy (gregoriánským a juliánským kalendářem).
Jaký je v tom rozdíl?
3
Gregoriánský kalendář, kterým dnes žije většina zemí světa včetně Ruska, zavedl v roce 1582 papež Řehoř XIII. Reforma byla vysvětlena přáním napravit rozdíl mezi astronomickým časem a kalendářním časem. Faktem je, že zaveden do používání v roce 46 př.nl. V 128. století se v juliánském kalendáři nahromadila významná chyba – za každých XNUMX let se nashromáždil jeden nezapočítaný den. V XNUMX. století tak „přišel“ jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků Velikonoce s předstihem.
Proto se v roce 1582 v Evropě objevil nový gregoriánský kalendář, zatímco v Rusku nadále používali juliánský kalendář.
Gregoriánský kalendář byl u nás zaveden v roce 1918, ale Ruská pravoslavná církev toto rozhodnutí neschválila a nadále používá juliánský kalendář. V 13. století je rozdíl mezi daty na dvou kalendářích XNUMX dní.
Dovolená tradice
4
Přípravy na Vánoce začínají s předstihem – zhruba měsíc předem. Předvánoční období mezi křesťany katolické církve a některými protestanty se nazývá advent, zahrnuje půsty, modlitby a pomoc potřebným.
Advent je zasvěcen čekání na zázrak Vánoc, v tuto dobu se v Evropě konají různé vánoční akce – jarmarky, představení, charitativní akce atd.
Na Štědrý den (24. prosince) dodržují věřící přísný půst. V tuto dobu se v katolických a protestantských kostelech konají slavnostní bohoslužby a poté se křesťané rozcházejí domů a usedají ke svátečnímu stolu, na kterém jsou tradičně masité pokrmy – pro každou zemi jiné.
Jak oslavovat
5
V kostelech a obcích se 24. prosince večer a po celý 25. prosince konají slavnostní mše. Betlémy s jesličkami a figurkami Jezulátka a Matky Boží jsou podle dlouholeté tradice instalovány uvnitř i vně kostelů.
O Vánocích je také zvykem se navzájem obdarovávat. Tato tradice vycházela z události popsané v evangeliu: tři mudrci, kteří se přišli poklonit Jezulátku, předali dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Symbolem svátku je smrk instalovaný a ozdobený v domech. Tato tradice vznikla u germánských národů, kde byl smrk považován za symbol života a plodnosti. S rozšířením křesťanství získal zdobený smrk nový význam: do domácností se začal instalovat 24. prosince. V symbolice Vánoc je smrk vykládán jako strom ráje a věčného života, který věřící získává skrze Nového Adama – Ježíše Krista.
